Ashya King: Stal se zázrak? Nikoliv, rakovina je v remisi

Ashya má potíže s mluvením, ale zlepšuje se. Umí říci pár slov a umí jednoduše odpovědět, když je tázán například na to, zda má hlad,“ popsal chlapcův aktuální stav dr. Funes americké televizní stanici CNN. Na snímku je Ashya v době, kdy o něj pečovali lékaři ve FN Motol. Foto: YouTube, Video Naveed King

Po několika měsících ticha se do pozornosti britských i českých médií navrátil příběh Ashyi Kinga, pětiletého chlapce s nádorem mozku, tzv. meduloblastomem. Jeho rodiče oznámili, že se uzdravil z rakoviny. V minulém roce v létě odmítli v Británii standardní léčbu fotonovou terapii a po široce medializovaných peripetiích, odletěli do Prahy, kde před vánoci Ashya absolvoval léčbu v Protonovém centru. Nyní rehabilituje ve Španělsku. Titulky v Británii jsou plné senzace, mluví o „zázračném uzdravení“. Česká média jsou o něco střízlivější, avšak také se dočteme, že „skončilo to dobře: Pětiletý Ashya porazil rakovinu díky českým lékařům“. Čeho jsme to vlastně svědky? Opravdu zázraku? Má už Ashya vyhráno? A co jeho příběh vypovídá o srovnání fotonové a protonové terapie?

 

Brett a Naghmeh Kingovi, rodiče Ashyi, se svěřili bulvárnímu deníku The Sun, že syn již nemá rakovinu a že „je to zázrak, s nímž jsme skoro nepočítali.“ V dalších médiích pak svůj pohled ještě doplnili o přesvědčení, že postupovali správně, když bez vědomí personálu nemocnice v Southamptonu odvezli syna do Španělska, čelili zatykači a vězení a nakonec – na základě rozhodnutí soudce Bakera -doputovali s Ashyou až do Prahy, aby zde podstoupil protonovou léčbu. „Kdybychom nechali Ashyu s Národní zdravotní službou v Británii, nemusel tu s námi už dnes být. Byl tak slabý, nebyl by přežil,“ prohlásila matka Naghmeh. „Zachránili jsme mu život,“ přitvrzuje otec Brett. (V tomto duchu informovala například i Česká televize s titulkem „Pražská anabáze se vyplatila: Malý Ashya King porazil rakovinu“).

Ve skutečnosti je to poněkud jinak.

Není to zázrak, ale nadějný stav

Léčení nemocí a zvláště rakoviny není tak přímočaré jako mediální show. Moderní medicína založená na důkazech je velice úspěšná, ale slovo zázrak do ní nepatří. Občas se objeví cosi nečekaného, v pozitivním i negativním smyslu a takový jev je pak podroben dalšímu zkoumání a z něj plyne poučení pro příště. Neustálé sbírání a kritické hodnocení dat umožňuje vědecké medicíně celkem dobře predikovat – předvídat -, co se stane, jaký bude průběh a prognóza nemoci. Základním pravidlem je, že nejpravděpodobnější události také obvykle nastanou. I v případě Ashyi Kinga se stalo to, co lékaři předpokládali.

Lékařsky řečeno nachází se chlapcova rakovina v tzv. remisi. Slovníček na webu České onkologické společnosti definuje remisi je „období bez známek onemocnění po úspěšné léčbě, kdy pacient již netrpí žádnými příznaky“. Remisi může následovat relaps, čili znovunavrácení choroby. Až pokud se relaps neobjeví po dostatečně dlouhé době, u nádorů většinou po pěti letech, lze hovořit o vyléčení.

