Na MZ bylo podepsáno memorandum o udržitelném financování reformy psychiatrie

Na ministerstvu zdravotnictví bylo včera podepsáno memorandum zajišťující udržitelné financování reformy psychiatrie. Na snímku zleva odborný garant reformy Martin Hollý, ministr Svatopluk Němeček a náměstkyně ředitele VZP pro právo a legislativu Radomíra Jahodářová. Foto: MZ

Reforma psychiatrie má od včerejška oficiálně zajištěno udržitelné financování. V rámci právě podepsaného memoranda se na něm shodlo ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny a odborníci. Reforma by tak neměla být postavena jen na penězích z EU, ale postupně se bude zvyšovat také objem financí, které jdou do psychiatrie ze zdravotního pojištění.

 

„Memorandum pojmenovává role jednotlivých signatářů a také je zatahuje do hry. Od této chvíle se reforma stává veřejnou strategií s tím, že je závazek všech zúčastněných stakeholderů, tedy organizační, finanční i odborné části reformy. Za psychiatrickou společnost mohu jasně garantovat, že změny, které budeme navrhovat, jsou podložené důkazy – nejsou to žádné výmysly ad hoc, ale ověřený systém péče. Protože je to komplexní změnová agenda ve zdravotnictví, můžeme také garantovat, že náklady budou růst predikovatelně a v čase. Nepůjde o skokový nárůst. Na druhou stranu víme, že nákladová efektivita neznamená jen škrtání. Bude to o tom, abychom za korunu dostali tu nejlepší a nejdostupnější kvalitu, ale zase abychom ani korunu nevydali zbytečně,“ slibuje odborný garant reformy Martin Hollý.

„Psychiatrická reforma je teď zajištěna nejen po stránce organizační, ale je tu i příslib dlouhodobého financování,“ říká ministr Svatopluk Němeček. „Podpisem memoranda se ministerstvo i zdravotní pojišťovny zavázaly k tomu, že budou psychiatrii vnímat jako jednu z priorit a v rámci možností k tomu budou při nastavení úhrad přihlížet. Když tedy bude ministerstvo zdravotnictví psát úhradovou vyhlášku a zdravotní pojišťovny rozhodovat o zdravotně-pojistných plánech a smluvní politice, budou se cítit tímto závazkem vázány. Neznamená to, že v každém roce půjde o přesnou sumu, ale psychiatrie bude patřit k oborům, které porostou výrazněji nad průměr,“ dodává Němeček.

V současnosti u nás jdou na psychiatrii tři až čtyři procenta peněz ze zdravotního pojištění, jde tedy o necelých deset miliard ročně. V západních zemích přitom bývá podíl financí ve zdravotnictví, které putují na psychiatrickou péči, dva až třikrát větší. S tím, že se částka bude navyšovat i u nás, už jsou zdravotní pojišťovny smířeny.

„Kdybych tu chtěl malovat katastrofické vize, odhadl bych cílové náklady na dvě, dvě a půl miliardy korun. Naštěstí toto riziko pro nejbližší roky nehrozí. Proces bude začínat postupně v jednotlivých regionech a zkušenosti i efektivitu budeme vyhodnocovat. Pro rok 2017 tedy budou náklady nízké a nepochybně ufinancovatelné. V dalších letech bude záviset na tom, kolik bude finančních prostředků a také jaké budou zkušenosti s rychlostí zavádění center duševního zdraví, což je těžiště novinky. Jsem rád, že se všichni partneři shodli na tom, že nezakládáme nějaký jednorázový pokus a mělo by to být dlouhodobě ufinancovatelné,“ říká ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

V nejbližších letech se začne zkracovat hospitalizace

Centra duševního zdraví, která by se měla starat o část lidí pobývajících dosud dlouhodobě v léčebnách, jsou asi nejsledovanější a zároveň v praxi nejdříve realizovatelnou součástí reformy. „Jedna ze dvou zásadních funkcí centra duševního zdraví je rychlejší integrace a rychlejší propuštění pacientů včetně dlouhodobě hospitalizovaných. Druhá funkce je včasná intervence a léčba, což má zabránit tomu, aby vůbec k dlouhodobým hospitalizacím docházelo. Se vznikem prvních center se bude u části pacientů doba hospitalizace zkracovat. Současná fáze reformy počítá s 30 centry, což nám může ukázat zkrácení doby hospitalizace i ve velkých číslech. K tomu dojde v nejbližších letech,“ uvádí Martin Hollý.

