Proočkovanost proti chřipce je v Česku mizerná, na vině jsou i zdravotníci

Očkovat proti chřipce by se měli nechat ženy plánující otěhotnět, zdravotníci, sociální pracovníci a pochopitelně všichni chronici a starší lidé včetně lidí, kteří s nimi bydlí v domácnosti. Foto: Pixnio.com

Odstrašující příklad – tak jsme v Evropě vnímáni v proočkovanosti proti chřipce. Obzvláště stydět by se přitom měli zdravotníci a sociální pracovníci, kteří, místo aby šli příkladem, dokonce někdy pacienty od očkování odradí. Výsledkem jsou každoročně jeden až dva tisíce mrtvých, kteří chřipce nebo jejím následkům podlehnou. Od letoška by se přitom měla zvýšit účinnost očkování. K dispozici je totiž nově čtyřsložková vakcína, která ochrání proti jednomu kmeni chřipky navíc.

 

„U nás je naprosto ostudná a mizivá proočkovanost. Často jsme dáváni za odstrašující příklad – třeba v Rakousku, když probíhá epidemiologický kongres, jsme právem očerňováni,“ uvádí praktická lékařka z EUC Kliniky Kladno Martina Spaziererová.

„Samozřejmostí by mělo být, že by očkování měli doporučovat všichni praktičtí lékaři, kteří se každodenně setkávají se svými klienty, znají jejich anamnézu a vědí o jejich chronických onemocněních. Měli by se k nim ale přidávat i odborní lékaři – specialisté. V praxi se dost často setkáváme s tím, že jeden lékař poradí, že ano, a druhý radu zavrhuje. To je pro terén velmi nepříjemné a ve svém důsledku to končí poměrně nízkou proočkovaností v České republice,“ říká profesor Petr Pazdiora z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni.

Chřipková epidemie v Evropě obvykle trvá šest až osm týdnů v lednu či únoru a postihuje pět až deset procent dospělých a deset až dvacet procent dětí. Vakcína, na kterou je nyní ideální doba, sice nechrání stoprocentně, ovšem zabraňuje fatálním komplikacím a hospitalizacím. U zdravých mladých lidí ochrání proti onemocnění ve více než 90 procentech, u starších do 65 let v 70 až 90 procentech a u starých či oslabených ve 30 až 40 procentech. V poslední skupině však funguje v 50 až 60 procentech jako prevence hospitalizace a v 80 procentech zabraňuje úmrtí.

Porovnání výskytu chřipkové epidemie v Evropě v předchozích dvou sezónách. Zdroj: HSHMP/www.ecdc.europa.eu
Těžké průběhy chřipkové infekce v ČR – data z JIP. Rostoucí počty jsou dány tím, že se problematika více monitoruje, stále ale zůstává většina případů nenahlášena. Řada z jednoho až dvou tisíc každoročních úmrtí je přitom v důsledku toho, že chřipka zhorší chronické onemocnění. Zdroj: prof. Petr Pazdiora

Chřipka postihuje všechny věkové skupiny, nejvyšší počty jsou ale vzhledem k šíření v kolektivech u dětí. Naopak nejzávažnější dopady má onemocnění u pacientů starších 65 let a chronicky nemocných. V největším riziku jsou přitom lidé s kardiovaskulárním a zároveň plicním onemocněním, kterým hrozí úmrtí na chřipku během epidemie 435 krát více než zdravým lidem. 240 krát vyšší riziko pak mají diabetici s kardiovaskulární chorobou, 120 krát vyšší riziko pacienti s plicním onemocněním a 52 krát vyšší riziko kardiaci. Tito chroničtí pacienti mají zároveň vakcinaci hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Národní imunizační komise pak očkování doporučuje také těhotným (chřipka může negativně ovlivnit průběh těhotenství už v prvním trimestru, v posledním naopak může mít horší průběh kvůli fyziologickým změnám) a dále osobám, které zvyšují riziko nákazy ohrožených skupin, tedy zdravotníkům, sociálním pracovníkům, členům domácnosti žijícím s osobou v riziku či těm, kdo přicházejí do kontaktu s velkým množstvím lidí, jako jsou zaměstnanci pošt či obchodů nebo pracovníci ve školství.

