Zdravotníci volají po tom, aby vyšší příplatky za směny neměly jen sestry, ale celé sloužící týmy

Pokud budou mít zdravotníci na odděleních vhodně nastavené personální podmínky a nebudou přetěžováni, pocítí to ve výsledku i pacienti - nemluvě o tom, že by se situace v nemocnicích stabilizovala, říká odborářka Dagmar Žitníková. Foto: Wikipedie

Na odměny sestřiček u lůžka ve směnném provozu by letos v pololetí měla jít miliarda navíc. 400 milionů korun přitom půjde formou dotačního programu zařízením, které odměňují své zaměstnance formou mzdy. Která zařízení, tedy zda i ta zaměřená na dlouhodobou, eventuálně sociálně-zdravotní péči, budou moci o dotaci žádat, ovšem zatím není jasné. Stejně tak není jasné, zda se bude jednat pouze striktně o sestry, nebo i další zdravotnický personál typu zdravotních asistentů. Ovšem jak odbory, tak i řada sestřiček (soudě dle komentářů na facebookovém profilu ZD), by velmi stály o to, aby dostaly peníze navíc celé sloužící týmy. Jak totiž minulý týden na tiskové konferenci poukázala šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková, právě rozdílné navyšování odměn týmy rozbíjí.

 

Zdravotnický deník se na ministerstvu zdravotnictví zajímal o to, kdo všechno bude moci z dotačního programu žádat, zda peníze budou jen na odměny pro zdravotní sestry, jestli bude stanoven limit, do něhož bude možné pro jedno zařízení čerpat, nebo půjde o nezastropovanou částku odvíjející se od počtu sester ve směnném provozu, či jaká budou muset žádající nemocnice splnit pravidla. „Návrh navýšení platů, které má nastat od 1. července 2017, se v tuto chvíli finalizuje. Výslednou podobu změny následně samozřejmě představíme,“ odpověděla nám pouze mluvčí MZ Štěpánka Čechová.

O moc více zatím nevědí ani odbory či nemocnice. Zdravotníci diskutující na Facebooku ZD ovšem mají jasno v tom, že by měl dostat přidáno i další personál sloužící na směny. „Co naši ostatní kolegové? Ošetřovatelky a sanitáři? Sanitáři sice moc u lůžka nejsou, ale ošetřovatelky ano. Pokud tam tento personál nebude, co pak?“ ptá se například Bohuš Holečková. „Určitě si to zaslouží všichni. Pracují kolem pacientů, stejně jako my. Bez nich se neobejdeme,“ potvrzuje Lenka Lukášová. „Pane ministře, pamatujte také na sociální služby poskytující zdravotní úkony v pobytových službách – odbornost 913 nebo na domácí terénní péči v odbornosti 925!!! Už nyní v těchto službách chybí zdravotní sestry!!! V pobytových službách jsou běžné dvanáctky – klient potřebuje péči nepřetržitě, anebo jsou omezené služby z důvodu mála peněz a čeká se na změnu! V terénních službách, je-li dostatek sester (což je u nás právě potíž) lze provádět i mobilní hospicovou péči nebo tzv. signální kód,“ připomíná Anna Valachová.

S odměnou všech zdravotníků ve směnách naprosto souhlasí odbory. „Když přichází nějaká změna, prosazujeme, aby byla systémová a aby to dostali všichni členové týmů. Je naprostý nesmysl, aby když slouží sestra a zdravotnický asistent, dostala navýšení jen sestra. Zdravotnický asistent také vykonává odbornou práci a v mnoha případech, to si řekněme otevřeně, i když s tím nesouhlasíme, supluje dnes v praxi práci sester. Není možné, aby jedna kategorie něco dostala a druhá dostala méně nebo nic. Měli by to dostat zaměstnanci, kteří pracují ve směnných provozech tak, jak je to v nařízení vlády, a mělo by se to tedy vztahovat na všechny v nočních směnách. V nemocnicích nebo na záchrankách už pracují v nepřetržitých provozech i lékaři,“ uvádí pro ZD Dagmar Žitníková.

Příplatek až pět tisíc místo tisícikoruny

Cesty, jak bude odměňování za směnný provoz navýšeno, jsou dvě. „Pro přímo řízené organizace by mělo být navýšení realizováno změnou nařízení vlády 564. My jsme toto nařízení za odbory chtěli novelizovat také. Máme příslib pana premiéra, vicepremiéra Babiše a MPSV, že toto nařízení půjde v nejbližší době do připomínkového řízení, protože by se měly zrušit minimálně první dvě tabulky platových tarifů. Je tam hodně tarifů, které nedosahují úrovně minimální mzdy, takže by se měla situace, kdy je zaměstnavatel nucen využít jiného způsobu odměňování zaměstnance, než je tarifní stupnice, napravit. Součástí nařízení je i ustanovení, které se týká příplatků za směnnost, tedy za nepřetržitý dvousměnný provoz. To je v současné době od 400 do 1000 korun. Předpokládám, že ministerstvo navrhne úpravu v této oblasti. Spodní hranice 400 korun je strašně nízká a nic se s ní nedělalo od roku 2006. Nejenže by se tedy měla zvýšit horní hranice, ale i ta spodní,“ zdůrazňuje Žitníková.

