Příští rok se definitivně dostaneme k realizaci reformy psychiatrie, slibuje ministerstvo

Dočkáme se konečně i v Česku moderní psychiatrické péče? I když bude kompletní transformace trvat deset, dvacet let, ministerstvo slibuje, že první kroky začnou být v reálu vidět příští rok. Foto: koláž ZD

Reforma psychiatrie snad příští měsíc konečně přejde do realizační fáze. Po letech příprav, tvorby nejrůznějších dokumentů a domluv mezi jednotlivými zapojenými stranami tak snad díky penězům z evropských fondů začnou vznikat centra duševního zdraví a budou spuštěny projekty zaměřené na akutní oddělení v nemocnicích, o destigmatizaci nemluvě. Jaký je plán na nejbližší období, představilo ministerstvo minulý týden sněmovnímu zdravotnickému výboru.

 

„Rád bych ujistil, že jako ministr zdravotnictví si uvědomuji význam i složitost reformy psychiatrické péče v České republice. Duševní nemoci představují ze všech nemocí největší socioekonomickou zátěž a patří v současnosti mezi nejčastější poruchy,“ připomíná ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). „Stávající systém psychiatrické péče v České republice neodpovídá standardu vyspělých zemí – jeho těžištěm je stále ještě péče ve velkých institucích, zcela opomíjí důraz na kvalitu života nemocných, bezpečnost společnosti a jeví se nám ekonomicky neefektivní,“ shrnuje ministr základní důvody reformy, která odstartovala v roce 2013 přijetím strategie.

Na úvod shrňme, co se na poli reformy psychiatrie letos podařilo: došlo k podepsání memoranda o spolupráci na realizace strategie, k jednotlivým typům psychiatrické péče včetně center duševního zdraví byly vytvořeny standardy, pracovní skupiny zabývající se konkrétními problémy vytvořily řadu dokumentů směřujících k realizaci reformy a pochopitelně se také pracovalo na přípravě jednotlivých projektů.

„Rok 2016 je pro implementaci strategie především rokem přípravy a schvalování konkrétních projektů, které přispívají k naplňování jednotlivých cílů reformy. Klíčové projekty jsou připraveny k zahájení realizace již teď, na počátku roku 2017, čímž se po období příprav definitivně dostaneme do realizačního období,“ říká Miloslav Ludvík.

Ačkoliv Zdravotnický deník během posledních zhruba dvou let opakovaně informoval, že první centra duševního zdraví snad začnou vznikat v horizontu měsíců, respektive na ně bude možné čerpat finance, tentokrát i ministr Ludvík v rozhovoru pro ZD potvrdil, že je realizace projektů na spadnutí. Průtahy ovšem na zdravotním výboru zkritizoval jeho předseda Rostislav Vyzula (Ano). „Schvalovací proces je poměrně složitý a jeho rychlost nezáleží jenom na nás,“ zdůvodňuje náměstek MZ pro zdravotní pojištění Tom Philipp.

Podle odborníků jsou stěžejní projekty navázané na OP Zaměstnanost

Ministerstvo v tuto chvíli podtrhuje zejména důležitost spolupráce na všech možných stranách, které mají k reformě co říci. „Uvědomili jsme si důležitost zapojení všech stakeholderů nejen do přípravné, ale i realizační fáze. Hodně spolupracujeme s resorty, úplně nejvíce s MPSV – už jenom z toho důvodu, že změna v péči by měla být směrem k multidisciplinární péči, k péči zdravotně-sociální. Druhým důvodem, proč s MPSV intenzivně spolupracujeme, je to, že jsou řídícím orgánem pro operační program Zaměstnanost. Veškerou přípravu projektů s MPSV konzultujeme předtím, než je předkládáme k oficiálnímu schválení. Spolupracujeme také s kraji, nejvíce s Vysočinou a Ústeckým krajem,“ vypočítává Daniela Matějková, vedoucí Oddělení strategické projektové kanceláře na ministerstvu zdravotnictví, s tím, že spolupráce běží i s pojišťovnami a pacientskými organizacemi (o odborné společnosti, která je garantem celé reformy, pochopitelně vůbec nemluvě).

Připomeňme, že na reformu mají jít evropské peníze ze dvou operačních programů. Z OP Zaměstnanost půjde zhruba o 1,2 miliardy korun, přičemž bude možné peníze čerpat v rámci devíti projektů – sedm z nich připravuje ministerstvo zdravotnictví, jeden ÚZIS a jeden Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ). Peníze jsou rozpočítány do let 2017 až 2021. V tomto programu jde o podporu tzv. měkkých aktivit, to znamená hlavně uhrazení mezd zaměstnanců, vzdělávání a destigmatizačních aktivit.

