Dvouminutové video BuzzFeed s názvem Jsou vaše prsa normální? odpovídá nekonvenční formou na osm častých otázek ohledně dámského poprsí. Foto: BuzzFeed

Bradavky dovnitř či chlupatá prsa? Video ukazuje, co všechno je u dam normální

Jsou vaše prsa normální? To je otázka, na niž se zábavnou formou snaží všem ženám odpovědět nové video BuzzFeed, které tak pomáhá určit, kdy je vše v pořádku a kdy přichází chvíle na návštěvu lékaře. Osm odpovědí na dotazy, které někdy napadnou snad každou ženu, ale jen malá část se na ně nestydí zeptat, tak může předejít zbytečným obavám kvůli velikosti, tvaru či barvě prsou. O jaké otázky jde?

 

Jedno moje prso je větší než to druhé. Je to normální?

Ano. Ženská prsa nemusí mít vždy stejnou velikost. Pokud to znamená problém s výběrem podprsenky, je nejlepší zvolit tu, která odpovídá většímu prsu. Druhý košíček se pak srovná vložením silikonové výplně.

Mám kolem bradavky chlupy. Je to normální?

Ano. Je běžné, že se na tmavé kůži kolem bradavky objeví nějaký ten chlup. Komu se nelíbí, může si je ostříhat. Není ale dobrý nápad trhat je pinzetou nebo holit, protože to může způsobit, že chlup zaroste.

Můžu nějak napomoci tomu, abych měla prsa větší?

Ne. Cvičení prsních svalů může prsa nadzvednout, větší je ale neudělá.

Z prsou mi teče tekutina. Mám si dělat starosti?

Možná. V případě těhotenství nebo krátce po porodu je to normální. V ostatních situacích je na místě konzultace s lékařem, zda nejde o problém se štítnou žlázou nebo s hormony.

Nejsou moje dvorce moc velké? Nebo moc tmavé?

Ne. Prsní dvorce se, stejně jako samotná prsa, u každé ženy liší. Mohou mít jak různou velikost, tak různou barvu.

Na prsou se mi objevily strie. Zmizí někdy?

Ano. Strie se na prsou objevují během vývoje. U každé ženy se liší v závislosti na genech a pružnosti kůže. Jsou zcela normální a většinou po čase zmizí.

Je normální, že moje bradavky směřují dovnitř?

Možná. Odhadem má deset až dvacet procent žen alespoň jednu bradavku obrácenou směrem dovnitř. Pokud jsou taková prsa od začátku a bradavky nikdy nesměřovaly ven, je to v pořádku.

Moje prsa jsou hrbolatá. Mám si dělat starosti?

Možná. Tkáň na prsou je běžně hrbolatá, takže mají některé ženy hrbolatá prsa. Pokud jsou hrbolky rovnoměrně na obou prsou, není zřejmě čeho se bát. Pokud se objeví nový hrbolek, který je tvrdý nebo jiný než zbytek prsou, je na místě konzultace s doktorem.

Podle průzkumu veřejného mínění, který provedla televize ABC News, panuje mezi americkými ženami ohledně screeningových vyšetření prsou řada nejasností. 86 procent žen se totiž domnívá, že chodit na mamograf by se mělo od 30 či 40 let, a 65 procent žen si myslí, že je tak třeba činit každý rok. To ovšem nekoresponduje s doporučeními americké preventivní služby, že by žena měla na screening začít chodit v 50 letech, kontroly by pak měly probíhat každé dva roky. Server BreastCancer.org a Americká onkologická společnost pak radí mamograf každý rok ženám nad 40 let a podle toho, zda je u nich zvýšené riziko nádorového onemocnění. Proto by ženy neměly každoroční vyšetření opomíjet, na místě je také pravidelné domácí samovyšetření.

Kdy hrozí riziko

Jedním z nejvyšších rizikových faktorů pro výskyt rakoviny prsu je věk – právě proto hradí zdravotní pojišťovny v ČR ženám nad 45 mamograf jednou za dva roky. Významnou roli hraje také dědičnost – pokud má žena přímé příbuzné s rakovinou prsu, je vyšší šance nádoru i u ní. Ve vysokém riziku jsou dále ženy s genetickou mutací BRCA 1 či 2, s Liův Fraumeniho syndromem či ty, které kouří, nadměrně pijí alkohol, trpí obezitou, nezdravě se stravují nebo se málo hýbají. Střední riziko znamená časný počátek menstruačního cyklu a pozdní menopauza, bezdětnost či první porod po 30. roce života a hormonální substituční léčba. Riziko naopak klesá s těhotenstvím před 20. rokem a kojením.

V ČR žije kolem 50 tisíc žen, které si v životě vyslechly diagnózu rakovina prsu, a každý rok jich 6500 přibývá. Kolem 1600 žen ročně boj s nemocí prohraje. Právě proto je rakovina prsu jedním ze tří onkologických onemocnění, které bylo zařazeno do programu adresného zvaní. Během něj všichni pojištěnci v rizikové skupině dostanou dopis s pozvánkou, aby se dostavili na preventivní vyšetření. Díky projektu loni u VZP přibylo žen, které si na kontrolu došly, o jedenáct procent.


-mk-