Ludvíkovo personální zemětřesení: Dva náměstky zruší a ostatní pošle do výběrového řízení

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký (tzv. superúředník) má z ministerstva zdravotnictví pořádně zamotanou hlavu. Jenom obtížně vysvětluje novinářům, například před kamerami České televize, jak prokličkovat služebním zákonem. Namísto "změny" systemizace hovoří o jejím "upravení". Výsledkem ovšem bude tak či tak personální zemětřesení na MZ, pokud vláda návrh ministra Ludvíka schválí. Reproto: Česká televize

Ve středu 30. listopadu, tedy v den, kdy se stal ministrem zdravotnictví, se Miloslav Ludvík pokusil zbavit dvou náměstkyň – Lenky Taie Kolaříkové a Lenky Ptáčkové Melicharové. Chtěl tak učinit organizační změnou, čili zrušením jejich míst. Tím by snížil počet odborných náměstků (v úřední terminologii náměstků pro řízení sekce) z šesti na čtyři (nepočítáme-li hlavní hygieničku a státního tajemníka). Jenže narazil na služební zákon. Změna v tzv. systemizaci služebních míst se sice objevila v pátek 2. prosince v elektronickém vládním systému, tzv. eKLEPu, ale hned nejbližší pondělí vláda na svém jednání materiál vrátila k dopracování. Tento týden ve středu má kabinet projednat systemizaci znovu. Dnes již z ministerstva zdravotnictví doputoval na úřad vlády opravený návrh, který má Zdravotnický deník k dispozici. Vyvolává vtíravé otázky. Především, zda postup vlády odpovídá duchu služebního zákona a dikci služebního předpisu. Další otázkou pak je, zda zrušení dvou sekcí na ministerstvu zdravotnictví a převedení jejich agend pod zbývající sekce nepovede k nutnosti vypsat na místa náměstků, kteří je vedou, nová výběrová řízení. Do nich by se pak mohli přihlásit i „odvolané“ náměstkyně, nebo Ludvíkův nynější poradce Roman Prymula. Rušení několika odborů a oddělení ve zrušených sekcích a vytváření nových ve stávajících sekcích zřejmě povede k rozsáhlému personálnímu zemětřesení na dalších vedoucích pozicích.

 

Vláda schválila systemizaci služebních a pracovních míst pro rok 2017 na svém letošním zasedání 21. září. Když se na toto téma radila znovu 5. prosince, měla na stole materiál, jímž měla systemizaci už jenom doladit. Jenže část návrhu, která se týkala ministerstva zdravotnictví, obsahovala, na rozdíl od ostatních rezortů, závažné změny – zrušení míst dvou náměstkyň a tím i jejich sekcí. A to vyvedlo z míry některé ministry, kteří v nedávné minulosti museli své návrhy na změny v systemizaci podrobně a s předstihem obhajovat. „V eKLEPu byl této změně věnován jeden jediný odstavec, (…) což je pro nás, kteří jsme tam tu informaci viděli někdy v pátek po 12 hodině, docela důležité, protože ze zákona tyto změny možné jsou, nicméně když jsme dělali tu velkou změnu, kterou vláda přijala v září, tak jsme museli všechny tyto věci za své rezorty podrobně zdůvodňovat, byly předmětem mezirezortního připomínkového řízení a obdobně je třeba postupovat i v tomto případě. Proto jsme požádali, aby byl materiál doprojednán na příštím jednání vlády a aby ty informace byly výrazně lépe doplněny ze strany ministerstva zdravotnictví,“ informoval po jednání vlády ministr zemědělství Marian Jurečka. Za přípravu návrhu, který neměl požadovanou kvalitu, byl odpovědný státní tajemník Ivo Beneda. Ten – podle informací Zdravotnického deníku – nepůsobil přesvědčivě ani při jeho obhajobě přímo ve vládě.

Zdravotnický deník v den, kdy zasedal kabinet, upozorňoval, že postup, kdy se na poslední chvíli předkládá změna systemizace na program vlády, je v rozporu se služebním předpisem 8/2015, který vydal tzv. „superúředník“, tedy náměstek ministerstva vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Ten se proto ještě v ono pondělí odpoledne snažil poněkud nesrozumitelně vysvětlovat novinářům, že je vše v pořádku, tedy v souladu se zákonem i služebním předpisem, který on sám vydal.

