Protonové centrum mlží ohledně rozsudku. Navíc mu odešel další odborník

Spory se nesmějí dotýkat našich pojištěnců a řešením musí být standardní jednání s protistranou,“ opakovaně po včerejším zasedání správní rady zdůraznil ředitel VZP Zděnek Kabátek. Foto: Tomáš Cikrt

Stále neexistující dohoda s protonovým centrem, pokračující jednání s menšinovým vlastníkem IZIP či rostoucí výběr pojistného. To jsou některá z témat, která se diskutovala na včerejší správní radě VZP. Na programu pak byly i body, které se týkaly preventivních programů či pilotů, které by měla v budoucnu pojišťovna hradit.

 

Spor s protonovým centrem v Praze (PTC) a VZP se táhne již několik let, v posledních týdnech ovšem nabral na obrátkách. Naplno se rozhořel ve chvíli, kdy před dvěma týdny PTC odmítlo začít léčit dětskou klientku do chvíle, než pojišťovna předem uhradí požadovanou částku – která se oproti loňskému podzimu bez dohody s pojišťovnou zdvojnásobila.

„Byl jsem první, kdo rozhodl o tom, abychom okamžitě bez ohledu na finanční náročnost léčbu uhradili právě z důvodu dětského věku klientů. Veškeré spory se nesmějí dotýkat našich pojištěnců a řešením musí být standardní jednání s protistranou,“ opakovaně po včerejším zasedání správní rady zdůraznil ředitel VZP Zděnek Kabátek. O případu a neférových praktikách PTC jsme psali zde.

PTC se také tehdy opřelo do mnichovského centra s tím, že neumí léčit dětské diagnózy. Jenže, jak se zdá, tento problém by mohl spíše hrozit pražskému pracovišti. Z PTC totiž odešel lékař Branislav Sepeši, kterého centrum opakovaně uvádělo jako garanta svého dětského programu. Není to první kapacita, která pracoviště opustila – už loni odešel bývalý ředitel PTC Manfred Herbst. V současnosti tak má centrum na svých webových stránkách vyvěšenou pracovní nabídku pro radiační onkology.

Místo obvodního soudu Prahy 6 případ řeší Praha 2

V minulém týdnu pak měla hádka vedená přes média pokračování. V pátek totiž PTC vydalo zprávu, že „Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl žalobu VZP proti Protonovému centru z roku 2013, kterou se VZP domáhala určení neplatnosti Smlouvy o budoucí smlouvě uzavřené s PTC v roce 2006“.

„Soud se bude nyní zabývat nároky PTC vůči VZP. Paradoxem je, že se VZP domáhala neplatnosti smlouvy, přitom ale dnes chce cenové podmínky právě z této smlouvy. (…) V současnosti se ukazuje, že smlouva byla výhodná především pro VZP, protože garantovala nízké ceny a kapacitu dlouhodobě, bez ohledu na skokový nárůst cen za energii, inflaci a enormní poptávku po protonové léčbě,“ uvádělo PTC ve zprávě. Zapomnělo ovšem uvést, že zmiňovaná smlouva počítala se zhruba 1600 pacienty podstupujícími protonovou léčbu každý rok, takže by VZP platila centru každoročně miliardu. V praxi však onkologové v Komplexních onkologických centrech indikují ročně k protonové terapii řádově desítky pacientů z celé ČR.

Zavádějící informaci ovšem PTC poskytlo i o pátečním rozsudku. „Ten se vůbec nezabývá vlastní platností či neplatností smlouvy a znamená jediné – touto otázkou se má nadále zabývat Obvodní soud pro Prahu 2. Ten totiž už řeší další žalobu, ve které se PTC domáhá smluvní pokuty 940 tisíc korun a ušlého zisku 93 milionů korun, tedy toho samého, o co již jednou PTC prohrálo s VZP spor u Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR,“ okomentoval v pátek situaci mluvčí VZP Oldřich Tichý. To včera potvrdil i ředitel pojišťovny. „Minulý týden zamítl Obvodní soud pro Prahu 6 žalobu z důvodu nedostatečného právního zájmu. Fakticky to znamená, že se odmítl zabývat platností či neplatností smluvního vztahu mezi VZP a PTC – posoudit to má Obvodní soud pro Prahu 2,“ říká Zdeněk Kabátek.

