Čtvrt století po smrti Mercuryho lidé zapomínají, že je HIV/AIDS závažný problém

Kontroverzní německé kampani z roku 2009 oznamující, že "AIDS je masový vrah", se přinejmenším povedlo to, že k problematice přitáhla pozornost. Bohužel také naštvala hodně lidí. Autorem je agentura Das Comitee pro organizaci Regenbogen.

Před týdnem uplynulo přesně 25 let od chvíle, kdy Freddie Mercury podlehl AIDS. Zatímco v 80. a 90. letech umírali na tuto nemoc mladí lidé hroznou smrtí, dnes se včas diagnostikovaní mohou dožít stejného věku jako ostatní populace. „Kdyby se Freddie Mrecury nakazil o deset let později a měl možnost chodit do našeho AIDS centra na Bulovce, měli bychom skvělých alb mnohem více,“ říká docent Ladislav Machala, vedoucí AIDS centra Nemocnice Na Bulovce, při příležitosti dnešního Světového dne boje proti AIDS. Bohužel to ale zároveň vede k tomu, že již lidé nemají z nemoci obavy a počet nakažených HIV stoupá. Jak totiž ukázal červnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, nákazy AIDS se nebojí 82 procent respondentů. Ruku v ruce s nárůstem počtu infikovaných HIV pak jde také stoupající množství dalších pohlavních chorob, jako je například kapavka.

 

Od ledna do října 257 nových případů a celkem 2518 žijících lidí s HIV/AIDS – taková je současná bilance v České republice (dalších 359 nakažených zemřelo, z toho zhruba dvě třetiny na AIDS). Ačkoliv se řadíme mezi státy s nízkým výskytem onemocnění, počet nově nakažených již řadu let roste. Podobný trend přitom zaznamenávají i další země: u našich sousedů, z nichž má nižší výskyt onemocnění jen Slovensko, počty případů taktéž rostou (jedinou výjimkou bylo v letech 2012 – 2014 Rakousko, i tam ale nyní počet opět vzrostl, a Polsko, kde jde o mírné snížení mezi lety 2014 a 2015; předtím počty stoupaly). U nás je pak situace taková, že za posledních 15 let vzrostl počet nakažených pětinásobně. Důvodem je mimo jiné fakt, že se lidé onemocnění bojí méně.

„Obecně se zdá, že česká společnost, oproti poslednímu měření v roce 2014, vnímá onemocnění AIDS méně jako problém. Ať už z pohledu obecného, institucionálního či vlastních obav z nakažení. Vzhledem k tomu, že počet nakažených v České republice dlouhodobě rok od roku přibývá, je tento trend vcelku překvapivý. Pokud se ovšem na problematiku podíváme zrcadlově, vše se jeví smysluplněji. Nárůst počtu nakažených může být důsledkem nepozornosti vůči varování médií a snižujícího se pocitu ohrožení onemocněním AIDS,“ píše se ve zprávě CVVM k červnovému průzkumu týkajícímu se české společnosti a onemocnění AIDS.

Propad ve financování prevence už je vidět v praxi

Protože podle docenta Machaly u nás není v brzké době reálná možnost chránit se očkováním, pak pokud chceme držet náklady na léčbu co možná nejníže, je nutná primární a sekundární prevence. Její nedostatek se ovšem u nás zřejmě částečně podílí na vzestupu počtu nakažených. „Preventivní programy mají setrvačnost minimálně pět či deset let, efekt primárně preventivného programu se tedy projeví po deseti letech. Pokud bychom překryli graf zvýšeného nástupu infekce v populaci a podfinancování problematiky, tak to odpovídá. Není to samozřejmě jediný důvod – je tu změna společenského klimatu a do značné míry se projevuje to, že se lidé onemocnění nebojí. Když si ale vezmete, že v roce 2005 šlo na problematiku 28 milionů a pak v roce 2011 a několika nadcházejících letech tři miliony, tak je to i vzhledem k paritě kupní síly naprosto nesrovnatelné. V posledních letech se zase částka zvyšuje – v roce 2016 je to zase přes 10 milionů a je určitá naděje, že se bude dále zvyšovat, což by se mělo postupně začít projevovat i na chování populace. Efekt ale můžeme očekávat za deset let,“ uvádí Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví na SZÚ. Že by snad nemělo být téma do budoucna opomenuto, naznačuje vyjádření hlavní hygieničky Evy Gottvaldové, která po nástupu do funkce označila problematiku HIV/AIDS za svou prioritu. O financování preventivních programů jsme psali také zde.

