Odbory chtějí sjednotit odměňování v nemocnicích. Pozměňovákem projednávané novely zákoníku práce

Dvě třetiny zaměstnanců nemocnic mají jisto, třetina tápe. Zdravotníci dostanou ve většině případů přinejmenším část slibovaného navýšení, ostatní pracovníci, jako kuchařky, uklízečky, inženýři a další, někde dost možná ostrouhají. Foto: koláž ZD

Zdravotníci pracující v nemocnicích, kde se odměňuje mzdou, letos ve většině případů dostanou přidáno – ovšem ne tak jako jejich kolegové zaměstnaní v příspěvkových organizacích. Odbory proto chtějí vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby došlo ke změně zákona a pracovníci ve všech nemocnicích byli nově odměňováni platem. Opatření se pokusí prosadit pozměňovacím návrhem poslance Jaroslava Zavadila k novele zákoníku práce. Ta by měla být ve sněmovním sociálním výboru projednávána na konci ledna.

 

„Co se týká příspěvkových organizací, tedy organizací, které odměňují zaměstnance dle nařízení vlády, ze sta procent nemocnic nám přišla odpověď, že všichni zaměstnanci, to znamená zdravotní sestry, lékaři, kuchaři, uklízečky, technický personál, inženýři, prostě všechen personál má od 1. ledna zvýšené tarifní platy o deset procent. Bohužel nám takovéto optimistické zprávy nedošly z nemocnic, které jsou zřizovány ve formě obchodních společností. Tam by se dalo spočítat téměř na prstech jedné ruky, která zařízení mzdy zaměstnancům zvýšila skutečně podle vládou avizovaného závazku,“ říká předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

Odboráři zdůrazňují velké rozdíly mezi výší platů a mezd u pracovníků ve zdravotnictví. Sestra zařazená v 10. platové třídě má nyní hned po škole nárok na základní tarifní plat 19 360 korun a sestra s praxí přes třicet let na 29 150 korun; tarify přitom tvoří kolem 65 procent odměny za práci, další částí jsou osobní ohodnocení, odměny a prémie. Oproti tomu sestry v obchodních společnostech mají nárok na základní mzdu minimálně 16 400 korun.

„Rozdíl v reálu se pohybuje kolem 6000 korun měsíčně v neprospěch sester, které pracují v obchodních společnostech,“ poukazuje Žitníková s tím, že zaměstnanci obchodních společností tak mají průměrně o 18 procent nižší odměňování než jejich kolegové vykonávající tu samou práci v příspěvkových organizacích (u lékařů jsou rozdíly menší, jde zhruba o dva tisíce korun). K tomu doplňme, že se tento rozdíl v letošním roce dost možná ještě prohloubí. Jak jsme informovali zde, ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík vyjednal s Andrejem Babišem pro zdravotní sestry ve „státních“ zařízeních už v tomto roce 600 milionů navíc. Od července by tak sestřičky sloužící směny u lůžka v příspěvkových organizacích měly dostat dva tisíce hrubého měsíčně navíc. Veškerého středního zdravotnického personálu sloužícího ve směnném provozu se ovšem toto opatření dotkne až od začátku příštího roku.

Akciovky mzdy v domluveném rozsahu většinou nenavýšily

Nemocnice odměňující mzdou tak ani v uplynulých letech, ani nyní nenavyšují částky na výplatních páskách zaměstnanců tak jako příspěvkové organizace. Jediná akciová společnost, kde už před Vánocemi měli všichni zaměstnanci jisto, že od ledna dostanou peníze navíc, je Krajská zdravotní v Ústeckém kraji. Deset procent dostanou i pracovníci nemocnic v Pardubickém kraji, ovšem až od 1. března, na stejné zvýšení se mohou těšit i zaměstnanci v Královéhradeckém kraji. „To jsou ale kraje, ve kterých dlouhodobě vyjednáváme a jednání to jsou velmi tvrdá, někdy až nepříjemná,“ konstatuje místopředsedkyně odborů Ivana Břeňková.

Navýšení by měli dostat také zaměstnanci středočeských nemocnic, ovšem jen těch spadajících pod kraj. „V těch soukromých zařízeních je situace úplně jiná, tam dostávají zvýšeno třeba maximálně o pět procent, a to pouze sestry,“ konstatuje Žitníková. Takový přístup ale dle ní není optimální. „Všechno jsou to týmy. Pokud dáte sestře deset procent a ošetřovatelce nebo sanitářce pět procent, tak to týmy rozbíjí,“ dodává odborářka.

V Karlovarském a Jihomoravském kraji zatím není jasno a jednání probíhají, i když ale dopadnou zdárně, zaměstnanci přinejmenším u jedné až dvou výplat o navýšení přijdou. V Baťově krajské nemocnici ve Zlíně ještě jednání ani pořádně nezačala, úspěšně však dopadlo vyjednávání v Kroměříži, kde dostali peníze navíc už od listopadu. Dohoda pak padla také ve Vsetíně.

Částečné navýšení kolem sedmi až osmi procent by měli mít pracovníci v jihočeských akciovkách, a to navíc až od 1. února nebo 1. března. „Zazněl argument představitelů kraje, že úhradová vyhláška nepokrývá požadované navýšení mezd o deset procent, jak bylo garantováno v důvodové zprávě – že si udělali přepočty ve velkých nemocnicích a zjistili, že to tak není. V některých nemocnicích se navíc drží memoranda podepsaného mezi ministerstvem a Asociací krajů ČR, kde je navýšení pouze pro zdravotnické pracovníky,“ popisuje situaci místopředseda zdravotních a sociálních odborů Lubomír Francl.