Britští onkologové pokrok v léčbě malého Ashyi uvítali. Upozorňují však, že stejných výsledků by se dosáhlo i „ortodoxní“ léčbou.  Například Nick Plowman, klinický onkolog z dětské nemocnice Great Ormond Street.  „Je potěšující, že se nachází v remisi a jestliže tato remise přetrvá dál, má naději na uzdravení,“ uvedl v deníku Telegraph, ale i v jiných médiích. „Nesouhlasím s tím, že by nemohl být ve stejné situaci, kdyby podstoupil ortodoxní radioterapii, která je poskytována ve vysoké standardu na všech klinikách v této zemi. Nelze říci, že by protony neměly své výhody, ale myslím, že bychom dosáhli remise, v níž se nyní nachází, standardní radioterapií,“ dodal.

Také další klinický onkolog dr. Clive Peedell z univerzitní nemocnice v Middlesbrough, kterého citoval Telegraph, míní, že pokrok, jakého dosáhl Ashya je dobrou zprávou pro rodinu, ale je nemožné říci, zda by se chlapci dařilo lépe či hůře v případě konvenční léčby. „Nazývat jeho uzdravování zázrakem, není slovo, které bych já, jako specialista na rakovinu, použil,“ doplnil.

Podstoupil Ashya chemoterapii?

Argentinský lékař Hernan Cortes Funes, na kterého nyní rodina spoléhá a který dohlíží na léčbu Ashyi ve Španělsku, slova rodičů o nepřítomnosti rakoviny potvrdil. V celkovém hodnocení byl však – v porovnání s nimi – opatrnější. „Tento druh nádoru je velice agresivní a často může dojít k relapsu v mozku nebo míše,“ varoval Funes, který také popsal Ashyovy pokroky, dosažené díky rehabilitaci po návratu rodiny z Česka do španělské Marbelly (v tamní nemocnici se Ashya dokonce narodil). „Nejprve po protonové terapii nemluvil a nehýbal se. Po intenzivní tříměsíční léčbě, může chodit bez pomoci. Může plavat, hrát si hračkami. Rodina ho vidí každý den. Ashya má potíže s mluvením, ale zlepšuje se. Umí říci pár slov a umí jednoduše odpovědět, když je tázán například na to, zda má hlad,“ popsal chlapcův aktuální stav Funes americké televizní stanici CNN.  Nyní se bude zkoumat v Madridu molekulární profil nádoru, aby se určilo riziko relapsu. O dodání vzorku byla požádána nemocnice v Southamptonu, kde byl Ashyovi nádor vyoperován a odkud ho jeho rodiče unesli. „Operace provedená v Southamptonu byla excelentní,“ řekl CNN Funes.

Potvrzuje tak, že chirurgický zákrok byl základním kamenem úspěšné léčby. Je to tedy přesně naopak, než tvrdí rodiče. Bez diagnostiky a zahájení léčby v Southamptonu by už dnes Ashya nemusel být mezi živými. Jeho únos rodiči do Španělska spíše jeho osud zkomplikoval. Jednak vzniklo časové okno mezi operací a další léčbou delší než doporučovaných 4 až 6 týdnů a jednak nebylo – minimálně zpočátku – dodrženo doporučované schéma léčby, kam kromě operace a radioterapie patří i chemoterapie. Dodnes není jasné, zda jí nakonec Ashya přeci jen dostal, neb nikoliv. V Praze jí k překvapení českých lékařů, kteří se o něj starali v Motolské fakultní nemocnici, rodiče odmítli. Přední britští onkologové to tehdy komentovali tak, že tímto rozhodnutím rodiče snížili šance na Ashyovo uzdravení z 80 až na 50 procent (blíže viz zde).

