Z deseti klíčových priorit premiéra Sobotky pro rok 2017 se polovina týká zdravotnictví

Premiér Bohuslav Sobotka na předvánoční tiskové konferenci, kde představil tzv. klíčové priority vlády pro rok 2017. Foto: vlada.cz

Ještě před vánoci stihl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) představit deset hlavních úkolů, které chce vláda ve zbytku svého mandátu v roce 2017 prosadit a dokončit. Hned polovina se jich nějakým způsobem dotýká zdravotnictví. Přímo do rezortu směřují legislativní priority, jako je prosazení valorizace plateb za státní pojištěnce a zákona o neziskových nemocnicích. Premiér se také hlásí k dalšímu zvyšování platů. Zdravotnická část jeho priorit se ale zcela jistě stane jablkem sváru s ministrem financí a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, jenž nechce akceptovat ani valorizace, ani neziskové nemocnice v té podobě, jak je navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Přesto mezi premiérem a vicepremiérem existuje prostor pro možnou dohodu a to, zda se jej podaří využít, bude záležet především na vyjednávacích schopnostech ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD). Ten se má v nejbližších dnech s Andrejem Babišem potkat a představit mu některé své nápady na hledání úspor ve zdravotnictví. To by mohlo ministra financí obměkčit, aby kývnul na kompromisní řešení ve sporných oblastech.

 

 

Jaké si tedy stanovil premiér Sobotka „klíčové“ priority, které se týkají zdravotnictví a jaký je aktuálně stav jejich plnění/projednávání?

Prosadit zákon o valorizaci plateb za státní pojištěnce

To je poněkud nepřesně nazvaná priorita, neboť by se jednalo o novelu zákona č. 592/1992, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a nikoliv o nějaký nový speciální zákon. Návrh novely připravilo právě před rokem ministerstvo zdravotnictví, ještě pod vedením Svatopluka Němečka. Protože na ní loni nebyla shoda, vláda rozhodla o valorizaci opět svým nařízením. Novela je však ve hře i letos. Ministerstvo zdravotnictví chce automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce vázat na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění. Tento hlavní princip by měl být současně doplněn anticyklickým mechanismem, který zajistí kompenzaci výpadku prostředků pro systém veřejného zdravotního pojištění v době ekonomické krize. Návrh by zajistil navyšování plateb státu v průměru o tři miliardy korun ročně. Vládní koalice ČSSD/ANO/KDU-ČSL si automatickou valorizaci platby za státní pojištěnce napsala do programového prohlášení vlády a od té doby hledá shodu na jeho konečné podobě. Andrej Babiš na podzim v médiích opakovaně vzkázal, že – i přesto, že je tento bod v programovém prohlášení – valorizaci nepodporuje. Má za to, že do systému přiteklo za poslední roky dost peněz a že v něm jsou vnitřní rezervy, které se musí snažit najít ministr zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Ludvík už v rozhovoru pro Zdravotnický deník naznačil, kde by chtěl úspory hledat – především na účtech zdravotních pojišťoven, tedy na jejich fondech (rezervní, provozní, prevence) a také se chce podívat na data, podle nichž se přerozdělují peníze mezi poskytovatele úhradovou vyhláškou. Pak má ještě další nápady, ale s nimi se hodlá svěřit právě až A. Babišovi a teprve poté je představí veřejnosti. Nicméně ministr Ludvík je pevně přesvědčen, že peníze musí do systému navýšit stát a nikoliv lidé, argumentuje přitom nízkými platy v České republice, které znemožňují zvyšovat spoluúčast pacientů.

Pokračovat ve zvyšování platů ve veřejném sektoru

To v rezortu zdravotnictví překládáme jako růst platů o deset procent, což je slib, k němuž se premiér také hlásí. Jiný růst by lékařská komora a odboráři nepovažovali za akceptovatelný.

Tato priorita je přímo závislá na prosazení priority předcházející. Ministr zdravotnictví i zdravotní pojišťovny se domnívají, že pokud stát nepřidá další peníze navíc, nebude jich na desetiprocentní růst platů dost. Lze ale předpokládat, že po několika kolech handrkování k nějakému kompromisnímu navýšení dojde. Ministr Ludvík už ale jasně deklaroval, že nepřipustí, aby byla uložena povinnost zdravotnickým zařízením zvyšovat platy bez toho, že na ně byl zajištěn potřebný balík peněz, resp. za cenu, že by se systém dostal do deficitu.

