Sám podstoupil dvě transplantace kostní dřeně, nyní se Jaroslav Hora snaží podporovat pacienty se stejným osudem. Jedním z projektů je výstava jeho fotografií Životu na stopě II, která je k vidění do 12. ledna v Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze, kde Jaroslav Hora bojoval s akutní leukémií.
„Ti, kteří si akutní leukémií prošli nebo procházejí, vědí, jak nelehkou cestou je třeba jít. Je to ale cesta, ne slepá ulice. A všechny cesty někam vedou. Ta moje vedla zpět k tomu, co jsem dělal a měl rád dříve, před nemocí. Chvíli to trvalo, nebylo to bez překážek, ale už zase kráčím cestou svých původních stop – cestuji a fotím,“ říká Jaroslav Hora.
Série fotografií z procházek Prahou a z expedice do Norska vznikla v průběhu letošního roku a navazuje na snímky z prvního projektu Životu na stopě. Cílem je podpořit pacienty po transplantaci kostní dřeně, vnést do povědomí veřejnosti informace o problematice lidí s poruchou krvetvorby a získat prostředky na jejich podporu. Po celou dobu konání výstavy Životu na stopě II je možné přispět do veřejné sbírky, zakoupit si kalendář s výběrem fotografií z projektu nebo si některou z fotografií objednat. Výstava v Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze potrvá do 12. ledna 2017, poté bude putovat po nákupních a obchodních centrech Tesco: od 14. ledna do 12. února ji budou moci zhlédnout návštěvníci NC Eden v Praze a poté i v dalších městech České republiky, například v Ostravě, Opavě, Plzni či v Karlových Varech. Projekt Životu na stopě vznikl díky společnosti na podporu pacientů po transplantaci kostní dřeně STOPA, z. s. a ve spolupráci s Českým registrem dárců krvetvorných buněk.
„V Českém registru dárců krvetvorných buněk IKEM je aktuálně zapsáno 25 195 potenciálních dárců, na celém světě je jich téměř 29 milionů. Přesto aktuálně hledáme pomoc pro 55 nemocných dětí i dospělých z celé České republiky, kteří bojují o život. Každé tři minuty je někomu na světě diagnostikována porucha krvetvorby, která může vyžadovat transplantaci kostní dřeně. V posledních letech razantně přibývá nepříbuzenských transplantací – tedy transplantací, kdy dárcem není rodinný příslušník. Najít takového vhodného dárce vyžaduje evidovat v registrech dostatečné množství dobrovolníků. Jen tak se šance na záchranu života nemocných zvyšují. Stále bohužel ale platí, že asi třetina pacientů svého dárce ani v rodině, ani v registrech nenajde. Přitom tím, že do registru vstoupí i jediný dárce, se zvýší nemocným pacientům naděje na záchranu,“ vysvětluje Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Ročně v ČR onemocní některým typem leukémie přibližně sto pacientů, tisíc dalších pak postihnou různé poruchy krvetvorby, které je možné léčit jen transplantací kostní dřeně. Úspěšnost léčby pomocí transplantace krvetvorných buněk u dospělých pacientů je 60 až 80 procent, u dětí 70 až 90 procent. Český registr dárců krvetvorných buněk je zapojen do sítě více než 60 registrů po celém světě a zaměřuje se na nábor nových dárců, jejich evidenci a vyhledávání vhodných dárců nebo štěpů pupečníkové krve pro české i zahraniční pacienty na základě testů známých jako typizace HLA.
Registr přitom v teď listopadu posunul horní věkovou hranici vstupu z 35 na 40 let. Dále pak platí, že potenciální dárce zůstává aktivní pro vyhledávání až do 55 let. „Tomuto rozhodnutí předcházelo dlouhodobé sledování trendu náboru potenciálních dárců. Po důkladném zvážení jsme se pro posun rozhodli hned z několika důvodů. Cílem registru je přijímat co nejmladší a zdravé dárce, na které i nadále cílíme primárně. Bohužel, tato skupina ale ani zdaleka nepokrývá potřebu transplantačních center. Proto dáváme možnost vstoupit i těm, kteří k takovému rozhodnutí dospěli až později. Ve věku okolo 35 až 40 let je velké množství zdravých lidí, často se jedná o pravidelné dárce krve, kteří mohou pomoci zachránit lidský život. Pokud dárci splní přísná pravidla pro vstup, budou zaevidováni do databáze Registru za stejných podmínek jako dárci mladší,“ vysvětluje Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM. Vstup do registru trvá zhruba deset minut, během nichž se odebere zkumavka krve, vyplní dotazník a provede krátký dotazník o zdravotním stavu. Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné, bezplatné a anonymní.
Podmínky vstupu:
- věk 18-40 let (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
- hmotnost více než 50 kg
- dobrý zdravotní stav (žádné závažné onemocnění – ani v minulosti)
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- zdravotní pojištění platné v ČR
- ochota pomoci jakémukoliv pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
-tz IKEM, red-