Projekty z OPZ. Zdroj: MZ
Projekty z OPZ. Zdroj: MZ

Nosným projektem je v tomto programu projekt deinstitucionalizace, který už byl oficiálně předložen na MPSV ke schválení. Další tři projekty se zaměřují na tvorbu center duševního zdraví, přičemž první z nich je nyní v procesu vydávání právního aktu na MPSV. Ministerstvo proto očekává, že by mohl být spuštěn počátkem ledna. Před třemi týdny byl zároveň na PROPu (platforma pro programové partnerství) obhájen druhý projekt center duševního zdraví. Ten první by přitom měl zajistit vznik pěti center v pěti regionech, druhý má dát vzniknout dalším 16 centrům. Na PROP pak mají být předloženy také projekty multidisciplinární spolupráce, připravuje se i podpora nových služeb a vzdělávání; projekt zaměřený na destigmatizaci, který má na starosti NÚDZ, by měl PROP dostat zřejmě počátkem února.

Právě aktivity navázané na OP Zaměstnanost vnímá jako stěžejní Psychiatrická společnost ČLS JEP. „Tlačíme na soustředění se na měkké projekty. Ty vnímáme jako víc změnové než ty investiční, protože ty jsou statickou pobídkou, zatímco měkké projekty skutečně mohou vytvořit půdu pro systémové změny, které jsou do budoucna tím klíčovým,“ uvádí odborný garant reformy Martin Hollý.

Vznikne v Berouně monstr projekt na účet EU?

Jak bylo naznačeno, další finance, celkem dvě miliardy, půjdou z IROP a směřovat budou na rozvoj infrastruktury, poskytování zdravotních služeb a péči o zdraví. V tomto programu, který má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj, už byla v září spuštěna výzva 54, která slouží ke zřizování nových či rekonstrukci stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče (tj. center duševního zdraví, stacionářů či ambulancí s rozšířenou péčí), dále na oddělení ve všeobecných nemocnicích a vybavení mobilních týmů.

„Dvě miliardy budou směřovat na použití na lůžkách ke zlepšení stavu. Průměrný náklad, který v tuto chvíli na projekty máme, je mezi 30 a 60 miliony korun na jednu nemocnici, ovšem s tím, že na Prahu opět nevyjde – ta je z projektu vyloučena. V tuto chvíli máme asi 15 projektů od Tábora přes Brno po Ostravu. Je tam jeden kontroverznější projekt v Berouně, na který se chci ještě osobně podívat. Jinak je to ale relativně dobře připraveno a budeme schopni čerpat. Ono zrušení zdí kolem současných léčeben a posun do komunity by tedy projekt mohl naplnit,“ říká Miloslav Ludvík.

Myšlenka zřizování akutních psychiatrických lůžek v nemocnicích se ale nezdá poslanci a hejtmanovi Vysočiny Jiřímu Běhounkovi (ČSSD). „Proč budeme ve všeobecných nemocnicích zřizovat psychiatrická lůžka? Víte, kolik to bude stát? A kde vezmete mančaft? Proč nedáme šanci psychiatrickým nemocnicím, aby si udělaly akutní lůžka, která nemají?“ ptá se Běhounek (na to, že ve skutečnosti psychiatrické nemocnice léčí akutní pacienty, ačkoliv by neměly, poukazuje v rozhovoru pro ZD šéf bohnické nemocnice Martin Hollý).

Odezvu mezi poslanci vyvolala také zmínka o kontroverzním projektu v Berouně. O co jde? „Obrovské podzemní parkoviště, krytá tenisová hala, bazén a další. Náklady 630 milionů korun a udržitelnost pět let. Na ostatní projekty je tam přitom mezi 30 a 60 miliony. Skutečně mě to zaráží,“ popisuje Ludvík.

Podle náměstka Toma Philippa ale s velkou pravděpodobností inkriminovaný projekt podporu nedostane. „Byl projednáván na komisi pro tyto projekty a jednoznačně nedostal podporu. Předpokládáme tedy, že MMR, které by mělo projekt registrovat, by to mělo vzít v úvahu a nemělo by mu udělit souhlas k dalšímu pokračování. Uvidíme, jak bude žadatel reagovat a jak bude věc dál prosazovat,“ říká Philipp.

Stěžejní bude start transformace léčeben

I když se v příštím roce projekty konečně rozjedou, pro ministerstvo práce rozhodně nekončí. „Nasměrování finančních toků z ministerstva zdravotnictví ke konkrétním příjemcům není úplně jednoduchá záležitost – musíme to realizovat buď přes veřejné zakázky, nebo přes zaměstnávání a najímání lidí. Bude to tedy i velká personální zátěž pro ministerstvo,“ říká Matějková.

Ministerstvo zároveň plánuje zintenzivnit spolupráci se zdravotními pojišťovnami, s nimiž chce mimo jiné řešit ekonomickou motivaci poskytovatelů služeb, formu úhrad, limity, transformační plány nemocnic, finální model péče či indikační kritéria. Vytvořena má být také pracovní skupina, která se bude zabývat sítí služeb.

Podstatná pak ovšem bude spolupráce s psychiatrickými nemocnicemi, které čeká transformace. Do konce příštího roku by proto měla tato zařízení připravit transformační plány s tím, že první etapa transformace by měla být hotová v roce 2021. Celkově ovšem přeměna těchto institucí, které jsou u nás největší v Evropě, potrvá 15 až 20 let. Zároveň připomeňme, že vzhledem k nedostatku zdravotníků by právě transformace léčeben měla uvolnit potřebné kapacity, které by se přesunuly do terénu.

Michaela Koubová