Kdo může za klesající proočkovanost? Hlavní problém nejsou odmítači, ale odkládači a váhající rodiče

Podle odborníků je problém, že řada dětí má jen část očkování – dostanou třeba jednu či dvě dávky, pak už ale nedojde k přeočkování. Foto: navymedicine.navylive.dodlive.mil

Kanada se, stejně jako řada vyspělých států, v posledních letech potýká s klesající proočkovaností – a v důsledku toho začíná růst výskyt některých preventabilních onemocnění. Co je u kořene tohoto fenoménu a jak s ním bojovat, nyní řeší zpráva Institutu C. D. Howea. Podle ní jsou přitom největší problém lidé, kteří vakcinaci odsouvají nebo s ní váhají. Pomohlo by proto, kdyby byly zavedeny časné cílené intervence, při nichž by byli rodiče kontaktováni, bylo by zapojeno více sester specializovaných na veřejné zdraví a také se elektronicky sbírala data, která by jasně poukázala, kde má systém největší mezery.

 

Hlasité antivaxxx rodiče sice nejde přehlédnout, ve skutečnosti však nejsou hlavním viníkem klesající proočkovanosti v Kanadě. Alespoň to říkají odborníci z Institutu C. D. Howea, kteří se na problém zaměřili. „Epidemie infekčních onemocnění v poslední době jsou jasnou připomínkou nebezpečí, které představují, a potřeby zlepšit proočkovanost. Hlasitá část Kanaďanů, možná dvě procenta populace, zastává antivakcinační postoje, ale nejsou hlavním důvodem nedostatečné proočkovanosti. Zřejmě ztrácíme příliš mnoho energie a pozornosti tím, že se je snažíme přesvědčit,“ uvádějí autoři studie s názvem In Need of a Booster: How to Improve Childhood Vaccination Coverage in Canada (tedy Potřeba přeočkování: Jak zlepšit proočkovanost dětí v Kanadě) Colin Busby, Aaron Jacobs a Ramya Muthukumaran z Institutu C. D. Howea.

V roce 2005 se v Kanadě vyskytlo 6184 případů onemocnění, kterým lze předejít očkováním. Během devíti let se ovšem počet zvýšil o 30 procent na 8018 případů v roce 2014. Podle Public Health Agency of Canada je nyní stav takový, že nejvyšší (91 procent) je proočkovanost proti obrně, u meningokoka C jde o 89 procent, všechny dávky MMR vakcíny má 79 procent dětí, stejné procento je proočkováno proti pneumokokům. Chráněno proti černému kašli, diftérii a tetanu je 77 procent dětí, proti neštovicím 73 procent a hepatitidě B 72 procent.

Podle odborníků je cestou k nápravě situace spíše než přesvědčování zarytých odmítačů zacílení na rodiče, kteří své děti očkují jen částečně. Právě oni nesou hlavní vinu na posledních epidemiích, a orgány zabývající se veřejným zdravím by se tak měly věnovat právě jim. „Frustrace z hlasitých odpůrců očkování a rozšířené důvody pro nekompletní očkování dětí mohou vést k preferenci zavedení povinnosti očkovat, a to například tak, že zrušíme možnost dle svého svědomí nesouhlasit s očkováním svých dětí,“ uvádějí odborníci, podle nichž je ale takový přístup zavádějící a vedl by jen k upevnění negativních postojů u rodičů, jejichž obavy nejsou tak závažné. Navíc by se tak ignorovalo, že je větší pravděpodobnost dosáhnout mnohem vyšší proočkovanosti prostřednictvím striktně dobrovolných opatření a cílených intervencí.

Někteří rodiče očkování nepřikládají důležitost, jiní mají k doktorovi daleko

Podle zprávy je řada důvodů, proč rodiče své děti náležitě neočkují. Patří mezi ně lhostejnost, náklady spojené s volnem z práce, domněnka, že nejde o důležitou věc či snaha mít přístup k poskytovateli spolu s vyvážením přínosů a rizik očkování. Právě v tomto bodě přitom panuje řada mylných představ. Navzdory vědeckým důkazům se tak oproti minulosti stále více rodičů obává rizik očkování. Někdy ale může být na vině i to, že rodina bydlí v odlehlé oblasti nebo klinika nemá otevřeno v době, která by rodině vyhovovala.

Problém je také to, že Kanada zaznamenává také mezery ve snaze monitorovat proočkovanost. Pak je těžké identifikovat, kde je potřeba zasáhnout největší. Třeba provincie, jako jsou Alberta nebo Quebec, sbírají, ale nehlásí data ohledně proočkovanosti ve školním věku. Oproti tomu Ontario nesbírá kompletní data u dětí ve věku dvou let. Britská Kolumbie zas navzdory tomu, že sbírá a hlásí ucelená data o dětech ve většině provincie, tak v současné době nečiní v hustě osídlené oblasti kolem Vancouveru. „Víme mnohem víc o proočkovanosti dětí v severní Britské Kolumbii než ve Vancouveru,“ poukazují autoři studie.

Cílená opatření na bázi dobrovolnosti

Co tedy se zhoršující se situací dělat? Podle autorů by měly jednotlivé provincie prosazovat různá dobrovolná opatření tak, aby byly překonány různé důvody, proč rodiče své děti očkují jen částečně. Pomoci by měly následující kroky:

  1. Časné cílené intervence například v podobě telefonátů a emailů, které budou zaměřeny na rodiče plně neočkovaných dětí.
  2. Zásadní pro zvyšování proočkovanosti jsou sestry zaměřující se na veřejné zdraví. Provincie by je proto měly více využívat.
  3. Provincie by měly využívat elektronické registry, aby mohly sledovat očkování od narození přes školku až po dospělost. V případě potřeby pak budou moci identifikovat problém a zasáhnout.

„S těmito cílenými opatřeními budou kanadské provincie schopny lépe zajistit ochranu dětí před epidemiemi,“ dodávají autoři.

V poslední době se jak v Kanadě, tak ve Spojených státech a Evropě objevují epidemie spalniček, příušnic a černého kašle. „Proočkovanost v Kanadě není taková, jaká by měla být. Blíží se 90 procentům, my ale potřebujeme 95 procent, abychom byli schopni populaci ochránit. Epidemie se objevují, a to i v tuto chvíli. Je možné, že nás bude čekat nárůst,“ řekla pro Global News kanadská hlavní hygienička Theresa Tamp.

-mk-