MIT a AstraZeneca: nová naděje pro pacienty s Alzheimerem a rakovinou

Massachusettský technologický institut jde na Alzheimerovu nemoc bez léků. Používá blikající světla, která kmitají čtyřikrát rychleji než známé diskotékové stroboskopy. Třepotající se světla dokážou z mozku odstranit toxické proteiny, které jsou za chorobu spoluzodpovědné. Foto: Cognito Therapeutics

Nová naděje vysvitla onkologickým pacientům a také těm s Alzheimerovou chorobou. AstraZeneca požádala amerického regulátora o zelenou pro durvalumab a Massachusetts Institute of Technology (MIT) přišel s novou metodou léčby stařecké demence.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Administration) přijal žádost britsko-švédské farmaceutické skupiny AstraZeneca o souhlas s uvedením na trh nového onkologického léku. Jde o pečlivě a s nadějemi sledovaný durvalumab, který by mohl léčit rakovinu močového ústrojí.

Zpráva, kterou AstraZeneca zavěsila na své webové stránky, se objevila jen pár týdnů poté, co skupina obnovila testy přípravků na léčení rakoviny krku a nádorů, které vznikají v hlavě. Trhy na zveřejnění informace zareagovaly pozitivně, když akcie farmaceutické firmy během páteční obchodní seance posílily o 4,3 procenta.

„Přijetí žádosti o licenci pro durvalumab při léčbě rakoviny močového ústrojí je důležitým milníkem pro pacienty, kterým se v této oblasti dosud nedostávalo dostatečné péče,“ řekl viceprezident společnosti AstraZeneca Sean Bohen.

Pětimiliardový poklad

AstraZeneca ke svému novému léku upínala naděje, poněvadž může znamenat průlom v léčbě hned několika forem rakoviny. Pokud durvalumab uspěje, bude to mít pro firmu pochopitelně i pozitivní ekonomické dopady. Analytik banky Berenberg Alistair Campbell listu Financial Times sdělil, že durvalumab má potenciál přinést britsko-švédskému farmaceutickému gigantu přinést tržby v objemu až 5 miliard dolarů (123 miliard korun) ročně.

Lék funguje tak, že dokáže využít pacientův imunitní systém, aby s tumory bojoval sám. Nemusí tak zůstat pouze u léčby rakoviny močového ústrojí. Je docela dobře možné, že případný úspěch otevře dveře k vypořádání se také s rakovinou trávicího ústrojí, slinivky nebo různými formami rakoviny krve.

AstraZeneca není jedinou farmaceutickou společností, která využívá imunoterapii při výzkumu léčby rakoviny. Patří k nim také například Bristol-Myers Squibb nebo Merck. AstraZeneca má za sebou více než 30 cyklů klinických testů, v nichž využívala durvalumab v kombinaci s jinými imunoonkologickými léky. Rakovina močového ústrojí je devátý nejčastější typ tohoto onemocnění.

Brtisko-švédská skupina zřejmě na imunoterapii hodně vsází. Nedávno oznámila plán seškrtat své náklady o více než jednu miliardu dolarů a urychlit přechod od výroby běžných léků směrem k nové generaci vysoce specializovaných přípravků pro léčbu různých druhů rakoviny.

S Alzheimerem na diskotéku

Nová naděje ale vysvitla také pacientům s Alzheimerovou chorobou. Massachusettský technologický institut (MIT – Massachusetts Institute of Technology) publikoval v časopisu Nature výsledky studie, která představuje novou „bezlékovou“ metodu léčby této nemoci.

Ta spočívá v použití blikajících světel, která kmitají čtyřikrát rychleji než známé diskotékové stroboskopy. Třepotající se světla dokážou z mozku odstranit toxické proteiny, které jsou za Alzheimera spoluzodpovědné.

Experimenty byly prováděny na myších, u nichž byl rozvoj Alzheimerovy choroby geneticky naprogramován. Neurologové z MIT zjistili, že světlo, které blikne 40 krát za sekundu obnovuje gama vlnění, které je v průběhu Alzheimerovy nemoci potlačeno. Světelná terapie v intenzitě hodinu denně vedla u myší už po jednom týdnu k rozpoznatelnému úbytku amyloidu a proteinů, které jsou s Alzheimerem spojeny.

Vědci již za účelem komercionalizace svých výsledků založili společnost Cognito Therapeutics a podle listu Financial Times jednají s FDA o zahájení klinických testů této nové metody. „Budou-li výsledky u lidí podobné s těmi u laboratorních myší, potenciál světelné terapie je obrovský,“ řekla pro Financial Times vedoucí projektu Li-Huei Tsaiová. „Její největší devízou je neinvazivnost a nesrovnatelně větší dostupnost, než je tomu u jiných metod,“ dodala.

Myši nejsou lidé

Pro pacienty bojující s Alzheimerem je to báječná zpráva. Zejména ve světle nedávného neúspěchu s testováním léku solanezumab, za nímž stojí Eli Lilly. „Naše neinvazivní senzorická stimulace nevyžaduje zapojení žádných chemických látek ani léků. Nemusíme se tak obávat žádných negativních vedlejších efektů jako tomu u léků často bývá,“ dívá se na světelnou terapii Tsaiová. Metoda totiž stimuluje neurony a další buňky v mozku k tomu, aby se „opravily“ samy.

Jiní odborníci se snaží klidnit přílišný optimismus. Zatím prý totiž není zcela jasné, jak přesně světelná terapie funguje a není tak jisté, že u lidí bude mít stejně nadějné výsledky jako u myší. Přesto studii vítají „Ačkoli v tuto chvíli nemáme tušení, jaký dopad to na lidi se stařeckou demencí může mít, studie nám může ukázat nové cesty, po kterých by se výzkum léčby této choroby mohl vydat,“ řekl listu Financial Times vedoucí výzkumu Alzheimerovské společnosti Doug Brown.

Petr Musil