Komentář emeritního profesora

„Léčba v Southampton probíhala podle protokolu, který je používán ve všech centrech dětské onkologie ve Velké Británii, stejně jako ve většině vyspělého světa. Úspěšná léčba vyžaduje operaci, radioterapii a chemoterapii –  a když jsou všechny tyto složky poskytnuty, tak je zde zhruba 80procentní naděje na dlouhodobé přežití a vyléčení,“ napsal ve svém komentáři pro The Telegraph emeritní profesor University v Newcastle a bývalý prezident Královské pediatrické společnosti Alan Craft. Zároveň vysvětlil, že jsou k dispozici dvě cesty, jak radioterapii aplikovat. Jedna je konvenční a široce dostupná a využívá fotonů. Druhá pracuje s protony, je drahá a ve Velké Británii nedostupná. „Protony umožňují cílenější ozařování, což je výhodné u malých nespojitých oblastí tkáně. To ale není případ meduloblastomu, kde je nutné zahrnout do radiačního pole celý mozek a míchu,“ tvrdí profesor Craft a pokládá si otázku: Co by se stalo, kdyby zůstal Ashya ve Velké Británii?

„Byl by léčen v jednom z našich dětských onkologických center světové třídy se světově nejlepší terapií a měl by 80procentní naději na vyléčení. Nemáme důkazy, že protony jsou účinnější v léčbě meduloblastomu a dokonce ani teoretické důvody, proč by měly být. Všechny debaty se vedou okolo pozdějších účinků radiace. Když jsem začal léčit děti s rakovinou před čtyřiceti lety, drtivá většina z nich umírala. K novým terapiím jsme přistupovali s filosofií ‚vyléčení za každou cenu‘. Jakmile začaly děti dlouhodobě přežívat, začali jsme zjišťovat, že ona cena za ‚vyléčení‘ měla podobu pozdních účinků od neplodnosti, přes zhoršení intelektuálních či tělesných schopností až po poškození hormonálního systému. Naše filosofie se postupně vyvíjela až k zásadě ‚vyléčení za co nejmenší cenu‘ a sníme o ‚vyléčení bez vedlejších nákladů‘. (v obou případech se  pod „cena“ a „náklad“ nemyslí finančí kategorie – pozn. redakce)

Obvyklé sine qua non (podmínkou bez níž to nejde – pozn. redakce) je, že pozdní účinky dostanete pouze, pokud přežijete dostatečně dlouho, aby vůbec mohly nastat, Nemůžeme proto dělat kompromisy v otázce léčby. Ale rodiče by měli být ujištěni, že ať už má NHS jakékoliv chyby, děti s rakovinou dostávají nejlepší dostupnou léčbu,“ uzavírá profesor Craft.

Nemocnice vzkazuje: vyhněte se nám

Rodiče Ashyi Kinga se chtějí natrvalo vrátit do Británie, ale mají prý strach z úřadů. Budou je dál chtít potrestat za „únos“ syna z fakultní nemocnice v Southamptonu? Přímo z tohoto zdravotnického zařízení jim však vzkázali: k nám se už nevracejte. Jak zjistil webový portál Daily Echo, výkonná ředitelka Fiona Daltonová napsala dopis poslanci parlamentu Mikovi Hancockovi (do jehož obvodu Kingovi patří), v němž doporučuje, aby se Ashya již nevracel do péče jejich nemocnice, kvůli napětí mezi personálem a rodinou. „Jestliže se Kingovi rozhodnou vrátit do Spojeného Království, chtěli bychom jim v nejlepším Ashyově zájmu doporučit, aby vyhledali péči, kterou mu poskytne jiná organizace. Vztahy mezi rodinou a klinickými lékaři jsou v dětském lékařství velmi důležité a my věříme, že nadcházející vztahy by se mohly rozvíjet lépe s jinou nemocnicí,“ píše se v dopise, který však zároveň obsahuje příslib pomoci při jejím hledání.

Mezitím Kingovi ve Španělsku připravují televizní dokument o „Ashyově uzdravení“. Brzy tedy můžeme čekat, že se příběh vážně nemocného malého chlapce opět ocitne v záři reflektorů.

Čert ať si vezme ten dokument! Přejme Ashyovi Kingovi hlavně mnoho štěstí na cestě za uzdravením.

Tomáš Cikrt