Pátek, 19. srpna, 2022

Snížení maximálních cen biosimilárních léků by letos mohlo ušetřit 1,5 až dvě miliardy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Jen málokterá diskuse týkající se problémů současného zdravotnictví se dnes netočí nebo alespoň nezmiňuje růst nákladů na centrovou léčbu. Tématu se včera věnovala i správní rada VZP, která projednávala průběžnou zprávu o vývoji tohoto segmentu v loňském roce. Je přitom jisté, že nových nákladných léčiv bude přibývat, a u těch, které již na trhu jsou, se budou rozšiřovat indikace. Alespoň částečně by ovšem nyní mělo náklady vyrovnávat opatření, které stanovuje snižování maximální ceny biosimilárního přípravku oproti originálu o 30 místo 15 procent. O dalších řešeních jedná pracovní skupina, která zasedá na ministerstvu zdravotnictví.

 

„Jednou ze zásadních otázek do budoucnosti je otázka, jak se VZP postaví k centrové léčbě. Je to problém, protože už nyní jsou náklady extrémní a narůstají. Správní rada si to uvědomuje a cílevědomě se problému věnuje,“ říká člen správní rady VZP a šéf sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (Ano).

V loňském roce stanovila úhradová vyhláška nárůst o osm procent u chronických pacientů a u ostatních o čtyři procenta. VZP ale na počátku roku 2016 sjednala s poskytovateli celkové maximální úhrady ve vyšším objemu, než stanovila vyhláška. Došlo ovšem k překročení zdravotně pojistného plánu, který počítal s náklady 8,451 miliardy, o devět procent na 9,193 miliardy. Největší česká zdravotní pojišťovna přitom loni poskytovala péči v 64 centrech se zvláštní smlouvou, a to prostřednictvím 153 ATC skupin, respektive 284 léčivých přípravků, v celkem 55 diagnostických skupinách.

Dodejme, že loňské náklady všech pojišťoven na centrovou péči se vyšplhaly na 16 miliard korun. Ačkoliv ale VZP nese větší část nákladů, pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven zaznamenávají strmější procentuální růst. Jak na nedávném semináři sdružení Občan s názvem Co rozhoduje o tom, jaký lék dostaneme? uvedla předsedkyně lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR Kateřina Podrazilová, rostou náklady zaměstnaneckých pojišťoven v tomto segmentu tempem 25 procent ročně (více zde).

Letošní rozpočet VZP na centra: 10,35 miliardy

„Problém je v tom, že přicházejí další, nové a nové biologické léky. Každým rokem jich něco mezi pěti a deseti přibývá. Mění se také diagnostický rozsah – v současné době tak je lék třeba na jednu indikaci, ale v tomto roce se rozšíří na více diagnóz. Tím samozřejmě narůstají náklady,“ konstatuje Vyzula. Loni pak růst nákladů na centrovou léčbu ovlivňovalo vedle výše zmíněných aspektů také zařazení nové diagnostické skupiny (chronická hepatitida C) a rozšiřování indikací ve smyslu posouvání léčby do stále časnějších stadií nemoci. Celkově vstoupilo do systému 26 nových molekul a na SÚKL je i v tuto chvíli otevřeno 45 řízení na nový přípravek nebo na stávající v nových indikacích.

Na letošní rok VZP ve zdravotně pojistném plánu počítá s náklady ve výši 10,35 miliardy. „Ambice nejen naše, ale i dalších pojišťoven, je udržet náklady podle zdravotně pojistných plánů,“ dodává ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Rostislav Vyzula na tomto místě zdůrazňuje, že se největší zdravotní pojišťovna snaží o to, aby léčbu dostal každý, kdo ji má indikovanou. V rozšiřování dostupnosti péče už přitom některé kroky učiněny byly. „Jedna z věcí, jak jsme se snažili záležitost vyřešit, byla ve spolupráci se sněmovnou pozměňovacím návrhem zákona 48 o ceně biosimilars, která se bude redukovat. To povede k úspoře – jen tento rok se uvažuje o tom, že by to mohlo být 1,5 až dvě miliardy, v dalších letech i více. To umožní dát prostředky do rozšiřování indikací u dalších léků,“ uvádí Rostislav Vyzula, který pozměňovací návrh ohledně cen biosimilars ve sněmovně předložil (o problematice jsme psali např. zde, zde či zde).

Zdroj: VZP

Na trh by přitom brzy měly vstoupit biosimilars trastuzumabu na rakovinu prsu či rituximabu používaného na autoimunitní onemocnění či v hematoonkologii. Tyto molekuly ukusují z úhrad VZP přes 400 milionů korun, takže se potenciální úspory díky biosimilars odhadují na 250 milionů ročně. Už loni pak pojišťovna doporučila centrům užívání biosimilárního infliximabu na autoimunitní choroby.

Profesor Vyzula ovšem dodává, že regulace cen biosimilars je dílčí řešení, které situaci nevyřeší. „Jde o komplexní záležitost, která se řeší komisí na ministerstvu zdravotnictví. Zatím z toho ale závěry nejsou – jde jen o pracovní hypotézy,“ dodává profesor Vyzula.

Spor o způsob stanovování odměn trvá

Nejožehavějším tématem jednání včerejší správní rady ovšem nebyly centrové léky, ale stanovování podmínek pro přidělování odměn managementu pojišťovny pro nadcházející období. „Byl to nejvíce diskutovaný bod. Nechal jsem hlasovat a názor každé třetiny správní rady mě vede k tomu, že stejně nevím, jak se k tomu mám jako předkládající představit. Budu si s tím tedy lámat hlavu dál. Názor je, že by odměna být měla, ale jde o to, jaké kritérium zvolíme,“ říká předseda správní rady Jiří Běhounek (ČSSD), podle něhož tak bod ani po druhém projednávání správní radou nebyl dořešen.

A jak si pojišťovna vedla v prvních třech měsících tohoto roku? Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu činil na konci prvního kvartálu 3,5 miliardy, očekávaný výsledek základního fondu zdravotního pojištění pak dosáhne 1,2 miliardy (zdravotně pojistný plán počítal se saldem 0,6 miliardy). Celkové příjmy dosáhly 41,8 miliardy korun, což je 101 procent plánu, z toho 28 procent tvoří výběr pojistného (efektivita výběru je na 98,3 procentech). Výdaje by měly činit 40,7 miliard, tedy sto procent zdravotně pojistného plánu, přičemž 39,1 miliardy jde na zdravotní služby. Rezervní fond je naplněn do zákonem stanovené výše, z provozního fondu bylo doposud čerpáno 1,3 miliardy, tedy 26 procent plánu. Z fondu reprodukce majetku bylo ale čerpáno jen 13 milionů, což jsou dvě procenta plánu. „Je to dáno tím, že všechny zakázky a kompletní změny IT systému zatím nebyly nastartovány v míře, kdy by bylo třeba finanční prostředky vydávat. Jakmile dojde k soutěžení a uzavírání zakázek, bude se z fondu čerpat daleko více,“ doplňuje místopředseda správní rady Jiří Skalický (TOP 09).

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY