Ministr Babiš chce mít více subjektů pod kontrolou a v systému státní pokladny. Lépe by se mu tak pracovalo s dluhem a likviditou. V případě zdravotních pojišťoven však jde o zásah do jejich nezávislého veřejnoprávního postavení, jaký nemá - od jejich vzniku v devadesátých letech minulého století - obdoby. Foto: koláž ZD

Babiš proti všem? Zákon o rozpočtových pravidlech dnes na programu vlády. Zdravotní pojišťovny v ohrožení

 

Jak už jsme informovali zde a také zde, připravil ministr financí Andrej Babiš (ANO) novelu zákona č. 218/2000, o rozpočtových pravidlech, jejímž prostřednictvím chce převést účty zdravotních pojišťoven z komerčních bank pod Českou národní banku. Hlavním důvodem je zlepšení řízení likvidity státní pokladny a rozšíření pravomocí ministerstva financí (MF). Ministerstvo zdravotnictví (MZ) s návrhem zásadně nesouhlasí, stejně jako ministerstvo vnitra, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, či Unie zaměstnavatelských svazů. V rozpacích jsou i odbory, které požadují záruky, že pojišťovny neutrpí újmu. MF však trvá na svém. Dnes je projednání kontroverzní novely poněkud překvapivě zařazeno jako dodatečný bod na jednání vlády.

 

K novele má výhrady i celá řada dalších připomínkových míst, a to z jiných důvodů, než kvůli zdravotním pojišťovnám. Z připomínek je cítit strach s obrovské moci ministerstva financí i ze způsobu, jakým bude zacházet s penězi institucí, které se nově stanou součástí systému státní pokladny.

Protestují i ministři ANO

Například Svaz měst a obcí ČR odmítá, že by nyní obce měly MF poskytovat i takové informace jako jsou ty o pohybu a stavu účtů. „Takovéto ustanovení považujeme za principiální narušení bankovního tajemství i porušení práv vlastníků těchto účtů. Jedná se také o další nárůst administrativní zátěže,“ míní Svaz.

Akademii věd se zase nelíbí, že zatímco předložený návrh u veřejných vysokých škol jejich vlastní peněžní prostředky do státní pokladny nezahrnuje, u veřejných výzkumných institucí nestátní prostředky v jejich vlastnictví ano. Akademie to považuje za nelegitimní a nepřijatelné. Veřejných výzkumných institucí se v připomínkách zastala i některá ministerstva.

Protestuje i ministerstvo dopravy (které je vedeno ministrem z ANO). Vadí mu, že Správa železniční dopravní cesty bude jediným státním podnikem-organizací v jeho působnosti, který bude mít uložen ze zákona vést bankovní účet podřízený státní pokladně. „S tímto návrhem zásadně nesouhlasíme,“ píšou z dopravy a nesouhlasí ani s rozšířením navrhovaného oprávnění ministerstva financí ke stanovování termínů a rozsahu platebního režimu a povolování výjimek pro provádění platebních operací na účtech. Zásadní připomínky mají i další ministerstva v držení politiků z ANO – obrany a místního rozvoje. Ministerstvo financí jim vzkazuje, tak jako v drtivé většině všem ostatním nespokojencům: připomínky neakceptujeme.

Návrh poškodí zdravotní pojišťovny

Zpět ke zdravotním pojišťovnám. Nejsilněji již před časem protestovala Unie zaměstnavatelů, která také hájí zájmy zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Vidí v celém návrhu nebezpečnou snahu zrušit oddělení rozpočtů zdravotních pojišťoven a státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní korporace a nikoliv státní podniky. „Co je nejvíce znepokojující, je nepokrytě vyjádřené využití dočasně volných finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění pro účely státní pokladny,“ napsala Unie ve svých připomínkách. „Odůvodnění, že jde o subjekt nakládající s veřejnými financemi, neobstojí. Při této logice by bylo možné stejně tak uzákonit takové povinnosti i pro všechny poskytovatele zdravotních služeb ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, vždyť jim přece přichází peníze za činnost z veřejného zdravotního pojištění… Přestože jde o veřejné finance, nejde o finance státu, jelikož příjmem zdravotních pojišťoven je pojistné, tedy prostředky, které jim svěřují pojištěnci,“ uvedla také Unie, která také odhadla, že podmínky uložení peněz do bank jsou lepší, než za kterých si půjčuje stát a bude tak kumulativně docházet k zápornému efektu. Snížení úrokových příjmů bude mít negativní dopad ve výši zhruba 100 milionů korun každoročně na tvorbu preventivních programů pro pojištěnce (Fond prevence je totiž zčásti tvořen úroky z vkladů). Podrobněji jsme o argumentech zaměstnavatelů informovali zde.

Ministerstvo zdravotnictví v rámci připomínkového řízení navrhlo zdravotní pojišťovny úplně z návrhu vyškrtnout. „S podřízením prostředků na účtech zdravotních pojišťoven pod peněžní prostředky státní pokladny nesouhlasíme. S navrhovanou právní úpravou jsou spojeny negativní dopady na systém veřejného zdravotního pojištění, které spočívají zejména ve snížení příjmů do fondů prevence, riziku snížení výběru pojistného a dalších plateb, zvýšených nákladech na správu hotovosti a transakčních nákladech spojených s přechodem na nové účty vedené v České národní bance,“ uvedlo MZ. Jenže ministerstvo financí připomínky neakceptovalo a návrh zákona o rozpočtových pravidlech tak jde do vlády (nejen s tímto) rozporem.

-cik-