Mylná představa, že pacienti s nádorem slinivky musí být vyhublí, znamená zpoždění v diagnóze zákeřného karcinomu. Spoustu z nich se tak o své nemoci dozví příliš pozdě, kdy už jim není možné pomoci. Typickým pacientem je přitom obézní člověk s diabetem II. typu, který kouří, pije mnoho alkoholu, nadměrně konzumuje maso a naopak přijímá jen minimum ovoce a zeleniny. Rozvoj karcinomu tak souvisí se životním stylem a je možné jej ovlivnit. Pouze asi 10 až 15 % nádorů vznikne na základě dědičnosti, drtivá většina případů se objeví náhodně. Mezi nemocnými přitom mohou být i lidé kolem čtyřiceti, kterým „jen“ není několik týdnů dobře.

 

„V současnosti je karcinom slinivky čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění v Evropě a v roce 2020 bude dokonce druhou nejčastější,“ popisuje profesor Luboš Petružela, přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Z pohledu celosvětových statistik tento nádor každý den zabije 985 lidí. Zemřelých ale může být více, a protože zemřou v důsledku nemoci, aniž by byla diagnostikována. Přesto stojí toto nádorové onemocnění stranou pozornosti médií. Není s ním spojena řada optimistických příběhů, ale spíš velmi náročná léčba s nejistým výsledkem a vysoká úmrtnost. Zvýšit povědomí o rakovině slinivky si klade za cíl také Světový den karcinomu slinivky, který připadá na 13. listopadu.

Pacienti často ani neví, kde je slinivka

Čísla o karcinomu pankreatu jsou víc než neradostná. Právě tento nádor má vůbec nejkratší dobu přežití ve srovnání s ostatními nádorovými onemocněními. Podle studie Systematic Review of the Burden of Pancreatic Cancer in Europe: Real World Impact on Survival je doba přežití bez léčby u pacientů s pokročilým nádorem slinivky, který už metastázoval, pouhé 4,6 měsíců. Karcinomů slinivky přitom stále přibývá a bohužel stále roste i úmrtnost na tento typ nádoru. To je velký rozdíl oproti jiným nádorovým onemocněním, kde sice nemocnost také roste, ale současně spolu s dokonalejšími možnostmi léčby klesá počet lidí, kteří v důsledku rakoviny zemřou. Podle lékařských statistik jen hrstka pacientů přežije déle než rok od objevení diagnózy.

Na vině ale není jen agresivita nádoru, ale i mýty spojené s onemocněním a nízká informovanost pacientů. „Podle britského výzkumu dokonce 80 % veřejnosti vůbec neví, kde se slinivka v těle nachází,“ konstatuje profesor Petružela. Projevy nemoci jsou navíc netypické, a tak je nemocný i jeho lékař snadno zamění za pracovní vytížení a stres s ním spojený, který se projeví třeba nechutenstvím, pocity nevolnosti či bolesti v nadbřišku často vystřelující do zad. Signálem nemoci může být i nevysvětlitelný váhový úbytek, který ale nemusí vždy nastat, opakující záněty žil, změna barvy a konzistence stolice či depresivní syndrom, jenž může předcházet rozvoji nemoci. Pokud u někoho přetrvává více z těchto symptomů po delší dobu, je zcela na místě vyhledat svého praktického lékaře a ten by případně měl doporučit další specializovaná vyšetření, jako jsou krevní test, rtg nebo ultrazvukové vyšetření, CT, onkomarkery, případně biopsie.

Mohlo by vás zajímat

Dvojnásob obezřetní by pak měli být diabetici, u nichž je riziko rozvoje karcinomu slinivky vyšší než u běžné populace. „Karcinom pankreatu a diabetes II. typu spolu souvisí. V největším riziku jsou pacienti před vznikem diabetu a první léta po vzniku onemocnění,“ popisuje profesor Štěpán Svačina, přednosta III. Interní kliniky LF UK a VFN. Bohužel ale není jasné, jak přesně spolu diabetes II. typu a karcinom slinivky souvisí. Svůj vliv může mít jak vlastní nemoc, tak její léčba, zejména inzulinem. Neznamená to však, že by každý diabetik musel onemocnět karcinom slinivky, pouze je u něj vyšší riziko. „Prediabetik a diabetik jsou ideálními pacienty pro screening, ale bohužel nevíme, jak jej provádět, aby byl dostatečně spolehlivý a současně ekonomicky přijatelný,“ dodává diabetolog.

Hlavně neztrácet čas

Bohužel kvůli problematické diagnostice v časných stádiích nemoci se za posledních 40 let nijak nezměnilo přežívání pacientů, u nichž už se nemoc rozvinula a vytvořila metastáze. „Zásadním problémem, se kterým se potýkáme, je pozdní indikace k operaci vedoucí k odstranění nádoru, což je v současnosti jediný způsob, jak zvrátit prognózu nemocných,“ upozorňuje profesor Zdeněk Krška, přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Příkladem je nesprávný předpoklad mnoha lékařů, že pacient s karcinomem slinivky musí být hubený a ztratit na váze. Realita je taková, že stále častěji se tato diagnóza týká i pacientů s nadváhou nebo dokonce obézní. „Setkáváme se také s tím, že je interval mezi diagnózou a vlastní operací prodlužován. Třeba tím, že je diagnóza stále zpřesňována nebo je zahájena konzervativní léčba, byť sama o sobě není řešením. Pacient tak ztrácí drahocenný čas,“ dodává zkušený chirurg. V Německu mezi stanovením diagnózy a operací uběhnou tři týdny, v česku je to jedenáct týdnů. „Neexistuje žádná diagnostická metoda karcinomu pankreatu se stoprocentní specifitou a senzitivitou. Stejně tak neexistuje žádná konzervativní léčba, jenž by dokázala průběh nemoci zvrátit,“ konstatuje profesor Krška.

Zhruba 10 až 20 % nádorů je odhaleno ve fázi, kdy je lze operovat, dalších zhruba 30 až 40 % je na hranici možností operačního řešení. U 40 až 60 % pacientů je pak nádor již metastázován a operace neznamená vyřešení situace, pouze je možné zvládnout obtíže, kdy dojde k obstrukci žlučovodu či zažívacího traktu. Roli v tom hraje doba záchytu, ale i zkušenost chirurgického týmu. „Operace je jediná potenciálně kurativní léčba karcinomu slinivky,“ shrnuje chirurg. Samotná operace je přitom riziková a spojená s mnoha komplikacemi. Úmrtnost je v tomto případě 3 až 5 % a komplikace se objevují u 35 až 52 % pacientů. Slinivka leží na hlavních cévách, které vedou krev do jater, dolních končetin i zásobují střeva. Pro lékaře se tak jedná o mimořádně složitý terén, kde se navíc nádory slinivky mohou rozrůstat rozdílně, a tak zasáhnou například játra nebo slezinu. „Rizikem pro pacienty je, když chirurgický tým není dostatečně sehraný a nemá dostatečné zkušenosti. To, že jednou jedete na ryby, ještě neznamená, že ryby umíte chytat,“ dodává profesor Krška. Jedinou šanci na snížení komplikací je dostatečně sehraný operační tým i jednotná operační technika. Samozřejmostí by pak mělo být, že tyto operace probíhají pouze ve velkých pracovištích, kde mají potřebné zkušenosti i dobře zvládnutou operační techniku.

Ludmila Hamplová