Některé chemické látky, které v prostředí přetrvávají i desítky let, mohou narušovat fungování buněk ve varlatech a ohrožovat mužské reprodukční zdraví. Vyplývá to z výzkumu centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Výzkumníci se ve dvou studiích, které vyšly časopisech Toxicology a Archives of Toxicology, zaměřili na směs perzistentních organochlorových polutantů, tedy látek dříve využívaných například v zemědělství nebo průmyslu. Studovanou směs sestavili podle vzájemných poměrů jednotlivých znečišťujících látek zjištěných v životním prostředí, aby co nejlépe napodobovala reálnou expozici člověka. Poté sledovali vliv směsi na dva hlavní typy buněk varlat.
Desítky let zakázané látky
Nejprve zkoumali Leydigovy buňky produkující mužský pohlavní hormon testosteron. Zjistili, že směs narušuje jejich metabolismus tuků, vyvolává oxidační stres a snižuje produkci testosteronu. Následně zkoumali Sertoliho buňky, které vytvářejí prostředí nezbytné pro vývoj a výživu spermií. Také u nich pozorovali narušení metabolismu tuků, hromadění lipidů a známky oxidačního stresu.
„Mnohé z chemických látek, které jsme zkoumali, jsou už desítky let zakázané. Protože se však v prostředí velmi pomalu rozkládají, stále je nacházíme například v tučných rybách. Ukládají se především v tukové tkáni a mohou v organismu přetrvávat řadu let,“ uvedla jedna z autorek Iva Sovadinová na webu Přírodovědecké fakulty.
Mohlo by vás zajímat
Nestačí sledovat pouze jeden typ buněk
Výsledky zároveň ukázaly, že ačkoli stejná směs ovlivňovala oba typy buněk, každý reagoval odlišně. U Leydigových a Sertoliho buněk byly narušeny jiné skupiny lipidů, což naznačuje, že znečišťující látky zasahují do jejich funkcí různými mechanismy.
„Leydigovy a Sertoliho buňky plní ve varlatech odlišné funkce a mají také odlišné složení lipidů. Naše výsledky ukazují, že při hodnocení dopadů chemických látek na reprodukční zdraví nestačí sledovat pouze jeden typ buněk. Musíme porozumět tomu, jak reaguje celý systém,“ doplnila Sovadinová.
Výsledky studií ukazují, že různé typy buněk ve varlatech mohou být vůči znečišťujícím látkám zranitelné různým způsobem. Lepší pochopení těchto mechanismů může přispět k přesnějšímu hodnocení zdravotních rizik chemických látek a k ochraně reprodukčního zdraví budoucích generací.
