Krize v domovech pro seniory: více nemocných, méně sester, nedostatek peněz

Dnes jsou v ošetřovatelských zařízeních lidé, jejichž spotřeba zdravotní péče je enormní a na jejím poskytování jsou závislí. Krok k tomu, aby se v těchto zařízeních zrušily zdravotní sestry, je naprosto špatný,“ zdůrazňuje předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníková

Počet všeobecných zdravotních sester v sociálních zařízeních stále klesá. Od roku 2001, kdy jich bylo 7 632, jich v roce 2013 v tomto sektoru pracovalo jen 4 814. Nedojde-li k rychlému vyřešení problému, hrozí odchod zdravotních sester ze zařízení poskytujících pobytovou sociální péči.

 

„Vstupní věk klientů zařízení sociálních služeb stále stoupá, nejvíce je jich ve věku nad 85 let, 26 procent je zcela imobilních. Potřeba ošetřovatelské péče tedy roste. Zároveň však dochází k postupnému úbytku ošetřovatelského personálu, přičemž ošetřovatelská péče se poskytuje i nevyléčitelně nemocným a umírajícím,“ zahájila seminář o vykazování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb Iva Merhautová (KDU-ČSL) náměstkyně pro informační technologie ministerstva práce a sociálních věcí. Pod pobytová zařízení sociálních služeb patří  týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory či domovy se zvláštním režimem.  V ČR v nich v současné době žije přes 60 tisíc klientů, přičemž ústavní sociální péče zdaleka není dostupná všem, kdo ji potřebují.

Vážné problémy v této oblasti má pomoci řešit nově vzniklá mezirezortní komise MPSV a MZ, jejímiž členy jsou i Asociace krajů či Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZS). Cílem je zejména změna financování péče. „Spolu s ministerstvem zdravotnictví a dalšími odborníky chceme systém změnit, první teze by měly být do konce března, kdy bychom je mohli prezentovat pro odbornou veřejnost. Cílem je vyřešit tento stav. Pokud se týká financování, mohla by být zavedena místo výkonové platby například platba za lůžko-den,“ uvedla Iva Merhautová pro ZD na semináři Vykazování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních, který uspořádala poslankyně Jana Hnyková (Úsvit), členka výboru pro sociální politiku.

Nerovnost při čerpání zdravotní péče

Zatímco z fondu zdravotního pojištění je hrazen celý rozsah ošetřovatelské péče v lůžkových zdravotnických zařízeních, u pobytových zařízení sociálních služeb jsou hrazeny pouze výkony jediné odbornosti – kód 913. Ten navíc není podle odborníků přesně definován a je nutná jeho revize.

S rozvojem sociálních služeb se mění i klientela, vznikají nové druhy péče, která ještě před několika lety neexistovala. „Základním úkolem MPSV by mělo být zjednodušení systému. Mělo by na prvním místě jít o kvalitu života klienta a to ať už ve zdravotnickém či sociálním zařízení. Nutné je zajistit i oblast paliativní péče, která zatím není vůbec řešena, není ani upraveno, jakým způsobem se bude hradit. Na sklonku života by péče měla být zajištěna v dostatečné kvalitě,“ říká ředitel odboru sociální péče MPSV David Pospíšil.

Již 20 let se diskutuje o nastavení sociálně zdravotního pomezí, stále však bez hmatatelných výsledků a zdá se, že poskytovatelům pobytových zařízeních sociálních služeb dochází trpělivost. Podle MPSV současná situace může vést ke snížení úrovně poskytování zdravotně sociálních služeb z důvodu nedostatku finančních prostředků na úrovni obcí, krajů a státu, k nárůstu hospitalizací, které povedou k přetrvávání klientů ve zdravotnických zařízeních i ke zhoršení lokální dostupnosti péče a nezajištění odpovídajících služeb, které budou v důsledku stárnutí obyvatelstva narůstat.

„Nedojde-li k razantnímu úpravám, počty zaměstnanců budou stále klesat, což ovlivní kvalitu péče. Dnes jsou v ošetřovatelských zařízeních lidé, jejichž spotřeba zdravotní péče je enormní a na jejím poskytování jsou závislí. Krok k tomu, aby se v těchto zařízeních zrušily zdravotní sestry, je naprosto špatný,“ zdůrazňuje předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníková

Peníze na sestry nejsou, práce přibývá

„Porovnáme-li náklady, veřejné zdravotní pojištění poskytuje pouze 68 procent skutečných nákladů na všeobecné zdravotní sestry. Předpoklad ztráty za poskytování zdravotní péče v sociálních zařízeních v roce 2014 činí 751 296 000 korun. Předpokládaná celková ztráta pro tento rok je 629 210 400 korun,“ hodnotí současnou situaci viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Procházka.