Podle odborářky je přitom spodní hranice využívána často v sociálních službách (nařízení vlády se vztahuje na všechny příspěvkové organizace) a v zařízeních, která měla nízko nastavené úhrady ze zdravotního pojištění, jako jsou některé městské nemocnice. Podle informací čtenářů ZD však odměnu ve výši 400 korun mají i např. v jihlavské nemocnici (což je příspěvková organizace) a o moc růžovější situace není zaručená ani ve fakultních nemocnicích – třeba v té ostravské mají příplatek ve výši 600 korun. Teď by se ale situace měla zlepšit. „Informace od pana ministra Ludvíka byla, že by chtěl horní hranici z tisícikoruny zvýšit až na pět tisíc korun,“ říká Žitníková.

Druhou cestou, kterou chce ministerstvo využít k tomu, že se navýší peníze za směny u zaměstnanců odměňovaných mzdou, jsou dotace. Ty mají dosáhnout celkové výše 400 milionů korun, což je v porovnání s 600 miliony pro příspěvkové organizace adekvátní podíl – pracuje zde totiž kolem třetiny zdravotníků. Ani v tomto případě ovšem zatím nejsou k dispozici bližší informace a není jasné, jak přesně bude zajištěno, že se finance skutečně dostanou tam, kam mají. „Co není explicitně ošetřeno zákonem nebo nařízením vlády, se velmi těžce vymáhá. Pokud by to byla účelová dotace, jejíž prostředky nelze využít na nic jiného než účelově na to, že se navýší příplatek, asi by to šlo,“ konstatuje Dagmar Žitníková.

„Oceňujeme, že po počátečním záměru směřovat peníze k tomuto účelu pouze do státních nemocnic přišel pan ministr i s návrhem pro nestátní nemocnice. Forma účelové dotace nám připadá nezvyklá a může přinést problémy. Například jak se tyto peníze, které nebudou součástí úhrad, stanou součástí úhrad od zdravotních pojišťoven v roce 2018 a v dalších letech,“ uvádějí Jana Popovičová a Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic s tím, že stejně jako odbory předpokládají podrobnější informace na jednání zdravotnické tripartity, která se bude konat 24. ledna.

Peníze jsou jedna věc, přetěžování druhá

A jaký bude mít podle odborů navýšení odměn za směny dopad? „Každá koruna je dobrá. Dlouhodobě ale poukazujeme na to, že by mělo přijít systémové řešení – že by se měly zvýšit počty zaměstnanců v nemocnicích a měly by se investovat finance také do toho, aby bylo zaměstnanců na noční směnu více. Dneska podle personální vyhlášky může 40 pacientů v noci ošetřovat jedna sestra. Na mnoha LDN i jiných odděleních se to stalo běžným standardem. Když tam jsou pacienti upoutaní na lůžko, kteří potřebují specializovanou ošetřovatelskou péči, jeden si v mnoha situacích není schopen poradit a péči poskytnout sám. To lidi frustruje a vyhání z nemocnic, protože nemohou pečovat o pacienty tak, jak by se mělo a jak by sami chtěli. Zvýšení platů je tedy výborné a všichni jsou za to rádi, ale je třeba řešit i část B,“ zdůrazňuje Žitníková.

Odboráři se posílení personálu v nemocnicích samy snaží podpořit. „Zapracovali jsme se zaměstnavateli – s panem prezidentem Horeckým na tom, aby si mohly nemocnice zažádat o dotace na nové zaměstnance přes úřady práce. Pokud by to využily a zvýšily se i počty pomocného personálu, tak si opravdu myslím, že by se situace personálně zastabilizovat dala,“ domnívá se Žitníková, podle které ve finále může fyzicky a psychicky zatěžující práce udolat i ty, kdo jsou odměňováni dobře. „V části nemocnic jsou zaměstnanci tak přetěžováni, že jim navyšování bude stačit jen do určité doby, pak ale přijde zlom a oni si řeknou, že ani za tyhle peníze jim to za to nestojí. Budeme se proto ještě snažit s panem ministrem jednat o snížení administrativní zátěže sester, rozsahu zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace a o věcech, které zaměstnance také hodně trápí,“ dodává odborářka.

Vedle toho zdravotníky pracující v nemocnicích, které nejsou příspěvkovými organizacemi, určitě příliš netěší prohlubující se rozdíl v odměňování mezi jednotlivými typy zřízení. Zatímco v nemocnicích odměňujících platem si dnes sestry v průměru vydělávají kolem 31 tisíc, v obchodních společnostech, které ne vždy navyšovaly tak, jak bylo slíbeno, jde o cca 25 až 26 tisíc korun. „U některých zaměstnanců jde rozdíl i k sedmi tisícům a více. Pokud by se dostali na hranici, která je v příspěvkových organizacích, tak to přispěje k personální stabilizaci,“ doplňuje Dagmar Žitníková.

Aby ke srovnání odměn došlo, prosazují Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR i Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků pozměňovací návrh poslance Jaroslava Zavadila (ČSSD), který by ve všech nemocnicích zavedl odměňování platem. V tuto chvíli se odbory snaží pro návrh vyjednat podporu mezi poslanci. „Bylo by to jedno z nejsystémovějších opatření,“ uzavírá Žitníková.

Michaela Koubová