Novela, která má upravit pravidla paliativní péče a rozhodování na konci života, vyvolala kritiku části odborné veřejnosti. Autorka návrhu, senátorka a lékařka Věra Procházková, proto přepracovala sporný pojem „terminální tišení bolesti“. Nově návrh pracuje s termínem „kontinuální hluboká paliativní sedace“. Procházková už o legislativě jednala s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.
Novela zákona o zdravotních službách, kterou do Senátu předložila Věra Procházková, má upravit právo na paliativní péči. A také stanovit postupy pro situace, kdy další léčba pacientovi nepřináší prospěch. Součástí původního návrhu byl i institut takzvaného terminálního tišení bolesti. Tento pojem se však stal jedním z hlavních bodů kritiky během senátní rozpravy v 1. čtení.
Sama Procházková během projednávání zdůraznila rozdíl mezi eutanázií jako „aktivním činem ukončení života“ a terminálním tišením bolesti. To je podle ní v praxi už dnes běžné, avšak bez jasného zákonného rámce. „Pro mě je to zakuklená eutanázie. To můžeme diskutovat, jak chceme, o pasivní a aktivní, ale je to eutanázie,“ rozporoval to senátor a lékař hospicové péče Lumír Kantor (KDU-ČSL).
Nový pojem: Kontinuální hluboká paliativní sedace
Procházková se rozhodla kritizovaný termín upravit. V přepracované verzi zákona tak pojem terminální tišení bolesti není. Nahrazuje ho formulace, která je podle autorky návrhu běžná v odborné literatuře i praxi paliativní medicíny – kontinuální hluboká paliativní sedace.
Podle návrhu novely se tím rozumí „zdravotní postup spočívající v úmyslném a kontrolovaném snížení vědomí pacienta, které je udržováno kontinuálně podle jeho klinického stavu a stanoveného cíle péče, a to i do jeho úmrtí, za účelem zmírnění jinak nezvladatelného utrpení pacienta v pokročilém nebo terminálním stadiu závažného a nevyléčitelného onemocnění“.
Text návrhu zároveň připouští, že tento postup může být spojen s rozhodnutím nepokračovat v některé léčbě. „Poskytnutí kontinuální hluboké paliativní sedace může být spojeno s nezahájením nebo nepokračováním léčby, pokud je takový postup v souladu s cílem péče a vůlí pacienta,“ uvádí se v novele zákona.
Jak postupovat při neshodě o léčbě
V některých situacích se může podle návrhu sedace zahájit i v případě sporu mezi ošetřujícím lékařem a osobou oprávněnou udělit souhlas. Pokud je to podle ošetřujícího týmu nezbytné k odvrácení nezvladatelného utrpení pacienta, lze začít se sedací, zatímco rozhodnutí o nepokračování v život udržující léčbě by v takovém případě posuzoval soud.
Podle Procházkové nejde o zavádění nové praxe, ale o to, že situace, ke kterým dnes dochází zcela běžně, dostanou jasná legislativní pravidla. „Pokud je pacient při vědomí a trpí, tak se s ním samozřejmě musí vždycky tým domluvit. To je základem všeho. A zapsat to do zdravotnické dokumentace. Pokud pacient řekne, že to nechce, tak mu to nedají,“ zdůraznila senátorka pro Zdravotnický deník.
Kritika zástupců paliativní péče
K návrhu novely se vyjádřily i odborné organizace. Česká společnost paliativní medicíny, Centrum paliativní péče a Fórum mobilních hospiců ve společném stanovisku upozornily, že některé části návrhu počítají s infrastrukturou, která v českém systému zatím neexistuje.
Podle jejich vyjádření například chybí registr dříve vyslovených přání, na který návrh odkazuje. Kritika směřovala také k požadavku na zapojování etických komisí. Ty podle zástupců paliativní péče nemusí být v řadě zařízení realistické, například u praktických lékařů nebo v menších zařízeních následné péče.
Procházková připouští, že část připomínek je relevantní, samotná novela ale tyto otázky řešit nemá. Zmíněný registr předem vysloveného přání se podle ní připravuje, a pokud by se novela schválila, zveřejnil by se formou vyhlášky.
Podobně je tomu i u etických komisí. Ty by navíc nezasedaly pravidelně, ale ustavovaly by se jen k individuálním případům, kterých podle Procházkové bude minimum.
Podpora ministra zdravotnictví
Procházková už svůj návrh probírala také s ministerstvem zdravotnictví. Jednání se kromě ministra Vojtěcha zúčastnila ředitelka odboru zdravotní péče Venuše Škampová. Oběma se podle senátorky návrh líbí. „Rozebrali jsme to a oba dva řekli, že je to v pořádku,“ podtrhla výsledek jednání.
V polovině dubna proběhne k tématu v Senátu kulatý stůl, předlohou také projedná sociální výbor. Teprve potom plénum rozhodne, zda předlohu pošle do schvalovacího procesu.
