Meziroční nárůst horečky dengue u českých cestovatelů: o více než 300 procent

Ne Zika ale dengue je nejvýznamnější virovou infekcí přenášenou komáry. Indický umělec Sudarshan Patnaik zobrazil původce i oběť viru horečky dengue z písku. Foto: IndiaTimes/Facebook

Za první 3 měsíce letošního roku bylo v ČR hlášeno 29 případů horečky dengue u českých cestovatelů nakažených v cizině, což je za stejné časové období nejvyšší počet za posledních 10 let. Představuje to více než 70 % z počtu případů dengue hlášených v ČR za celý minulý rok 2015.

 

„Meziročně se jedná o více než trojnásobný nárůst tohoto onemocnění u českých občanů.  I když se veřejnost obává zejména hojně medializované horečky Zika, právě horečka dengue, jejíž původci patří do stejné skupiny virů, je mnohem častější, rozšířenější a pro nakažené i více nebezpečná. Repelenty by se proto měly používat nejen v oblastech, kde je popisován výskyt Zika, “ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra tropické a cestovní medicíny a vedoucí lékař největší české sítě center očkování a cestovní medicíny Avenier.

Tak jako u horečky Zika, je hlavním přenašečem virů dengue  komár rodu Aedes s denní aktivitou. „Na rozdíl od malárie je proto nákaza možná i v pravé poledne na náměstí velkého města v turisticky populární oblasti“ varuje docent Maďar.

Tito komáři se množí i v malém množství vody zachyceném v odhozených nádobách, prázdných plechovkách, skořápkách kokosových ořechů, starých pneumatikách, miskách pod květináči, ucpaných odtokových rourách, nekrytých rezervoárech pitné, užitkové nebo dešťové vody.

„Onemocnění se proto vyskytuje ve většině zemí tropů a subtropů epidemicky zejména v období dešťů. Individuální ochranou je především pečlivé používání účinných repelentů, pomohou také sítě na okna a dveře, jelikož komár-přenašeč vstupuje i do lidských obydlí“ radí odborník.

Příznaky dengue jsou podobné jako u Ziky, obvykle však trvají déle a jsou silnější, zejména náhle vzniklá horečka, úporná bolest svalů a kloubů, vyrážka šířící se z trupu na tvář a končetiny.

„Opakovaná infekce jiným typem viru dengue – jsou celkem čtyři – může vést ke krvácení a šoku s nepříznivou prognózou a možnými smrtelnými následky. Ročně si tato nemoc vyžádá na půl miliónu hospitalizací a  mnoho z nich jsou děti. Nemoc se léčí klidem na lůžku, dostatečným příjmem tekutin a léky proti bolesti, nejsou však vhodné brufen ani aspirin. Specifický lék působící přímo na virus dengue zatím neexistuje,“uvádí doc. Maďar.

Pokusy o vývoj očkovací látky proti dengue začaly už v roce 1929, desítky let však nebyly úspěšné. První vakcína proti této nemoci získala registraci až v prosinci 2015 v Mexiku, Brazílii a na Filipínách. V letošním roce by se však měla začít používat i v desítkách dalších zemí, kde se dengue vyskytuje. Tři dávky vakcíny s názvem Dengvaxia se aplikují v odstupech 0-6-12 měsíců a je určená pro věkový interval od 9 do 45 let. V ČR zatím dostupná není.

Zajímavostí je, že do roku 1970 se větší epidemie dengue vyskytovaly jen v 7 zemích, dnes je tato infekce endemická v 128 státech světa, kde žije 40 % světové populace. Ročně je na světě hlášeno 50-100 mil. případů dengue, podle některých studií to však může být až 390 mil. Jen v Brazílii se vloni vyskytlo 1,5 mil. infekcí, což bylo trojnásobně víc než v roce 2014.

Největší problém představuje dengue v Latinské Americe (včetně Střední Ameriky) a v Asii. Vzhledem k výskytu komárů – přenašečů i v jižní Evropě, hrozí import a dočasný přenos dengue i v populárních dovolenkových destinacích našeho kontinentu. Takovou zkušenost má z minulých let např. portugalský ostrov Madeira. V roce 2012 se tam vyskytlo více než 2000 případů dengue a nemoc se následně rozšířila i na portugalskou pevninu a do dalších deseti evropských zemí. Repelent bude proto i letos základní součástí lékárničky cestovatelů a to i při pobytu v Evropě.

-TZ-