Čtvrtek, 9. prosince, 2021

Snížení DPH na léky přineslo úspory pojišťovnám i pacientům, jenom to Andrej Babiš neví

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

„Nepovedlo se to a my jsme chtěli, aby léky pro lidi zlevnily. Podle statistik tam ale naopak došlo trošku k navýšení,“ řekl včera v České televizi smutně ministr financí Andrej Babiš k dopadům snížení daně z přidané hodnoty (DPH). Vycházel přitom z dokumentu, který se nadneseně nazývá „analýza“, ale je to 30 řádků několika nejasných informací, z nichž veřejnoprávní kanál udělal hlavní zprávu večera. V „analýze“ ministerstvo financí tvrdí, že „v lednu 2015 ve srovnání s předchozím měsícem vzrostly ceny léků téměř o 3 %.“ Bohužel redaktor ČT se už nezeptal ministra Babiše, o jakých lécích je řeč, z jakého vzorku je výpočet proveden, zda výsledky nejsou zkresleny dalšími faktory a hlavně, jak by vypadal nárůst cen léků po očištění od vlivu nižší DPH. A také se ho měl zeptat, kde je oněch 3,3 miliardy, o které díky snížení DPH z 15 na 10 procent byly loni zkráceny veřejné rozpočty. Někde být musí. Pokud z velké části zůstaly ve zdravotních pojišťovnách a u pacientů, pak přeci byl naplněn účel, pro který vláda daň měnila a ministr smutný být nemusí.

 

V materiálu ministerstva financí (MF), který má naše redakce k dispozici, nazvaném „Analýza snížení sazby DPH pro léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu“, se přiznává, že se vychází z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jak tento úřad ceny léků zjišťuje? V metodické příručce Indexu spotřebitelských cen si je ČSÚ rozděluje do dvou subindexů: „Léky předepsané lékařem“ a „Léky bez receptu a další léčiva“. Základem pro výpočet obou subindexů je přímé šetření cen tazatelkami v lékárnách v krajských městech a v  Praze. Výběr konkrétních „reprezentantů“ je proveden na základě údajů, které si úřad vytáhne od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle žebříčku „nejvíce dodávaných léků“ jsou vybrány konkrétní druhy léků pro přímé šetření a stanoveny jejich váhy. Kromě toho ČSÚ každý měsíc provádí výpočet indexu cen a doplatků léků na souboru 2500 nejvíce distribuovaných léků z hlediska počtu balení a souboru 2500 léků z hlediska jejich hodnoty (opět je zdrojem SÚKL) „Tyto vypočtené indexy mají jen orientační charakter,“ připouští ČSÚ.

Když jde o léky, buďme s čísly obezřetní

„Ceny léků předepsaných lékařem vykazovaly již v roce 2014 rostoucí trend, který se nezdá být v roce 2015 přerušen. V lednu 2015 ve srovnání s předchozím měsícem vzrostly ceny léků téměř o 3 %, přičemž ve stejném měsíci v předchozích dvou letech téměř stagnovaly,“ uvádí „analýza“ MF. Ministr Babiš i v televizi mluví o nárůstu, k němuž došlo v průběhu pouhého prvního měsíce zavedení nižší sazby DPH a který navíc ukazují data z omezeného vzorku ČSÚ. K takovým číslům je třeba přistupovat velice obezřetně. Podle informací Zdravotnického deníku z pracovních analýz SÚKL vyplývá, že leden byl z pohledu roku 2015 spíše nadprůměrný. O dopadu snížení DPH nevypovídá vůbec nic. Na pohybu cen léků a také jejich úhrad z veřejného zdravotního pojištění se totiž podílejí další faktory.

Především je třeba poukázat na skutečnost, že u volně prodejných léků není jejich cena regulována a jejich dodavatelé a lékárny se nemusejí na sníženou DPH ohlížet. Mohou klidně cenu zachovat stejnou a peníze z nižší DPH si nechat, nebo jí dokonce zvýšit. V případě léků předepisovaných lékaři, které jsou současně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (což je drtivá většina z nich), je situace odlišná. Jednak je jejich cena zastropována jako tzv., maximální (od výrobce do distribuce a lékáren) a následně je limitována obchodní přirážka lékáren a distributorů, která se na maximální cenu nabaluje a k níž se připočítává DPH. Když došlo ke snížení DPH, museli lékárníci léčivé přípravky, hrazené z veřejného zdravotního pojištění, od 1. ledna 2015 přecenit a ponížit výslednou cenu – pro pojišťovnu i pacienta. To Zdravotnickému deníku potvrdil před rokem i viceprezident České lékárnické komory a lékárník ze Slatinic u Olomouce Aleš Krebs (vysvětlil nám také, že pokles DPH o pět procent neznamená, že cena klesne o pět procent, ale je to o něco méně, totiž o 4,35 procenta. Jak se upravovala cena pro pacienta a pojišťovnu po snížení DPH, jsme vysvětlili v článku zde).