Prosadit zákon o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních

Návrh zcela nového zákona, který byl rok u ledu, a když se objevil v připomínkovém řízení, stihla ho obrovská záplava výhrad, nemá příliš dobré vyhlídky.  Naposledy jej ministr Ludvík krátce před vánoci stáhl z projednávání ve vládě. Předcházelo tomu zamítnutí v Legislativní radě vlády a více než 370 zásadních připomínek, z nichž zůstala téměř stovka připomínek neakceptovaných či nevysvětlených, označených jako rozpor. „Základní připomínky trvají, ostatně do velké míry se shodují s Legislativní radou vlády, která návrh doporučila neschválit. Obecně řečeno – zákon má bez jakékoliv koncepce vytvořit jakousi privilegovanou síť neziskových nemocnic, a to nikoliv podle toho, zda poskytují kvalitní a efektivní péči pro pacienty, ale podle nevyzkoušené právní formy. Nepřináší nic pozitivního pro české zdravotnictví ani pro pacienty. Jediné racio dává řešit úpravu univerzitních nemocnic,“ shrnul pro Zdravotnický deník výhrady ministerstva financí Adam Vojtěch, pravá Babišova ruka pro zdravotnictví. Návrh ovšem kritizují i někteří další vládní úředníci, odbory, kraje a celá řada dalších organizací. Podobně jako valorizace plateb za státní pojištěnce, je zákon o neziskových nemocnicích také zapsán v programovém prohlášení vlády. Výhrady přitom směřují k podstatě zákona, čili je neopravitelný. Jak si s tímto oříškem vláda poradí jako celek, je těžké předpovídat. Nejspíš se zákon stane předmětem kampaně před podzimními sněmovními volbami a v tomto volebním období už neprojde.

Zvýšit nemocenskou pro dlouhodobě nemocné v rámci novely zákona o zdravotním pojištění

O tomto záměru jsme podrobně informovali minulý týden. Opět je v definici této priority, tak jak jí rozeslal úřad vlády novinářům, drobná chyba. Nemocenskou neupravuje zákon o zdravotním pojištění, ale zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Vláda hodlá využít otevření tohoto zákona při právě projednávaném sněmovním tisku č. 926, který prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně 6. prosince (týká zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ale současně se při něm novelizuje i výše zmíněný zákon).

Vláda chce zmírnit ekonomický dopad poklesu příjmů na lidi v sice dočasné, ale déletrvající pracovní neschopnosti. Vzniklo tak šest různých variant návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení a z nichž bude vláda nakonec vybírat. Rozdíl je patrný v nákladech státního rozpočtu, nejvyšší odborářský návrh by jej zatížil částkou 4,3 miliardy korun, kdežto představa ministerstva financí v nejštíhlejším variantě činí 0,3 miliardy korun. Průchodnost změny je věcí domluvy na kompromisu, Ministerstvo práce a sociálních věcí by rádo prosadilo svoji variantu, která se nachází právě kdesi na půli cesty mezi odboráři a MF.

Čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie

Tento společný cíl pro všechny rezorty se zdravotnictví týká v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) tří výzev. Nejvyšší částka, cca 5 miliard (evropské peníze + státní rozpočet) směřuje do Výzvy č. 31 Zvýšení kvality návazné péče. Tady je už příjem žádostí ukončen, zájem byl velký (došlo jich 130). Pořadí podaných žádostí o podporu je už od listopadu zveřejněno a hranice oddělující projekty, které jsou či nejsou kryty alokací výzvy, je průběžně aktualizována v závislosti na výsledcích hodnocení jednotlivých projektů. Podpora je zaměřena na pořízení a modernizaci přístrojového vybavení, zdravotnických prostředků, technologií a dalšího vybavení, které slouží pro poskytování zdravotních služeb v podporovaných oborech a metodách návazné péče.

Další výzvou, která tentokráte souvisí s reformou psychiatrie, o níž ZD pravidelně informuje, je ta pod číslem 54, nazvaná Deinstitucionalizace psychiatrické péče. Na ní jsou alokovány cca 3 miliardy korun, žádosti se přijímají do letošního 30. června. Dříve zahájená Výzva č. 5 Vysoce specializovaná péče v oblastech onkogynekologie a perinatologie, přijímala žádosti už od roku 2015 a bude tak činit až do letošního 15. června.  Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je připraveno na tyto oblasti téměř 1,48 miliardy korun.

Jak se daří čerpat evropské fondy v oblasti zdravotnictví, bude ZD průběžně sledovat.

-cik-

10 klíčových priorit předsedy vlády pro rok 2017:

  • Čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie.
  • Zahájit výstavbu klíčových dopravních staveb, u kterých se podařilo vyjednat výjimku EIA.
  • Prosadit zákon o sociálním bydlení.
  • Prosadit zákon o zálohovaném výživném.
  • Prosadit zákon o valorizaci plateb za státní pojištěnce.
  • Prosadit zákon o bezplatné právní pomoci.
  • Prosadit zákon o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních.
  • Zvýšit nemocenskou pro dlouhodobě nemocné v rámci novely zákona o zdravotním pojištění.
  • Připravit zvýšení minimální mzdy v roce 2018.
  • Pokračovat ve zvyšování platů ve veřejném sektoru.

 

Zdroj: Úřad vlády