Superúředník žongluje s pojmy

Co tedy tvrdí superúředník Postránecký? Za prvé, že systemizace je platná rok, během něhož vláda může připravit změnu na další rok. Na rok 2017 se tedy nová systemizace připravovala v průběhu roku 2016 a 21. září ji vláda schválila, platit bude od 1. ledna 2017. Během přípravy musela jednotlivá ministerstva dodržovat služební předpis náměstka pro státní správu, v němž se mj. píše, že ministerstva nemohou navrhovat změny systemizace míst v období od 1. října do konce roku, a také, že změny musejí navrhovat 30 dní před účinností systemizace. Kromě toho, jak plyne z vyjádření ministra zemědělství výše, bylo vyžadováno podrobné zdůvodnění a mezirezortní připomínkové řízení. V takovém režimu by ministerstvo zdravotnictví nemohlo předkládat v prosinci návrh na zrušení dvou náměstkovských míst. Jenže Josef Postránecký kromě „změny“ systemizace používá ještě pojem „úpravy“ systemizace. A „upravovat“ je podle něj možné kdykoliv, protože služební zákon říká, že vláda musí schválit systemizaci do konce roku, a nic víc. Když se Postráneckého ptali kolegové novináři na pochybnosti Zdravotnického deníku, že sám nedodržuje svůj vlastní předpis, jenž určuje pravidla pro změny systemizace, odpověděl: „To jsou ale pravidla pro tu první systemizaci, kterou schvaluje vláda (pak upřesnil, že myslí schválení 21. září – pozn. redakce), tohle je úprava systemizace.“

Aby to bylo ještě zamotanější, služební zákon hovoří o „změně systemizace“ v paragrafu 18, ten ale řeší jen specifické situace, kdy je možné v daný rok měnit i stávající systemizaci, protože došlo ke změně působnosti jednotlivých úřadů nebo ke změně rozsahu výkonu agendy. „Změna, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví, pokrývá organizační změny v rámci rezortu, nikoliv rozsah působností. To je paragraf 17 služebního zákona. Když už je systemizace platná,“ vysvětlil v České televizi sám Postránecký. Jinými slovy – místa náměstka nebo ředitele odboru nelze změnit tak, že by změna platila hned v daném roce.  Je to tedy změna, kterou musí schválit vláda v jednom roce a platí až rok následující.

Kde se ale vzal pojem „úprava“? V zákoně se o něm nepíše. Ve služebním předpisu superúředníka Postráneckého ano, a to v článku 4, kde je definován následovně: „Úpravou systemizace je technická změna počtu služebních míst provedená za účelem sladění podmínek rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby.“ Těžko si lze představit, že by vyhození dvou náměstkyň MZ nějak přispělo ke „sladění podmínek výkonu služby s jejich rodinným a osobním životem“. Úprava je tedy spíše pomocný pojem pana Postráneckého, jimž zdůvodňuje opravy již schválené (ale ještě nefunkční) systemizace. Abychom dokonali zmatení pojmů v superúředníkově podání, dodejme, že materiál, který byl předkládán 5. prosince vládě a který měl dle Postráneckého „upravit“ systemizaci, se nenazývá „Návrh na úpravu…“, ale „Návrh na změnu systemizace služebních a pracovních míst.“ Ať už se tedy operuje pojmem „změna“, nebo „úprava“, zákon neukládá vládě, jak má ke stanovisku dospět, pokud stihne definitivní verzi systemizace schválit do konce roku, může ta od ledna dalšího roku vejít v platnost. Pochybný je ovšem služební předpis náměstka pro státní službu Postráneckého, který, jak se zdá, lze ohýbat dle aktuální potřeby.

Personální zemětřesení zákon nezastaví?

Ministerstvo zdravotnictví navrhovalo 5. prosince vládě zrušení dvou míst představeného v 16. platové třídě (náměstek pro řízení sekce), to jsou ona dvě místa náměstkyň Taie Kolaříkové (vede Sekci majetkových a mezinárodních věcí) a Ptáčkové Melicharové (vede Sekci strategií). Tento návrh dnes spolu s návrhem na zrušení obou sekcí ministerstvo zopakovalo a upřesnilo, jak naloží s odbory a odděleními, které pod tyto sekce spadají. V podstatě je rozdistribuuje do ostatních sekcí, nejprve ale místa vedoucích zaměstnanců zruší a vytvoří nová (více přehled na konci článku). Touto velkou změnou si zřejmě ministr Ludvík vytváří prostor pro personální překopání celého ministerstva. Do nových výběrových řízení budou muset jít ředitelé odborů, vedoucí oddělení zrušených sekcí a patrně znovu i náměstci, kteří vedou zbývající sekce (protože ty se absorbováním nových oddělení změní), čili stávající náměstci Tom Philipp, Radek Policar a Petr Landa!

Navrhované změny jsou „vůči státnímu rozpočtu neutrální“, píše se v dnešním materiálu. Neušetří se tedy žádné finanční prostředky, přestože ministr Miloslav Ludvík v médiích úsporami v řádech miliónů argumentoval, například v DVTV.

Jak vidí další postup sám Josef Postránecký, popsal naší kolegyni z portálu Česká justice Evě Pasekové: „Po schválení systemizace vládou zpracuje služební orgán Ministerstva zdravotnictví organizační strukturu, z níž bude zřejmý způsob promítnutí schválené systemizace. Před jejím předložením nelze posoudit, zda bude změna některého služebního místa náměstka pro řízení sekce natolik rozsáhlá, že se bude jednat o zrušení dosavadního služebního místa a zřízení místa nového, což by vyžadovalo obsazení takového místa na základě výběrového řízení. Podle dosud poskytnutých informací by se nemělo jednat o slučování sekcí, ale o přesun jednotlivých útvarů do více sekcí, a to s ohledem na příbuznost vykonávaných agend.“ Takže se můžeme těšit, jak superúředník a následně vláda celou věc posoudí. Pokud Ludvíkovi na návrh kývne, pak to bude vůbec první rozsáhlé personální zemětřesení na nějakém vládním úřadě poté, co vešel služební zákon v platnost.