Od roku 2007 se počet zdravotních sester, ošetřovatelů, sanitářů a podobných profesí v sociálních službách stále snižuje. A to navzdory tomu, že právě tyto služby jsou stále více třeba. Od roku 2008 do roku 2013 došlo například u domů se zvláštním režimem k nárůstu lůžek o 63 procent. Zatímco na jednu zdravotní sestru v pobytovém zařízení sociální péče připadlo v roce 2008  během 24 hodinové péče 62 lůžek, v roce 2013 to bylo již 73 lůžek.

Mění se i struktura uživatelů sociálních služeb. V roce 2009 převládali klienti, kteří splňovali 1. stupeň příspěvku na péči, v roce 2013 jich většina splňuje 3. a 4. stupeň, potřebují tedy mnohem více péče.

Jak se shodují poskytovatelé pobytových zařízení sociálních služeb, situace v jejich resortu je kritická a nebude li se řešit, hrozí zrušení poskytování zdravotní péče v jejich zařízeních. „Tím by se z našich zařízení staly jen jakési ubytovny poskytující stravu a ubytování,“ říká Tomáš Havlásek, ředitel Domova u lesa. Ten by za optimální, stejně jako většina dalších poskytovatelů sociální péče, považoval změnu platby na paušál za lůžko-den. To by mimo jiné znamenalo značné omezení administrativy, a tedy více času pro klienty.

„Na ošetřující péči proděláváme, stát prostřednictvím zdravotního pojištění není schopen zaplatit zdravotní sestry v sociálních službách. Jen pro srovnání, zatímco na pobyt v LDN přispívá stát měsíčně 35 000 korunami, v pobytovém zařízení sociálních služeb je to jen 1 500 korun,“ vysvětluje Petr Boťanský, ředitel domova pro seniory.

Co bude dál?

„Sblížení poskytovatele pobytových služeb a například LDN (léčeben dlouhodobě nemocných – pozn. redakce), kdy by poskytovatel zdravotní péče poskytoval i péči sociální a naopak. LDN a poskytovatelé pobytových služeb by byli v podstatě totožní. U klienta by se určilo, do jaké míry jsou příčinou jeho pobytu v zařízení sociální důvody a do jaké míry důvody zdravotní. Podle toho by se na financování jeho pobytu podílel různou měrou klient sám, systém sociálního zabezpečení a systém zdravotního pojištění,“ navrhuje náměstek MZ pro zdravotní pojištění Tom Philipp (KDU-ČSL). Další variantou je podle něho i například sblížení poskytovatele pobytových služeb a agentur domácí péče. To by znamenalo striktní oddělení sociální a zdravotní  složky péče, kdy by zdravotní složku zajišťovali poskytovatelé hrazených služeb. Režim by byl naprosto shodný jako při domácí péči jen s rozdílem, že klient neleží doma.

Podle OSZP je nutné situaci vyřešit co nejdříve, a to zejména spoluprací MZ a MPSV a dohodou mezi rezorty, kdo co zaplatí. „Náklady na poskytnutou ošetřovatelskou péči činí cca 5,2 miliardy korun, přičemž podle jednotlivých typů pobytových zařízení se pohybují v rozmezí od 5 086 korun v domovech pro seniory do 11 170 korun v domovech pro osoby se zdravotním postižením,“ uvádí Dagmar Žitníková.

Odborníci se jednoznačně shodují v tom, že zdravotní péče, která byla indikovaná a sociálním zařízením poskytnutá, musí být zaplacená. To se však neděje. Podle zástupců MPSV a MZ snaha však je. Jedním z prvních kroků je zvýšení hodnoty bodu. Ta byla po několika letech navýšena o 10 procent, tedy z 90 na 99 haléřů.

„Nemůžeme očekávat, že systém bude výrazně extendovat. V současné době investuje stát ročně do zdravotnictví 240 miliard korun. Problémy jsou všude stejné, pokud chceme lepší péči, lze provést zlepšení organizace, vždy to však bude chtít více financí,“ hodnotí současnou situaci Philipp.

Zdena Kolářová

Nejbližším cílem podle MPSV je:

-          vytvořit jednoduchý systém, který vyjasní role MZ a MPSV ve službách

-          zajistit kvalitní, dostupnou sociální i zdravotní péči pro seniory a zdravotně postižené

-          nastavení financování a zajištění ošetřovatelské  a zdravotní péče v obou resortech

-          nalezení řešení pro odbornost 913, která působí v sociálních službách

-          zajistit plynulost péče, kdy klient/pacient odchází z jednoho do druhého systému

-          zamezit dalším případům, kdy v resortu zdravotnictví jsou pacienti předáváni do neregistrovaných sociálních služeb

-          zajistit, aby stejně kompetentní zdravotnický personál v sociálních službách byl stejně ohodnocován jako v resortu zdravotnictví

-          vyřešit paliativní péči o umírající osoby v hospicích nebo LDN.