S touto argumentací nemocnic ovšem ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík nesouhlasí. „V úhradové vyhlášce pro to prostor vytvořen je,“ říká Ludvík, podle kterého nyní bude na odborech, aby navýšení v nemocnicích vybojovaly. Podobný problém s neochotou navýšit domluvenou částku přitom ministr očekává i příští rok. „Budeme velmi motivovat pojišťovny, aby kontrolovaly, že peníze byly k tomuto použity – my jako ministerstvo příliš přímých nástrojů v tuto chvíli nemáme. Vytvoříme ale zdroj a ani jedno zdravotnické zařízení nebude moci říkat, že mu něco bylo naoktrojováno a nedostalo na to zdroje,“ zdůrazňuje Ludvík.

Trochu problém vidí odbory v Plzeňském kraji, kde se hovořilo o desetiprocentním navýšení, z jednotlivých nemocnic však potvrzeno není. Peníze by s jistotou měli dostat zdravotníci, nezdravotnické profese ale dost možná dostanou méně než deset procent. V moravskoslezských akciových nemocnicích se jedná, v některých zařízeních Agel by mohli zdravotníci dokonce dostat i víc než deset procent, ovšem na úkor ostatních zaměstnanců. Obecně řečeno v soukromých nemocnicích k desetiprocentnímu navýšení v přislíbeném rozsahu (tj. pro všechny zaměstnance) nedošlo v podstatě nikde. „Někde se dohodli na desetiprocentním zvýšení pro zdravotníky, někde dokonce i na vyšším. V tom případě se ale zase nedohodli na žádném navýšení pro kuchaře, uklízečky, inženýry a THP pracovníky. To je pro nás neakceptovatelné, protože situace je složitá a když lidé mají možnost najít si uplatnění na trhu práce někde jinde za vyšších mzdových podmínek, tak si ho dnes jednoduše najdou. Tím pádem jsou nemocnice v ohrožení, protože je nutné je brát jako jeden tým, kde pracují jak zdravotníci, tak nezdravotníci, a je třeba, aby se týmy zachovaly jako celek,“ dodává Žitníková.

Má sjednocení odměňování šanci projít sněmovnou?

Výsledkem situace je, že 98 tisíc zaměstnanců „státních“ nemocnic, kteří tvoří dvě třetiny pracovníků ve všech nemocnicích, si vedou o dost lépe než zbylých 55 tisíc lidí odměňovaných mzdami. Odbory přitom zdůrazňují, že loni ze všech sil usilovaly o to, aby dostali stejnou měrou přidáno všichni zaměstnanci ve všech typech nemocnic. Proto odboráři nyní prosazují pozměňovací návrh k projednávané novele zákoníku práce, který by mohl podmínky sjednotit. Ve sněmovně ho předkládá předseda sociálního výboru a bývalý odborářský boss Jaroslav Zavadil (ČSSD).

„S panem Zavadilem jsme o pozměňovacím návrhu jednali a byli jsme moc rádi, že se ho ujal. Obrátili jsme se také na předsedy jednotlivých politických stran. O sloučení odměňování jsme opakovaně hovořili na jednáních tripartity. Zatím máme podporu pana premiéra Sobotky a bylo nám přislíbeno, že se situací bude zabývat klub Ano od pana vicepremiéra Babiše. Jednali jsme totiž s některými jeho poslanci, kteří jsou zdravotníci, problematiku znají a rozdílnosti v odměňování vnímají jako velmi negativní. Oslovili jsme také pana předsedu Bělobrádka s dopisem a žádostí, aby se tím zabýval i klub KDU-ČSL. Individuálně jsme jednali i s poslanci v poslanecké sněmovně,“ popisuje Žitníková. Novelou zákoníku práce se bude 25. ledna zabývat sociální výbor, kde proto odbory chtějí prezentovat rozdíly v jednotlivých typech zařízení.

Navrhovaná změna je přitom poměrně jednoduchá: jde o zařazení písmena f) k paragrafu 109 zákoníku práce, v němž by mělo být uvedeno, že platem jsou odměňováni zaměstnanci lůžkových zdravotnických zařízení vyjma zařízení poskytujících lázeňskou péči.

Odbory zároveň vyvracejí často zmiňovaný argument, že by sjednocení odměňování bylo protiústavní a že ho nelze realizovat. „Podle rozborů našich právníků nic z toho není pravda. Je jen na vůli zákonodárce a ideji toho, jakým způsobem chceme zaměstnance v nemocnicích odměňovat,“ zdůrazňuje Žitníková. „V případě, že by platila premisa, že nelze nikomu nic nařídit, tak by nemohl fungovat daňový systém a systém veřejného zdravotního pojištění (různé skupiny hradí různě). Připomínáme, že stát do mzdové regulace zasahuje, a to prostřednictvím zákoníku práce a nařízením vlády. Z moci státu se nyní navýší např. minimální či zaručená mzda,“ uvádějí odbory.

Tvrzení, že obchodní společnosti nemají na sjednocení odměňování nedostatek financí, je podle odborů taktéž mýtus. „Je mnoho nemocnic, které jsou obchodní společností a neměly by problém odměňovat tabulkovými platy. Nicméně tato zařízení upřednostňují vlastní zisk, pokrytí finančních ztrát z minulých let nebo investici do jiných zdrojů, než jsou lidské. Při první transformaci nemocnic z příspěvkových organizací na obchodní společnosti bylo téměř automatické, že většina zaměstnanců měla sníženou odměnu za práci,“ uzavírají odboráři.

Michaela Koubová