Expert: Ministr a státní tajemník tančí na hraně

Služební zákon měl do státní správy vnést stabilitu a pravidla, která měla chránit státní úředníky před politickou zvůlí. Zmatení pojmů i kroků ovšem záměr zákona zpochybňuje. Klíčovou postavou, která je odpovědná za racionální naplňování zákona, je na konkrétním ministerstvu státní tajemník. To on by měl nyní připravit přesvědčivější návrh na snížení počtu náměstků, přestože v minulém roce připravoval návrh na jejich současný vysoký počet. Jistě, v obou případech na přání právě aktuálního ministra.

O názor jsme požádali znalce vnitřní organizace ministerstva zdravotnictví, bývalého ředitele tamního odboru legislativy a stálého spolupracovníka redakce Jana Klusáčka: „Kauza kolem odvolání dvou náměstkyň novým ministrem zdravotnictví na konkrétním případě dokonale ilustruje zásadní slabiny služebního zákona. Ministr Ludvík, který je prvním ministrem jmenovaným od účinnosti tohoto zákona, provádí (a nedá se mu tak docela divit) průzkum bojem, kam až ho vláda a superúředník Postránecký pustí. Je totiž zjevně absurdní, aby nový ministr byl odsouzen ke spolupráci s lidmi, jejichž jedinou kvalifikací pro výkon funkce náměstka byla schopnost získat politickou nominaci některé z koaličních stran či (v horším případě) blízký osobní vztah s tím či oním mocným hráčem. Připomínám přitom, že u funkcionářů (tzv. představených), kteří byli ve funkci k 30. 6. 2015, se žádné odborné předpoklady, odpovídající vzdělání či zkušenosti nevyžadovaly. Ještě absurdnější to samozřejmě bude ve chvíli, kdy se vládní koalice obmění a některé nominující politické strany se ocitnou v opozici. Vyloženě bizarní je pak role státního tajemníka Benedy, který nejdříve (na rozkaz předchozího ministra) prosazoval bezprecedentní navýšení počtu náměstků (bývaly doby, kdy bohatě stačili 4, podle ministra Němečka jich MZ při stejném počtu zaměstnanců potřebovalo 9), aby najednou po příchodu nového ministra, který mu alespoň na čas zachránil notně rozhoupanou židli, prozřel a začal prosazovat snížení počtu náměstkovských pozic. „Shodou okolností“ zrovna u náměstkyň, o jejichž odborných i osobnostních kvalitách nejen na ministerstvu kolují divoké historky. Ludvík i Beneda se tedy nyní pohybují na hraně (a dost možná, že i kousek za ní) zákona a služebních předpisů vydávaných superúředníkem. Bude velmi zajímavé pozorovat, jak se vláda vypořádá se Scyllou textu zákona a Charybdou další paralýzy už tak dosti pokulhávajícího fungování ministerstva. Už teď je ale jasné, že ať už toto rozhodování dopadne jakkoli, podstatná novelizace služebního zákona bude jedním z prvních úkolů vlády, jež vzejde z příštích voleb…“

Vláda bude znovu jednat o rušení míst na ministerstvu zdravotnictví a celé systemizaci ve středu 14. prosince.

Tomáš Cikrt

 

Změny systemizace, které navrhuje ministerstvo zdravotnictví

Ruší se místa:

Náměstkyně sekce majetkových a mezinárodních věcí

Ředitel odboru veřejných zakázek

Vedoucí oddělení zadávání veřejných zakázek

Vedoucí oddělení právního auditu veřejných zakázek

Náměstkyně sekce strategií

Ředitel odboru koncepcí a strategií

Vedoucí oddělení koncepcí zdravotní péče

Vedoucí oddělení strategické projektové kanceláře      

Odbor koncepcí strategií

Vznikají a zařazují se (kam):

Vedoucí oddělení veřejných zakázek – Sekce legislativy a práva

Vedoucí oddělení metodické podpory podřízených služebních úřadů – Sekce organizačních věcí státní služby

Vedoucí oddělení koncepcí a strategií, Oddělení koncepcí –  Sekce zdravotní péče

Přesouvají se:

Odbor mezinárodních věcí a EU – Sekce legislativy a práva

Odbor hospodářské správy –  Sekce ekonomiky a přímo řízených organizací

Oddělení majetkové a správní – Sekce ekonomiky a přímo řízených organizací

Odbor vnějších agend –přímo do působnosti ministra

Odbor informatiky – Sekce zdravotního pojištění