Prototyp takového komunitního centra už několik let funguje v Praze 8, kde jde o společný projekt bohnické nemocnice a Fokus Praha (více se můžete dočíst v rozhovoru s ředitelem bohnické nemocnice Martinem Hollým zde). Zmíněná třicítka center by pak měla fungovat do roku 2022.

„Podali jsme projekt na vznik prvních pěti pilotních center. Kde vzniknou, záleží na připravenosti v jednotlivých krajích. Na výběru, který bude soutěžní a ne ministerstvem stanovený, se budou podílet zástupci pojišťoven, odborné společnosti či MPSV. S napětím a očekáváním se těším, že center bude víc než pět, protože v záloze máme projekt na vznik dalších 15 center, který bychom rádi ještě do konce tohoto roku spustili,“ přibližuje náměstkyně pro strategie Lenka Ptáčková Melicharová.

Zhruba padesátka míst, kde by v budoucnu mohla centra fungovat, byla pracovně rozdělena do tří stadií připravenosti. V prvním, nejpřipravenějším, byla Praha – Bohnice (zřizovatel Fokus Praha), Brno (Práh), Psychosociální centrum Přerov, Benešov (Národní ústav duševního zdraví), Havlíčkův Brod (Fokus a kraj) a Jihlava (VOP a kraj); další tři místa jsou ve druhém stupni (Pardubice, Trutnov, Hradec Králové).

Standardy již vyšly v ministerském věstníku

Jak by měla centra vypadat, už se přitom povedlo nadefinovat ve standardech, které vyšly na konci dubna ve věstníku ministerstva zdravotnictví. Podle nich by centrum mělo mít spádovou oblast 60 až 140 tisíc lidí, což znamená cca 120 až 280 pacientů. Centra s nepřetržitou krizovou službou by pak měla mít spád 200 až 500 tisíc obyvatel. Pokud by centrum mělo spád sto tisíc lidí a mělo by tedy kolem dvou stovek pacientů, mělo by v něm pracovat devět zdravotních sester, devět sociálních pracovníků, jeden psychiatr na celý úvazek a jeden na půl úvazku plus klinický psycholog. Pro krizové služby by pak měly být k dispozici minimálně dva pokoje s maximálně dvěma lůžky (což je mimochodem součást nových standardů i pro akutní lůžkovou péči – na nově vznikajících odděleních už budou moci být jen pokoje se sociálním vybavením, kde budou nejvíce dvě lůžka). Na jednoho pracovníka pak v přepočtu vychází dvacítka pacientů, přičemž minimálně polovina práce s klienty musí probíhat v jejich přirozeném prostředí, tedy ne v prostorách centra.

Právě centra duševního zdraví jsou tím, kdo dostane velký díl peněz, které na reformu psychiatrie dostaneme z EU (více např. zde). Zatímco v rámci měkkých peněz je alokováno zhruba 1,2 miliardy na pilotní provozy, destigmatizaci a vzdělávání, investiční peníze by měly činit 2,2 až 2,3 miliardy. „Co se týče center duševního zdraví v okamžiku, kdy přestanou být financovány z evropských peněz, tak když jsme propočítávali pilotní fázi, nejedná se z hlediska zdravotního pojištění o rozsáhlé finance. Provozní část se pohybuje v řádu několika stovek milionů korun, další část by měla být ze sociálního systému. Vzhledem k tomu, že ve zdravotnictví většinou počítáme v miliardách, není to nic tak zásadního,“ říká ministr Němeček.

I když jsou nyní v centru pozornosti hlavně centra duševního zdraví a financování péče, řeší se i další aspekty (více např. zde). Jedním z nich je například zákon o duševním zdraví. „Odbor legislativy začal pracovat na základních tezích průřezového zákona, který by řešil problémy péče o duševně nemocné. Je to ale záležitost spíše na roky, protože jde odborně i legislativně o velmi složitou a citlivou věc i z hlediska sladění legislativy se závazky v oblasti lidských práv a podobně. Počítáme tedy i se zásadními legislativními změnami, ty ale nejsou plánovány v úvodu reformy a ani další pilíře nejsou na legislativní změně závislé,“ dodává Němeček.