Získali pojišťovny i pacienti, ukázala data SÚKL

Zpočátku se odhadovalo, že by změnou daně mohl za celý rok systém veřejného zdravotního pojištění uspořit 1 až 3 miliardy korun. Široké rozmezí bylo dáno těžko předvídatelným chováním „hráčů“ na trhu. Cena i obchodní přirážka jsou sice omezeny maximální výší, kterou není možné překročit, ale velmi často se díky konkurenci oba parametry pohybují pod ní. Nebylo tedy možné přesně předpovědět, zda si na cestě léku od výrobce až k pacientovi, ušetřené peníze z nižší DPH „někdo nechá pro sebe“, protože dosud poskytoval slevu.  Tento efekt se ale nakonec neukázal jako významný.

Když si Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) před letními prázdninami provedl analýzy dat distributorů a úhrad vykázaných zdravotními pojišťovnami ve 4. kvartále roku 2014 a v prvním kvartále roku 2015, zjistil, že u 88 % přípravků ve sledovaném panelu došlo ke snížení obchodovaných cen nebo jen mírnému nárůstu ceny (do 1%). Vlivem snížení sazby DPH pak došlo k poklesu vykázané úhrady. „Pokud by pojišťovny hradily stejný rozsah přípravků, jedná se o kvartální úsporu ve výši 670 miliónů korun. Původní odhady SÚKL o ročních úsporách v rozsahu 2 až 3 miliard korun se tak potvrzují,“ uvedl SÚKL v tiskové zprávě. „Potvrdilo se, že u hrazených léků snížená sazba DPH nebyla ze strany výrobců kompenzována navýšením reálně obchodované ceny a že toto opatření má skutečný smysl,“ řekl tenkrát ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ústav zkoumal také to, kolik na lécích ušetří pacienti. Přestože nedisponuje informacemi o reálných doplatcích pacientů v lékárnách, použil informace o maximálních možných doplatcích a zjistil pokles ve výši 4,45 %. Pokud by tedy pacienti spotřebovali stejný rozsah péče, zaplatili by o 32,7 milionů korun měsíčně méně. Ročně jde o více než 390 miliónů korun.

Nelze míchat hruška s jablky

K těmto pěkným výsledkům je ovšem třeba uvést jednu zásadní okolnost: analýza SÚKL se týkala pouze těch léků, u kterých v uvedeném období nedošlo k cenovým ani úhradovým změnám. Jenom u nich bylo možné „změřit“ čistý dopad snížení DPH. Nelze totiž míchat hrušky (léky, kde nedošlo ke změnám) a s jablky (léky, jejichž ceny a úhrady se měnily, ale nikoliv kvůli DPH). Právě této chyby se v interpretaci své analýzy dopustilo ministerstvo financí. SÚKL průběžně plní svoji zákonnou povinnost a provádí tzv. revize, čili přehodnocuje ceny a úhrady léků v určitých skupinách srovnatelných přípravků a tím dochází obvykle k jejich poklesu i dalšímu šetření prostředků zdravotních pojišťoven.

Revize s sebou může přinést i paradoxně zvýšení doplatků léků a to tam, kde byla snížena úhrada (tedy, kolik z ceny platí pojišťovny) a ten, kdo lék dodává na trh, na tuto změnu nezareagoval snížením ceny. Když pak lékárnice v televizi říká, že  „Pacient nedoplácel nic, během roku 2015 došlo k revizi cen a úhrad, došlo ke snížení úhrad pojišťovnou a pacient nyní doplácí 133 koruny,“ pak to opět vůbec nic nevypovídá o DPH. Je to jiný příběh a je třeba se dál ptát, například na to, jaké další léky jsou v dané skupině k dispozici, které z nich jsou bez doplatku, jaká je možnost je zaměnit u konkrétního pacienta nebo na to, proč se ta která firma nechce podílet na šetření veřejných prostředků a snižování cen.

Fundovaná analýza je potřebná

Reálný dopad snížení DPH na ceny léků si zaslouží důkladnou analýzu, očištěnou od všech zkreslujících vlivů. Možná by bylo prospěšné, kdyby se zástupci ministerstva financí pozeptali na SÚKL, jak jsou regulovány léky, čím se liší léky na předpis od těch ostatních, jaký vliv mají revize a proč je vlastně ústav dělá. To by pak přednesli Andreji Babišovi, aby se nemusel v televizi divit, proč SÚKL „nezařídil“ ty nižší ceny, když už vláda snížila daně. Pak by se také mohli obrátit na zdravotní pojišťovny a zeptat se jich, jakým způsobem využívají ušetřené peníze právě z DPH. Možná by zjistili, že přispívají na více drahých život zachraňujících léků a že i díky nižší DPH je mohou zpřístupnit většímu počtu pacientů. Možná, že by dospěli k jiným poznatkům. Ale až teprve poté by mohli experti MF vypracovat skutečnou analýzu, jejíž závěry by měly váhu a ukázaly by, zda je snížení DPH o pět procent takovým přínosem, že opravňuje připravit veřejné rozpočty o stovky milionů korun.  O takové analýze by mělo smysl vést veřejnou debatu. A věnovat jí úvodní reportáž večerních Událostí.

Tomáš Cikrt

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY