Na palubě výletní lodi v Atlantiku zemřeli tři lidé, u jednoho z nich se potvrdila nákaza hantavirem. Riziko smrti je u této nemoci dost vysoké. Jak se šíří a jaké jsou její příznaky? Přehled odpovědí na nejčastější otázky přinesl britský deník The Guardian.
Podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) se na palubě výletní lodi objevilo celkem šest případů, které odborníci spojují s hantavirem. „Doposud se laboratorně potvrdila infekce hantavirem u jednoho případu, máme ale pět dalších podezření na nákazu,“ uvedla WHO. Tři lidé zemřeli a další pacient je hospitalizován na jednotce intenzivní péče v Jihoafrické republice.
Co je to hantavirus?
Hantaviry, odborně orthohantaviry, tvoří skupinu virů přirozeně se vyskytujících především u hlodavců. Jak upozorňuje The Guardian s odkazem na odborníky, existují desítky jejich variant, z nichž část může infikovat i člověka.
Infekce u lidí jsou podle vědců poměrně vzácné, což ale neznamená, že by nebyly nebezpečné. Většina případů souvisí s konkrétní expozicí prostředí, kde se vyskytují infikovaní hlodavci.
Jak se hantavirus šíří?
Jak už zaznělo, klíčovým zdrojem nákazy jsou hlodavci. Virus se na člověka přenáší zejména vdechnutím částic z jejich trusu, moči nebo slin. Rizikový může být i přímý kontakt nebo poranění způsobené nakaženým zvířetem.
Odborníci upozorňují, že se obvykle se mezi lidmi nešíří tak snadno, jak je tomu u chřipky nebo covidu. Přenos z člověka na člověka je podle dostupných dat spíše výjimečný.
V případě výletní lodi se zvažuje několik scénářů, od kontaminace prostor hlodavci až po nákazu mimo loď, která se projevila až během plavby. Důležitou roli může hrát i dlouhá inkubační doba, která se pohybuje mezi jedním až osmi týdny.
Mohlo by vás zajímat
Jaké jsou příznaky?
Onemocnění může začínat nenápadně. Typické jsou bolesti hlavy, horečka, únava, nevolnost nebo zažívací obtíže. Tyto projevy mohou připomínat běžnou chřipku, což komplikuje včasnou diagnostiku.
V závažnějších případech ale přichází prudké zhoršení stavu. U některých variant viru dochází k rozvoji těžkých dýchacích potíží a selhání plic. Jiné typy mohou poškodit ledviny a vyvolat hemoragickou horečku.
Jak nebezpečný hantavirus je?
Úmrtnost se liší podle konkrétního typu viru. Zatímco u evropských a asijských variant (hantaviry Starého světa) se pohybuje přibližně mezi 1 až 15 %, u amerických forem (hantaviry Nového světa), zejména hantavirového plicního syndromu, může dosahovat až kolem 40 %. Na infekci navíc zatím neexistuje specifická léčba ani vakcína.
Lékaři proto spoléhají především na podpůrnou péči – podávání kyslíku, stabilizaci krevního tlaku nebo umělou plicní ventilaci. Klíčová je včasná diagnostika a rychlá reakce zdravotníků.