Za nízkou proočkovaností stojí mýty i nezodpovědnost

Navzdory doporučením je však u nás proočkovanost v porovnání s vyspělými státy špatná. „Pokud se podíváme na počty proočkovaných v Evropě, jsme za polovinou. Měli bychom tedy dělat všechno pro to, aby se situace změnila. Bohužel se už řadu let k lepšímu nemění, přestože se na západ od nás proočkovanost nadále zvyšuje,“ zdůrazňuje Petr Pazdiora. Například v Plzeňském kraji se tak proočkovanost pohybuje kolem čtyř až pěti procent, u lidí starších 65 let pak kolem 15 procent. Pro srovnání: v předminulé sezóně bylo ve Velké Británii proočkováno 71 procent pacientů nad 65 let, 45 procent lidí v rizikových skupinách, 42 procent těhotných a polovina pracovníků ve zdravotnictví (více o tom, jak se propaguje očkování proti chřipce v Británii, zde).

Proočkovanost proti chřpce v Plzeňském kraji (nahoře celkově, dole průzkum mezi zdravotníky). Zdroj: prof. Petr Pazdiora

Příkladem přitom nejdou ani zdravotníci. Podle průzkumu provedeného mezi zdravotníky v Plzeňském kraji jsou jedinou zodpovědnější skupinou praktičtí lékaři pro dospělé, jichž je proočkováno 56 procent. Proti chřipce se ale chrání jen pětina pneumologů a ještě méně gynekologů, kteří jsou přitom denně v kontaktu s těhotnými a rodičkami. Problém jsou pak také sociální pracovníci. „Zdravotníci i sociální pracovníci přispívají k tomu, že kvůli nim někdy dochází k šíření chřipkových onemocnění v nemocničním prostředí,“ konstatuje profesor Pazdiora. Špatnou situaci v sociálních zařízeních potvrzuje Zdeňka Jágrová z Hygienické stanice Hlavního města Prahy. „Přes veškeré úsilí nedokážeme zlomit, aby očkování zaměstnanci přijímali. Oni se očkovat nechtějí a důchodcům ho nedoporučují. Každoročně jsou tak tyto institucionalizované osoby velmi zatíženy a je tam vysoká smrtnost na chřipku. Jakmile se do objektu dostane, zemře tam často ne jeden člověk, ale hned několik lidí,“ doplňuje Jágrová.

Výskyt nachlazení a chřipky. Zdroj: HSHMP/SZÚ

Proč je u nás proočkovanost tak nízká? Svůj podíl na tom nepochybně mají mýty rozšířené mezi lidmi. „Je smutné, že u nás mezi lidem panuje bohatá mytologie o chřipce. Mýty jsou nejčastěji v tom, že jde o lehké onemocnění,“ říká Martina Spaziererová. Lidé si totiž chřipku často pletou s běžnými nachlazeními, která se vyskytují od podzimu do jara a nemívají fatální konce. Dalším mýtem je podle praktické lékařky to, že na chřipku mohou zemřít jen velmi staří či handicapovaní lidé. V předminulé sezóně na ni ale zemřely i děti, doktorka Jágrová pak uvádí také dvě kazuistiky čtyřicátníků, kteří chorobě podlehli. „Další bohatá mytologie se týká vakcinace. Nevím, proč je z ní u nás takový neopodstatněný strach,“ dodává Spaziererová.

Za stokorunu navíc jistější ochrana

Od letošního roku budou mít přitom ti, kdo očkování podstoupí, ještě nižší riziko nákazy než dříve. Důvodem je větší ochrana proti chřipce typu B, který od roku 2001 do roku 2011 tvořil v průměru 23 procent všech případů a celosvětově stojí za zhruba třetinou všech hospitalizací na chřipku. Chřipka B se totiž kolem roku 1985 rozdělila dvě odlišné linie – typ Yamagata a Victoria. Předem se ovšem dá jen těžko odhadnout, která z linií v nadcházející sezóně převládne.