Jaké aktivity financované z peněz ministerstva, dotací v rámci Národního programu řešení problematiky HIV/AIDS nebo účelově vázaných prostředků na poli prevence tedy nyní běží? V oblasti primární prevence bylo letos vydáno 50 tisíc materiálů, které putovaly do škol, čekáren praktiků, klubů, restaurací, poraden HIV a na různé akce typu Prague Pride či Evropský testovací týden. V rámci interaktivního programu Hrou proti AIDS pak bylo osloveno přes 7000 žáků středních a základních škol. Národní telefonní bezplatná linka HIV/AIDS odbavila 1250 hovorů, z nichž 753 se týkalo dotazů na testování a 309 způsobů přenosu ve vztahu k rizikovému chování. SZÚ provozuje také webový portál prevencehiv.cz, na kterém jsou aktuální informace týkající se poradenství a testování. Pro činnost v prevenci sexuálně přenosných nemocí včetně HIV bylo navíc proškoleno přes 2000 zdravotníků a posluchačů VŠ a VOŠ.

Při sekundární prevenci jsou vyhledáváni lidé infikovaní HIV, a to jednak při pravidelně nabízeném testování v poradnách, anebo v rámci Evropského testovacího týdne. Ten se letos konal od 18. do 25. listopadu na celkem 68 testovacích místech ve všech krajích ČR. Většina klientů využila i letošní novinku, kterou byla možnost nechat se otestovat na žloutenku typu B a C.

Do budoucna pak SZÚ chystá studii, která zmonitoruje chování v nejrizikovější skupině obyvatel, tedy u homosexuálních a bisexuálních mužů. „Je třeba znát motivy jejich chování, příčiny rozhodování a postoje, abychom co nejúčinněji mohli zasáhnout tak, aby pokud možno neonemocněli,“ přibližuje Marie Nejedlá. Další studie by se měla zaměřit na již infikované s tím, že chce zkoumat důvody nákazy. Obě studie by měly mít výstupy v příštím roce. Na národní úrovni se pak připravuje národní program HIV/AIDS pro roky 2018-2023 s tím, že by měly být zohledněny výsledky výše zmíněných studií, zahrnuty by měly být také další pohlavně přenosné nemoci.

Sedmina pacientů je odhalena velmi pozdě

A jaká je současná situace na poli nákaz HIV/AIDS v Česku? Zatímco u žen počty infikovaných stagnují, u mužů výrazně rostou a přes 90 procent nakažených tak jsou dnes pánové. Homosexuální/bisexuální přenos letos tvoří zhruba 72 procent nákaz, heterosexuální 18 procent. Byly také zjištěny dva přenosy z matky na dítě a jeden nozokomiální přenos. „Tento případ se ale nestal v Česku – k přenosu ve zdravotnickém zařízení došlo na Ukrajině,“ vysvětluje Vratislav Němeček, vedoucí Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS při SZÚ. Dobrou zprávou však je, že v ČR zůstává nízký podíl nákaz mezi injekčními uživateli drog. Ti letos tvořili něco málo přes dvě procenta případů, zatímco například v Pobaltí zabírá tato skupina i více než 20 procent nakažených.

Nové infekce jsou v 15 procentech případů zachyceny v akutním stadiu (tedy do půl roka po infekci), 70 procent v chronickém stadiu (až deset let od infekce) a 15 procent ve stadiu AIDS nebo ve fázi, která mu předchází. Počty případů AIDS v posledních zhruba deseti letech stagnují zhruba na 30 případech ročně. V posledních letech ovšem zhruba 70 procent z nich tvoří právě ti pacienti, kteří byli až v tomto stadiu diagnostikováni. „Jsou to lidé, kteří deset i více let s infekcí chodili a je pravděpodobné, že ji šířili,“ poukazuje Vratislav Němeček.infikovani-hiv

Zdroj: SZÚ
Zdroj: SZÚ

Zhruba polovina infikovaných bydlí v Praze, čtvrtinu všech nakažených tvoří dlouhodobě cizinci (nejčastěji Slováci a Ukrajinci, kterých je dohromady více než polovina). U cizinců ze zemí bývalého Sovětského svazu je pak také vyšší riziko syfilis – zatímco v Česku je incidence mezi 7 – 10 případy na sto tisíc lidí, v těchto státech je až 50krát vyšší.