Přestože jsou vztahy mezi institucemi mírně řečeno nedobré, je VZP odhodlána v odůvodněných případech posílat i nadále některé pacienty na pražské pracoviště. „Tam, kde je to medicínsky oprávněné, jsme připraveni klienty odléčit v PTC v Praze. Pokud je tam možnost využít služeb mnichovského centra, které je pro nás nákladově mnohem příznivější, budeme léčit v Mnichově,“ dodává ředitel Kabátek s tím, že je připraven podepsat smlouvu s PTC ihned, pokud ale centrum dodrží podmínky stanovené správní radou – tedy mimo jiné roční limit 50 milionů korun. PTC mělo přijít s vlastním návrhem respektujícím mantinely VZP na konci ledna, dosud tak ovšem neučinilo.

Očkování proti pneumokoku i pilotní programy

Vedle protonového centra se na správní radě probírala i další ožehavá kauza – IZIP. Ta se ovšem, na rozdíl od PTC, zřejmě hýbe kupředu. „26. března proběhla schůzka s pověřeným zástupcem menšinového akcionáře IZIP, kde byly diskutovány některé hlavní a nepodkročitelné body před dalším jednáním o případném prodeji akcií IZIP,“ informoval Zdeněk Kabátek.

Dalším bodem jednání bylo plánování preventivních programů. „VZP si uvědomuje, že prevence je základem pro to, aby do budoucna ušetřila a zajistila větší zdraví obyvatelstva. K tomu slouží celá řada projektů v rozsahu asi půl miliardy. Pojišťovna se zabývá např. očkováním proti pneumokokům u lidí nad 65 let. VZP podporuje také celou řadu pilotních projektů, z nichž pak často vznikají běžně hrazené výkony – v minulosti to byla např. screeningová kolonoskopie a další. Přihlášky pilotních projektů se v současnosti dávají dohromady, což potrvá do 30. dubna, pak budou vyhodnoceny mezioborovou komisí a vyberou se ty, které jsou užitečné, rozumné a efektivní?“ přibližuje člen správní rady Rostislav Vyzula (ANO).

Správní rada pak také probrala, jak si v současnosti pojišťovna vede. „Zůstatek na běžném účtu ke konci února byl 3,2 miliardy korun, aktuální číslo k 20. březnu je 5,6 miliardy, takže jsme spokojeni. Neevidujeme žádné závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb. Co se týče základního fondu zdravotního pojištění, je výsledek hospodaření na konci února 0,6 miliardy, aktuální stav je 0,8 miliardy. Příjmy oproti zdravotně pojistnému plánu jsou naplňovány více, než jsme předpokládali – je to zhruba 101 procent, přičemž výdaje se standardně drží na 100 procentech. Za kladným hospodářským výsledkem stojí vyšší příjmová stránka, kterou byla VZP schopna získat. Náklady na zdravotní služby jsou ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 zhruba o 4,8 procenta vyšší. Jde o otázku aktuální úhradové vyhlášky, výpadku regulačních poplatků a podobně, ale při vyšším příjmu není pro VZP problém se s navýšením vyrovnat,“ doplňuje člen správní rady Jiří Skalický. Zároveň uvádí, že se od letošního ledna v sazebníku výkonů objevily některé nové kódy pro zdravotnickou záchrannou službu, které upřesňují, rozšiřují a popisují úkony ZZS, takže dochází k vyššímu čerpání zdravotnických prostředků. „Vzhledem k tomu, jaká má ZZS problémy, tam jde více peněz, což je dobře,“ uzavírá Skalický.

Michaela Koubová