Cirkulace virů chřipky B a soulad s vakcinálním kmenem. Zdroj: prof. Petr Pazdiora
Typy chřipky v Evropě. Zdroj: HSHMP/Zdroj: www.ecdc.europa.eu

„Lidé někdy bývají zklamáni, že chřipková vakcína letos nezabrala. To může být dáno tím, že dosud platilo, že se používaly trivalentní vakcíny, které měly dvě složky viru chřipky typu A a pouze jednu typu B,“ vysvětluje profesor Pazdiora. Například v roce 2015 bylo 92 procent zdokumentovaných případů chřipky spojených s kmenem B způsobeno kmenem B/Victoria, který ovšem nebyl součástí trivalentní vakcíny. Této situaci lze nově zabránit – letos je totiž u nás nově k dispozici tetravalentní vakcína (v EU byla registrována loni), která chrání nejen proti oběma áčkům, ale i proti oběma béčkům. Proto ji v červenci letošního roku doporučila také Česká vakcinologická společnost ČLS JEP.

Čtyřsložková vakcína je o zhruba stokorunu dražší než třísložková, přijde tedy na cca 250 korun plus 100 až 200 korun za aplikaci. Lidé v rizikových skupinách, kteří mají očkování hrazené, by si tak za čtyřsložkovou vakcínu měli doplatit stokorunový rozdíl. Tetravalentní vakcína je pro dospělé a děti od tří let, třísložkovou variantu je možno aplikovat už od půl roku. Na trhu by letos mělo být celkově kolem 600 tisíc dávek.

V tuto chvíli se v Evropě vyskytuje ročně kolem 22 milionů závažných případů chřipky, 3,5 milionu hospitalizací a 170 tisíc úmrtí. Tetravalentní vakcína by mohla počet nemocných snížit o 1,6 milionu, hospitalizací by mohlo ubýt o 37 tisíc a počet mrtvých o 15 tisíc.

Všechny vakcíny pro tuto sezónu budou chránit proti variantám A/Michigan/45/2015 (H1N1)pdm09 (nový kmen), A/Hong Kong/4801/2014 (H3N2) a B/Brisbane/60/2008, tetravalentní vakcína obsahuje navíc ochranu proti novému kmenu B/Phuket/3073/2013. „Do viru nikdo nevidí a vždycky se zachová trochu jinak, než bychom si přáli. Nicméně si troufnu odhadnout, že i letos dojde ke zvýšení nemocnosti na přelomu roku 2017 a 2018. Kdybych si měl tipnout, které kmeny budou převažovat, je to pandemický kmen H1N1, který tu cirkuluje zhruba pět sezón, a u chřipky B varianta Phuket. Podstatné ale je, abychom udělali vše pro to, aby byla epidemie co nejmenší,“ apeluje na důraz na očkování profesor Pazdiora.

Chřipkou celosvětově každý rok onemocní tři až pět milionů lidí a choroba si vyžádá si čtvrt až půl milionu životů. Projevuje se vysokými teplotami, zimnicí, bolestí hlavy a kloubů. Naopak ji nemusí doprovázet rýma a kašel se objevuje až po několika dnech vysokých teplot. Nejčastějšími komplikacemi je zápal plic postihující celou jednu či obě plíce, dále se může objevit zánět srdečního svalu či osrdečníku, myokarditida, zánět mozku, svalů či kloubů. Mezi důležitá opatření v chřipkové sezóně patří (vedle očkování) časté mytí rukou, protože se virus na některých površích může udržet i osm hodin. Dalším pravidlem je kýchání do kapesníku, ne do ruky, jednorázové používání kapesníků a jejich okamžitá likvidace, při nákaze pak zachovávání odstupu, minimální vycházení z domu, časté větrání a pokud možno spaní v oddělené místnosti.

Příspěvky pro ty, kterým není vakcína hrazena ze zdravotního pojištění

Všeobecná zdravotní pojišťovna – až Kč 150,- (děti a dospělí do 65 let věku)

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna – dospělí v rámci balíčku až Kč 700,- na různá očkování, děti v rámci balíčku až Kč 1500,- na různá očkování

Oborová zdravotní pojišťovna – až Kč 300,- děti a dospělí do 65 let věku

Vojenská zdravotní pojišťovna – až Kč 400,- děti a dospělí do 65 let věku

Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna – v rámci balíčku až Kč 1.000,- na různá očkování

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky – až Kč 300,- děti a dospělí do 65 let věku

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda – až Kč 400,- děti a dospělí do 65 let věku

Michaela Koubová