15 let pokusů o centralizaci nejsložitější léčby v Česku přineslo jen poloviční úspěch. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní utahuje šrouby. Adam Vojtěch vzkazuje, že éra vylobbovaných výjimek definitivně skončila a stát pojede striktně podle dat. Nemocnice, které nesplní limity počtu operací, o statut specializovaného centra nekompromisně přijdou. Řekl to na Konferenci specializované péče.

„Centralizace specializované péče není nic nového, začala někdy v roce 2012. Na druhou stranu na základě dat víme, že nefunguje tak, jak bychom si představovali. Je to 15 let, co jsme začali ustavovat, a stále nemáme docentralizováno,“ konstatuje Adam Vojtěch. „Je to jednoznačně ve prospěch pacientů. Cílem je budovat zdravotnictví na základě potřeb pacientů, nikoliv poskytovatelů,“ dodává.

Dnes máme 24 (potažmo 38, započítáme-li rozdělení na centra dětská a podobně) typů center. Nějaký statut centra dnes drží 66 poskytovatelů. Mělo by se přitom jednat o náročnou péči, u níž data jasně ukazují lepší výsledky, pokud se poskytuje ve velkém a týmy s ní tak mají hodně zkušeností. Proto ministerstvo stanovuje minimální počty výkonů, které jsou pro získání statutu třeba, a další kvalitativní parametry.

„Nelze v tom jakkoliv ustupovat. Byl tu zvyk, že si to někteří vylobbovali, ale to skončilo. Už se zase objevují lobbystické tlaky, jestli by tady mohlo být centrum, i když tam nesplňují počet výkonů. Nemohlo. Neustoupíme, pojedeme striktně podle dat. A kdo je nebude splňovat, tak centrem nebude. Lobbing nemá žádný efekt,“ podtrhává Vojtěch.

Dost času se připravit

Ruku v ruce s důslednou centralizací ministerstvo ale také plánuje důsledně hlídat kvalitu péče v centrech. A to nejen při udělování statutu, ale během celého pětiletého období, na kdy ho pracoviště získá.

Aby měli poskytovatelé dost času se připravit, chce ministerstvo dávat na stůl podmínky, které bude žádat, delší dobu dopředu. Kritéria pro reakreditaci pneumoonkochirurgických center, která připadá na rok 2028, tak připravuje už nyní. Poskytovatelé tedy včas zjistí, že na statut už nedosáhnou, a mohou tomu přizpůsobit strukturu poskytované péče. Zároveň ale ministerstvo chce síť na základě dat nastavit dostatečně hustě, aby nedocházelo k prodlužování čekacích lhůt.  

Každopádně cílem je centrovou péči z necentrových nemocnic zcela vymýtit. „Je to klíčový úkol, který jsem zadal ředitelům všech pojišťoven. Aby specializovanou péči poskytovali výhradně v centrech vysoce specializované péče a z ostatních zařízení byla postupně přesouvána,“ zdůrazňuje Vojtěch.

Mohlo by vás zajímat

Pojišťovny chtějí motivovat ke zvyšování produkce center

Jak poukazuje ředitelka odboru smluvní politiky VZP Helena Sajdlová, některé typy péče se už skutečně povedlo centralizovat vesměs kompletně. Jde o hematonkologii, léčbu mrtvic, transplantace nebo popáleninovou medicínu. Velké mezery naopak máme v hepatopankreatobiliárních centrech (tedy zaměřujících se na zákroky na játrech a slinivce) a těch zaměřujících se na operace jícnu.

Ministerstvo už proto dokončilo metodické pokyny pro tato centra, které ještě tento měsíc vyjdou ve Věstníku. Od příštího roku by se tak tyto výkony měly skutečně omezit jen na specializovaná centra.

Motivaci k centralizaci zvedli plátci i během dohodovacího řízení. Vedle penalizace za provádění vybrané péče mimo centra (která letos dosahuje až 50 % a příští rok má dále růst až na 75 %) navrhli zavedení produkčního koeficientu. Ten se má odvíjet od toho, jak centrum naplní objednávku pro navýšení počtu pacientů.

Pofidérní spolupráce na sto kilometrů

I pojišťovny přitom mají podněty, na co se ještě při centralizaci zaměřit. Jedním z nich je systém spolupracujících poskytovatelů.

„Dvojviráty, trojviráty, snad i čtyřviráty. A všichni poskytovatelé, kteří jsou spolupracujícími, mají statut centra. Na to se váží smluvní a úhradové podmínky či centrová léčba. Co mě ještě víc trápí, jsou spolupracující centra, která jsou 130 kilometrů daleko. To opravdu není systém spolupracujících pracovišť,“ pozastavuje se Sajdlová.

K tématu

Zároveň by při přidělování statutu center mělo ministerstvo podle Sajdlové začít uvádět adresu místa poskytování. V současnosti se totiž obvykle váže na IČO. „Se systémem skoro řetězcových pracovišť si někteří poskytovatel myslí, že statut udělený na severní Moravě má i jeho detašované pracoviště v Praze. Tento názor nesdílím,“ dodává.