Několik týdnů musí nyní čekat pacienti s bolavými zády či artrózou postiženými klouby končetin v pořadníku na rehabilitaci v Městské nemocnici Ostrava. Netýká se to stavů po operaci. Jde o chronické pacienty, kteří však mají možnost obrátit se i na další, soukromá zařízení. Přesto, zejména starší ročníky, dávají přednost spíše nemocnici. „Chodila jsem na rehabilitaci soukromou, ale tam nemají cvičení v bazénu. Tady jsem byla vždy moc spokojená, proto jsem si raději počkala,“ říká paní Marie z Hrabůvky, která to má do ambulantního zařízení poblíž svého bydliště coby kamenem dohodil. Přesto na jaře využívala služeb místního seniortaxi, který jí vozil přes celé město do ostravské městské nemocnice.
Stop stav
Když v současnosti zavoláte na linku Centra rehabilitace Městské nemocnice Ostrava, dozvíte se, že nejdříve máte šanci dostat se na řadu v září. Navíc se hovoří o rekonstrukci zdejšího bazénu pro pacienty a ten bude tedy delší dobu mimo provoz. Ve Vítkovické nemocnici nyní chronické pacienty zvenčí neberou vůbec. Stejně tak i v ostravské fakultní nemocnici.
„Mohu potvrdit, že jsme od poloviny dubna omezili příjem chronických pacientů k rehabilitační ambulantní péči. Chceme tímto krokem umožnit rehabilitaci pro akutní pacienty, například stavy po úrazech, po operacích a podobně. Tyto pacienty přijímáme bez omezení,“ potvrzuje mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Tomáš Oborný. Hlavním důvodem současného stavu je podle něj ohromný převis poptávky nad kapacitními možnostmi zdejší Kliniky léčební rehabilitace.
„Pokud bychom ponechali původní situaci, enormně by se prodlužovaly čekací doby především ke vstupnímu vyšetření lékařem a rovněž k zahájení aplikace některých rehabilitačních léčebných procedur. To by vedlo k tomu, že aplikace některých procedur by, při velkém časovém posunu, postrádala smysl. Nebyli bychom schopni zajistit kontinuitu péče,“ doplňuje důvody tohoto kroku ze strany nemocnice.
Čtyři tisíce nových pacientů
Oddělení léčebné rehabilitace Vítkovické nemocnice v Ostravě přijalo v loňském roce do péče více než 4 tisíce nových pacientů. Tři čtvrtiny přitom tvořili právě pacienti ambulantní. „Téměř polovina klientů byla léčena s nemocemi svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně. Časté jsou také onemocnění oběhové soustavy a stavy způsobené následkem poranění. Akutní případy jsou přijímány ihned, u neakutních a chronických pacientů je objednací doba zhruba dva až tři týdny,“ říká mluvčí nemocnice Radka Miloševská. Vzápětí ale dodává, že v současné chvíli je na oddělení vyhlášen „stop“ stav a noví pacienti „zvenku“ nejsou přijímáni vůbec.
Stejně jako v případě fakultní nemocnice je i zde důvodem obrovský zájem ze strany pacientů, díky kterému došlo k úplnému naplnění kapacity pracoviště. „Vzhledem k tomu, že ve Vítkovické nemocnici funguje Iktové centrum, podstatnou část pacientů rehabilitace tvoří akutní případy, které následná rehabilitační péče vrací zpět do života. Tito akutní pacienti začínají rehabilitovat ihned,“ doplnila Miloševská další důvod.
Rehabilitace není samospasitelná
Na pracoviště rehabilitací v nemocnicích nejčastěji míří pacienti s chronickými problémy. Většinou jde o bolesti či degenerativní onemocnění zad či kloubů – kyčle, kolene či ramene. „Jedná se o celospolečenský problém. Věk se prodlužuje a zvyšuje se počet takzvaných degenerativních onemocnění. Celkově se populace nedostatečně hýbe, tloustne a spoléhá především na zdravotníky. Méně už na sebe, na úpravu svého životního stylu,“ míní Tomáš Oborný z Fakultní nemocnice Ostrava.
Primář prostějovského Centra léčebné rehabilitace Petr Konečný mu v podstatě dává za pravdu: „Plno lidí se rehabilitace nebo lázeňské péče dožaduje, aniž by to akutně potřebovali. Často to bývají lidé, kteří sami o své zdraví nedbají.“
Podle jeho slov jsou akutním pacientům nabízeny okamžité termíny k nástupu na rehabilitaci. U neakutních chronických problémů bývá čekací lhůta obvykle dva až tři týdny. „Je ale období, jako je červen nebo říjen a listopad, kdy je těchto chronických pacientů mnohem více,“ říká Konečný s tím, že důvod je nasnadě: „Lidé chtějí být „zdraví“ na dovolenou nebo do konce roku.
Prostějovské Centrum léčebné rehabilitace je specializovaným centrem s obrovskou spádovou oblastí, která sahá od Brněnska až po Novojičínsko, Bruntálsko a výjimkou zde nejsou ani pacienti z Ostravska. Jako jediní na Moravě jsou totiž vybaveni například takzvanou robotickou rukou. Velký zájem ze strany pacientů je však limitován kapacitou pracoviště.
Každý svého zdraví strůjce
„V současnosti se razí, pokud je to možné, trend, aby každý byl sám strůjcem svého zdraví. To znamená spíše ambulantní a domácí péči. Rehabilitace není o tom, že někdo někam dochází. Pacient má být aktivním účastníkem na znovuobnovení svého zdraví,“ vysvětluje primář Konečný.
Součástí rehabilitace je proto ve většině zařízení také vzdělávání pacientů. Zdravotníci je učí, jak o své zdraví pečovat doma. Příkladem v tom jde třeba Nemocnice Nový Jičín. Ne každý pacient je ale v tomto směru aktivní.
„Pacienty edukujeme, aby cvičili také doma, a učíme je, jak správně cvičit. Bohužel se stále najdou lidé, kteří nerespektují doporučení fyzioterapeuta či rehabilitačního lékaře, mají pasivní přístup k terapii a zodpovědnost za své zdraví přenáší na zdravotníky. Dalším nešvarem je zanedbávání prevence a také nepravidelná docházka na rehabilitační terapie,“ dodává vedoucí fyzioterapeutka z rehabilitačního oddělení Nemocnice Nový Jičín Eva Kopecká.
-ova-
