Lékařská komora je s návrhem novely vzdělávacího zákona nespokojena, ale je prý lepší než současná katastrofa

"Je strašně neefektivní nutit lékaře, aby zvládali svůj obor úplně v celé šíři a do naprosté hloubky. Ne každý má ambice stát se univerzitním profesorem nebo primářem v okresní nemocnici," argumentoval v OVM prezident komory Milan Kubek (vpravo). Foto: Česká televize

Konečná podoba zákona o postgraduálním vzdělávání č. 95/2004 se nelíbí České lékařské komoře, která se s ministerstvem zdravotnictví neshoduje zejména na délce vzdělávání. Vyplynulo to z dnešní debaty České televize Otázky Václava Moravce (OVM). Proti sobě v ní stáli náměstek ministra zdravotnictví profesor Josef Vymazal (ANO) a prezident komory Milan Kubek. Podle Kubka ve finiši přípravy zákona ministerstvo podlehlo tlaku „profesorské lobby“ a ustoupilo z již dohodnutých zásad. Náměstek Vymazal ale namítal, že jde o konsensus všech hráčů a není možné vyhovět pouze lékařské komoře.

 

„Rok jsme jednali o nějakém zákoně, který byl širokým konsensem, ovšem postranními cestičkami se začal uplatňovat vliv nejrůznějších odborných společností, lékařských fakult apod. A to, na co jsme si podali na jaře ruce, se rozebírá ještě dříve, než se to dostalo do sněmovny. Dostávají se tam další obory, prodlužuje se doba vzdělávání. Už teď jsem s návrhem nespokojeni a s velkou nervozitou očekáváme, jak ho rozebere poslanecká sněmovna. Obáváme se, že se tam začne klasické vydírání, kdy poslanci začnou říkat – pokud se nestane to a to, pro ten zákon nikdy ruku nezvednu,“ zlobil se v OVM Milan Kubek.

„Na MZ vznikla platforma, kde byli zastoupeni všichni hráči. Lékařská komora – při vší úctě – je nesmírně důležitým hráčem, ale ne jediným,“ oponoval náměstek Vymazal. A uvedl, že v akreditační komisi nyní bude mít komora třetinové zastoupení, přičemž další třetiny patří ministerstvu a lékařským fakultám. Tato komise je při určování podoby vzdělávání přitom naprosto klíčová, pro komoru je participace v ní daleko důležitější, než některé formulace v zákoně. „Komora chce mít vliv v akreditační komisích, pokud tam nebude, tak jsme tam, kde jsme nyní – u nesmyslných nadsazených požadavků, které nikdo nesplní a mladí lékaři budou sloužit jako laciná pracovní síla ve fakultních nemocnicích,“ uvedl Kubek. Z vlivu na vzdělávání komoru podle jejího prezidenta eliminovali ministři Julínek a Heger a současné nerealistické požadavky na vzdělávání jsou pak dílem odborných společností. S profesorem Vymazalem se shodl na tom, že se falšují výkony, aby se dostali lékaři k atestaci. „Do roka a do dne“, slíbil náměstek moderátorovi OVM, bude tato praxe ukončena. Už nyní prý o tom jedná s odbornými společnostmi, změnu může provést ministerstvo bez ohledu na to, zda novela zákona projde sněmovnou.

Milanu Kubkovi se nelíbí jak délka vzdělávání, tak počet základních oborů navrhovaných ve znění zákona, předloženém aktuálně legislativní radě vlády. Komora žádala radikálnější změny, čili kratší dobu vzdělávání a méně oborů.  Aktuální návrh počítá s 4,5 roky vzdělávání, původně tam bylo 3,5 roku. Ze současných 40 základních oborů se dostalo do návrhu 33 oborů. Kubek připouští, že je to podobný počet jako v Německu, ale vadí mu, že je tam například dětská psychiatrie, protože to opravňuje další dětské obory, aby také požadovaly své zapsání mezi základní obory. Prezident vidí za změkčilostmi zákona „profesorskou lobby“. Profesor Vymazal si osobně myslí, že dětský pacient je jiný než dospělý a naopak by dětskou chirurgii zařadil, ale návrh je výsledkem konsensu, to je třeba respektovat. „Bál bych se radikálně ze dne na den zkrátit vzdělávání v některých oborech, jak navrhovala lékařská komora,“ dodal.

„Je strašně neefektivní nutit lékaře, aby zvládali svůj obor úplně v celé šíři a do naprosté hloubky. Ne každý má ambice stát se univerzitním profesorem nebo primářem v okresní nemocnici. Někomu stačí pracovat samostatně v ambulanci, tak mu to umožněme po nějaké civilizované době vzdělávání,“ hájil kratší dobu vzdělávání Milan Kubek.

Náměstek deklaroval snahu vrátit se alespoň částečně k systému dvou atestací tím, že se více formalizuje zkouška po kmeni, což bude obdoba první atestace. Po této zkoušce také bude jasně vymezena kompetence mladých lékařů.

Přestože má komora k zákonu výhrady, odrazuje ministerstvo od toho, aby zákon stahovalo z projednávání, i kdyby ve sněmovně doznal dalších zásadních změn. „Současný stav je naprostá katastrofa,“ říká prezident Milan Kubek.

-cik-