Největší část infikovaných HIV je odhalena díky testům na vlastní žádost – při letošních zhruba 15 tisících vyšetřeních bylo odhaleno 122 případů; při cca 85 tisících vyšetřeních provedených v rámci klinické diagnostiky bylo zachyceno 110 případů a při 70 tisících preventivních vyšetřeních (provádějí se např. u rizikových skupin nebo v rámci předoperačních vyšetření) bylo odhaleno 18 případů. Díky testům v transfúzní službě je zachyceno kolem pěti případů ročně, tři až čtyři případy jsou pak zachyceny v rámci screeningu těhotných žen. Zde dodejme, že doposud se u nás HIV pozitivním matkám narodilo 188 dětí (v 95 procentech matka o nákaze věděla předem, nešlo tedy o odhalení při těhotenském screeningu), z nichž šest se virem HIV od matky nakazilo.

Další smutný trend: jedna pohlavní nemoc nestačí

Spolu s rostoucím počtem nakažených se u nás objevuje i další trend – totiž společná nákaza více nemocemi. Zatímco kolem roku 2000 byl u mužů diagnostikovaných s HIV výskyt syfilis zcela zanedbatelný, dnes už se společná nákaza objevuje v téměř polovině případů. „Často to bývá i v kombinaci s jinou sexuálně přenosnou chorobou,“ doplňuje Hana Zákoucká, vedoucí Národní referenční laboratoře pro syfilis a chlamydie na SZÚ. Vedle syfilis se u nakažených HIV vyskytuje také kapavka či lymphogranuloma venereum (LGV). Výjimkou nejsou ani případy, kdy se HIV pozitivní pacient nakazí syfilitidou opakovaně – loni šlo o zhruba stovku případů. Dosavadní rekordman pak zvládl chytit syfilis už šestkrát.

Pokud bychom se zaměřili na všechny pacienty s pohlavními chorobami (tedy nejen na ty, kteří navíc mají HIV), výskyt syfilis stagnuje, přibývá ovšem kapavky. „V České republice došlo v posledních letech k výraznému vzestupu hlášených případů kapavky, což pravděpodobně souvisí s výskytem multirezistentních kmenů, které nejsou citlivé k několika nebo dokonce ke všem antibiotikům, jež si pro léčbu můžeme vybrat. V Česku se běžně vyskytují kmeny, které jsou necitlivé ke třem různým, dříve vhodným, antibiotikům,“ upozorňuje Hana Zákoucká.

Častější nákazy pohlavními nemocemi, zejména syfilis, se pak objevují také u drogově závislých. „Ne že by se syfilis přenášela sdílením jehel a stříkaček. Je to důsledek sexuální komerce, která se v této skupině v současnosti běžně vyskytuje. Výhradně z těchto pacientek také v posledních letech pocházejí všechny případy přenosu syfilis z matky na dítě v průběhu gravidity, což je zvláště závažné. Jinak totiž dělá Česká republika maximum pro to, aby toto zcela preventabilní onemocnění vymizelo. Přesto se nám to nedaří, protože drogově závislé matky nepřijdou do poradny a nedostanou řádnou léčbu, takže dítě onemocní, někdy zemře a někdy je těžce postižené,“ dodává Zákoucká.

Některou ze sexuálně přenosných chorob onemocní na světě zhruba půl miliardy osob, nejčastější je přitom lidský papilomavirus (proti němuž se dá očkovat) a chlamydie, dále syfilis, kapavka a HIV. Od 80. let, kdy byl HIV virus identifikován, zemřelo na nemoc přes 35 milionů lidí. Ročně přibude odhadem 2,1 milionu nově nakažených. V České republice stojí necelých 1500 pacientů největší zdravotní pojišťovnu VZP více než čtvrt miliardy korun.

V současnosti vyvíjejí farmaceutické firmy 159 nových léků. „Nejvíce přípravků je v kategorii antiretrovirotik, výzkum se však soustředí i na vývoj vakcín či jiných preventivních léků v této oblasti,“ uvádí Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Ladislav Machala však poukazuje na to, že v běžné praxi očkování jako prevence proti HIV ještě dlouho nebude. „Někdy se hovoří o očkování pacientů s HIV. Takzvané terapeutické vakcíny se možná v dohledné době do praxe dostanou. Jde ale o očkování jíž nakažených, aby se posílila jejich obranyschopnost proti HIV infekci,“ dodává docent Machala.

Michaela Koubová