SMS zprávy, které pacientům připomenou, že je čas vzít si léky, by mohly v budoucnu ušetřit peníze zdravotnickým systémům. Alespoň to tvrdí analýza řady studií, které se tématem zabývaly. I když se ale podle nich zvedlo náležité užívání léků o pětinu, stále zůstává řada nezodpovězených otázek. Některé se zahrnutých studií totiž vycházely jen z tvrzení samotných pacientů o tom, zda si léky zapomínají či nezapomínají brát, což může být ošidný zdroj informací. Otázkou také je, proč vlastně někteří pacienti léky neberou, nebo to, kdo by měl rozesílané SMS platit.
Chroničtí pacienti, zvláště ti, kteří užívají větší množství léků, nezřídka zapomenou, že by si měli předepsané tabletky vzít. Podle nové analýzy, která zahrnula 16 studií, by jim ale mohly v důsledném užívání pomoci SMS zprávy od lékaře. Lidé, kteří takováto připomenutí dostávali, brali podle analýzy léky poctivěji a v konečném důsledku tak šetřili své zdraví i zdravotnický systém. Metaanalýza zveřejněná v časopise JAMA Internal Medicine zahrnovala skoro tři tisíce chronicky nemocných, u nichž sledovala dopad SMS zpráv na užívání léků. Zjistila tak, že zatímco bez připomínek pacienti užívají medikaci řádně v 50 procentech případů, s SMS zprávami je to 68 procent.
I když výsledky mohou na první pohled vypadat jako úspěch, je třeba brát je s rezervou, zdůrazňují sami autoři. Některé zahrnuté studie totiž u užívání léků spoléhaly jen na sebemonitorování pacientů. Protože si ale lidé často takové věci pamatují nesprávně nebo si je nesprávně zaznamenají, není tento postup nejspolehlivější. Analýza navíc zahrnovala studie, které trvaly průměrně tři měsíce – jenže chroničtí pacienti užívají léky roky. Výzkumy tak nemohly zohlednit, jestli pravidelné SMS zprávy nakonec příjemce neotupí a nepovedou k tomu, že už jim pacienti nebudou příliš věnovat pozornost. Pokud by to tak skutečně bylo, mohou být zprávy zpočátku skutečně efektivní, časem ale ztratí při užívání léků význam.
„Jedna cesta je myslet si, že rozesílání zpráv je jednoduché a lidem se bude líbit. Jenže v určitém bodě, když je nepotřebujete, mohou být naopak iritující,“ říká podle Kaiser Health News Robby Nieuwlaat, docent epidemiologie a biostatiky z Canada’s McMaster University v ontarijském Hamiltonu. To sice podle Laurie Buis, docentky rodinné medicíny na University of Michigan, může být pravda, faktem je však dle jejích slov i to, že lidé takováto připomenutí chtějí. „Je tu velká poptávka ze strany spotřebitelů po tomto typu intervence,“ podotýká.
Různorodé vzorky napříč světem
Analýza srovnává studie z několika zemí – dvě z USA, další z Číny, Španělska či Keni. V rámci některých dostávali pacienti zprávy každý den, v jiných týdně. Někdy se posílaly SMS dle doby, kdy si měl pacient lék vzít. Jedny zprávy byly personalizované, jiné ne. Tyto rozdíly pak mohly vést k tomu, že byly zprávy více či méně efektivní. Navíc mohly zahrnovat i další věci, které ale potom analýza nezohlednila.
Užívání léků je pochopitelně velmi důležité, zvláště pak u lidí s chronickými onemocněními, jako je cukrovka a vysoký krevní tlak. Právě tito pacienti navíc často užívají více léků najednou, takže snáze na některý z nich zapomenou. Pokud tedy SMS zprávy skutečně fungují, mohou s sebou podle spoluautorky studie Clary Chow z George Institute for Global Health v australské Sydney nést potenciál zabránit zásadním problémům, jako je infarkt, mrtvice nebo předčasná smrt. Neužívat předepsané léky navíc není jen zdraví škodlivé, ale také drahé. Experti odhadují, že pacienti, kteří řádně neužívají předepsanou léčbu, stojí ročně v USA sto až 289 miliard dolarů. V případě, že se textové zprávy osvědčí, budou znamenat jednoduché a levné řešení problému.
„Takové zprávy je možné rozesílat nízkonákladově – je možné je řešit přes počítačový systém určený ke správě SMS. Pravděpodobně tedy budou ve zdravotnictví nákladově efektivní,“ podotýká Clara Chow. Jenže i když zprávy nemusí přijít draho, zadarmo nejsou – a tak zůstává otázka, kdo je zaplatí. Pokud výzkumníci nadále prokážou, že SMS mohou být užitečné, budou muset lékaři a pacienti přemýšlet o tom, kdo ponese náklady a zda se jim vůbec investice vyplatí. „Pokud je bude platit pacient, musí to pro něj být přijatelné – třeba si za zasílání SMS něco připlatí. Pokud upomínky bude dotovat zdravotní systém nebo lékaři, budou muset přemýšlet o tom, zda je potenciální přínos takový, aby stál za investici,“ shrnuje docent Nieuwlaat.
Zároveň bude třeba další výzkum, aby se lépe kvantifikoval přínos takových zpráv. Bude nutné udělat například studii, která nebude založená pouze na tom, co o svém užívání léků říkají sami pacienti. Důležité budou i další otázky, jako jak často vydávají lékárníci léky na předpis, nebo jestli je zdravotní stav pacientů lepší. Pokud se i poté textové zprávy osvědčí, budou řešit jen jeden z důvodů, proč lidé neberou léky. SMS se hodí pro ty, kdo zapomínají, jenže mnozí medikaci neužívají z jiných důvodů – například na ni nemají nebo trpí nežádoucími účinky. Navíc, i když bude brát léky sedm z deseti pacientů, stále to nejsou všichni – i nadále tedy bude potřeba ucelenější strategie.
-mk-