Michaela Koubová

Znění memoranda podepsaného 16. června na ministerstvu zdravotnictví:

M E M O R A N D U M

 

Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven a Psychiatrické společnosti ČLS JEP

o spolupráci na realizaci Strategie reformy psychiatrické péče

a zajištění dlouhodobě udržitelného financování psychiatrické péče

 

Čl. I

PREAMBULE

  1. Účelem tohoto Memoranda je vytvoření podmínek efektivní spolupráce pro naplnění cílů Strategie reformy psychiatrické péče a zajištění dlouhodobě udržitelného financování péče o duševně nemocné.
  2. Obdobné memorandum o udržitelném financování sociálních služeb podepíše Ministerstvo zdravotnictví ČR s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Asociací krajů ČR.
  3. Cíle Strategie reformy psychiatrické péče jsou:
  • zvýšit kvalitu života osob s duševním onemocněním;
  • zvýšit kvalitu psychiatrické péče systémovou změnou organizace jejího poskytování;
  • omezit stigmatizaci duševně nemocných a oboru psychiatrie obecně;
  • zvýšit spokojenost uživatelů s poskytovanou psychiatrickou péčí;
  • zvýšit efektivitu psychiatrické péče včasnou diagnostikou a identifikací skryté psychiatrické nemocnosti;
  • zlepšit provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb;
  • humanizovat psychiatrickou péči.
  1. Zúčastněné strany prohlašují, že objem úhrad za zdravotní služby bude upravován v kontinuitě s celkovým objemem zdrojů závislých na výši výběru pojistného a v souladu s možnostmi zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven.

Čl. II

naplnění cílů Strategie reformy psychiatrické péče

  1. Všichni signatáři Memoranda prohlašují, že budou společně usilovat o naplnění cílů Strategie reformy psychiatrické péče.
  1. Spolupráce všech signatářů Memoranda bude spočívat zejména ve sdílení informací, účasti zástupců všech stran na práci odborných a expertních týmů a naplnění rolí jednotlivých stran memoranda při realizaci Strategie reformy psychiatrické péče, kterými jsou:
  • Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje naplnění Strategie reformy psychiatrické péče, řídí a koordinuje veškeré strategické aktivity v rámci reformy.
  • Zdravotní pojišťovny zajistí pro své klienty odpovídající místní a časovou dostupnost kvalitních a bezpečných zdravotních služeb poskytovaných osobám s duševním onemocněním, a to prostřednictvím sítě smluvních poskytovatelů. Podmínkou pro uzavření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovateli zdravotních služeb je splnění všech standardních zákonných a podzákonných pravidel.
  • Odborná společnost je odborným garantem Strategie reformy psychiatrické péče, odpovídá za její věcný obsah, definuje odborné standardy jednotlivých typů zdravotní péče a metodiky práce, odborně posuzuje, garantuje nebo zajišťuje výzkumné, vzdělávací a destigmatizační aktivity (v rámci reformy), je nositelem komunikace problematiky psychiatrické péče a postavení duševně nemocných směrem do odborné i laické veřejnosti.

Čl. III

zajištění dlouhodobé udržitelnosti financování psychiatrické péče

  1. Realizace Strategie reformy psychiatrické péče předpokládá restrukturalizaci psychiatrické péče, v rámci které budou zřizována Centra duševního zdraví (dále jen CDZ), bude optimalizována ambulantní psychiatrická síť a síť ambulancí rozšířené péče pro osoby trpící duševní poruchou, bude rozvíjena  síť akutní lůžkové psychiatrické péče a bude změněna struktura sítě následné a dlouhodobé lůžkové psychiatrické péče. Pro posuzování návrhů na rozšiřování nebo vznik nových zdravotních služeb v síti signatáři Memoranda vytvoří společné mechanismy posuzující rozvoj sítě zdravotních služeb pro osoby s duševním onemocněním ve vztahu k potřebnosti a dostupným zdrojům na jejich financování. K těmto aktivitám budou přizváni i zástupci Asociace krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí.
  1. Konkrétní návrhy na vznik, případně rozšíření sítě zdravotních služeb pro osoby s duševním onemocněním budou posouzeny všemi signatáři v rámci výběrové komise, a pokud budou návrhy příslušnými zdravotními pojišťovnami schváleny a tyto budou mít dostatečné zdroje pro udržitelné financování, pak zahájí s předkladatelem návrhu jednání o uzavření nebo rozšíření smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb. Podmínkami k uzavření smlouvy bude splnění všech standardních zákonných a podzákonných pravidel podmiňujících uzavření smlouvy a naplnění nepodkročitelného minima standardu péče definovaného odbornou společností.

                                        Čl. IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

  1. Signatáři si obsah Memoranda přečetli, s jeho obsahem souhlasí a na důkaz toho připojují své podpisy.