Očkování proti chřipce v UK: plošná vakcinace na školách, odměny pro praktiky i očkovaní politici v novinách

Jednou za rok se v britském parlamentu koná očkovací odpoledne. Akci s názvem Westminster Flu Day naposledy zaštítila náměstkyně ministra pro veřejné zdraví Jane Ellisonová (na snímku s organizátorem akce praktikem Georgem Kassianem). Foto: PSP/George Kassianos

Lékaři i známé osobnosti včetně politiků se nechávají fotit při očkování, vakcinaci podporují kampaně a lidé dostávají pozvánky na očkování jak poštou, tak mailem či sms. K tomu je možné nechat se očkovat v lékárně nebo doma. V českém prostředí zní takové očkovací akce trochu jako sci-fi, v Británii jde ale o běžnou praxi. Lékaři jsou k ní navíc motivováni tím, že díky ní mohou získat řadu finančních i dalších odměn. Britové ovšem nezapomínají na to ověřovat, zda se jim masivní očkovací akce vyplatí. V pilotním projektu plošného očkování proti chřipce na školách zjistili, že při 30 procentní proočkovanosti se náklady vrací, při 50 procentní vznikají úspory. V rámci pilotu se přitom na prvních stupních podařilo vakcinovat polovinu dětí a díky tomu snížit návštěvnost praktiků kvůli chřipce o víc jak 90 procent.

 

Očkování proti chřipce je v Británii velkým tématem. Důvodem je vysoký výskyt vedoucí ke zhruba milionu návštěv u praktiků, 19 až 32 tisícům hospitalizací a 18 500 až 24 800 úmrtím v souvislosti s chřipkou. „I když je rok s nízkou aktivitou, jedno z deseti dětí se infikuje virem chřipky. Nejčastější příčinou zánětu dolních cest dýchacích, kvůli kterým děti musí k praktickému lékaři, je právě chřipka. A když pacient dostane chřipku, je také mnohem více vystaven dalším infekcím včetně těch bakteriálních. To vede k vyšší spotřebě antibiotik, většímu počtu hospitalizací a velmi nákladné léčbě. Tomu potřebujeme předejít,“ uvedl na semináři Hodnota očkování, který se konal v červnu na půdě poslanecké sněmovny, britský praktik George Kassianos z Royal College of General Practicioners. Ten také zdůrazňuje, že National Institute for Health and Care Excellence (NICE) uvádí jako nejefektivnější prevenci chřipky právě očkování.

To koneckonců potvrzují také evropská čísla. „Máme modely, které ukazují, že pokud se v 25 zemích EU zvýší proočkovanost o deset procent, znamená to zabránění 1,1 milionu případů, 304 tisícům návštěv u praktiků, 123 tisícům hospitalizací a 10,5 tisícům úmrtí,“ říká Tomáš Doležal z institutu iHETA. Dodává přitom, že rizikové skupiny by měly být proočkovány alespoň z 50 procent.

Soutěžit v proočkovanosti se v Británii praktikům vyplácí

Jak tedy Británie bojuje za to, aby měla proočkováno co nejvíce lidí? Nárok na vakcínu zdarma tam nyní mají všechny děti ve věku dva až čtyři roky (očkují se u praktika), školáci od pěti do sedmi let pak mohou být očkováni rovnou ve škole. Platit nemusí ani těhotné ženy, lidé nad 65 let, klienti rezidenčních domů, extrémně tlustí lidé, pacienti s chronickými dýchacími, srdečními, jaterními, renálními či neurologickými onemocněními, s imunosupresí, splenektomií či diabetem, pečovatelé, praktici, zdravotní a sociální pracovníci (ti poslední ovšem na účet zaměstnavatele, ne státu; v Česku mají hrazenou vakcinaci lidé nad 65 let, pacienti, kteří trpí závažným farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév nebo dýchacích cest, ledvin nebo diabetem, lidé po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk). Za každého pacienta ve skupinách, kde je vakcinace v Británii na účet státu, dostává praktik v přepočtu zhruba 340 korun. A protože vakcíny si nakupuje sám, může si dojednat slevu ve výši 20 až 40 procent. Od státu však dostane pevnou tarifní platbu, takže se sleva stane dalším z jeho příjmů. Další peníze až do výše více než 140 tisíc korun mohou lékaři dostat za vysoké procento proočkovanosti pacientů s chronickým onemocněním.

Hlavní roli mají v očkování praktici, od loňského roku ho však mohou provádět i lékárníci. Následně ovšem musí do 48 hodin praktika o vakcinaci informovat. Podobně to funguje také u očkování prováděných sestrami ve školách nebo v nemocnicích. Všichni pacienti, kteří by měli být očkováni, přitom obdrží dopis/mail, sms, případně telefonát, aby se objednali. Ambulance také mívají speciálně vyhrazené hodiny, kdy mohou lidé přijít na očkování bez objednání. „Využíváme k očkování každé příležitosti, kdy nás pacient navštíví. Lékaře a sestry k tomu motivujeme tak, že máme každý měsíc cenu v podobě lahve excelentního Cabernet Savignonu pro toho, kdo takto naočkuje nejvíc pacientů,“ přibližuje George Kassianos. Nezapomíná se ani na pacienty, kteří si k praktikovi nemohou dojít. Ty doma navštíví lékař, který má na takové pochůzky speciálně vyhrazený čas.

"Očkovací" fotografie bývalého ministra zdravotnictví Daniela Poultera se dostaly i do celostátních novin (s ním je na snímku praktický lékař George Kassianos). Foto: PSP/George Kassianos
„Očkovací“ fotografie bývalého ministra zdravotnictví Daniela Poultera se dostaly i do celostátních novin (s ním je na snímku praktický lékař George Kassianos). Foto: PSP/George Kassianos

Očkovaný exministr se díky chlupaté hrudi probojoval do celostátních novin

Kampaň, která očkovací sezónu doprovází, začíná často už v srpnu. V dané oblasti ji vede jeden vybraný člověk, který si zvolí tým, s nímž bude na kampani pracovat a dohlížet na ni. Musí také pochopitelně zajistit dodávku vakcín. Kampaň se pak objevuje nejen ve formě letáčků a plakátů v čekárnách, ale také v novinách či televizi. „Všechny zdravotníky fotíme u toho, jak se nechávají očkovat. Fotky pak vystavujeme v našich praxích a na webu. Vysíláme tak zprávu: já jsem se očkovat nechal, co vy? Mluvíme také s místními novinami a televizí. Já navíc chodím každý rok do Westminsteru do parlamentu, kde jedno odpoledne organizujeme očkování všech členů, lordů a tak dále. Říkáme tomu Westminster Flu Day. Pak pošleme fotky těch, kdo byli očkováni, do místních novin. Loni se snímek jednoho z bývalých ministrů zdravotnictví Daniela Poultera dostal i do všech celostátních novin,“ říká Kassianos.

V Británii zároveň platí, že očkovaní musí být i sami lékaři. „Když nás General Medical Council zaregistruje jako lékaře, není možné pracovat v Británii bez očkování. Například Andymu Wakefieldovi (autor mýtu, že očkování způsobuje autismus, pozn. red.) byla jeho registrace odebrána a jako lékař tu pracovat nemůže. Když máte dobrou lékařskou praxi, měli byste ochraňovat pacienty i kolegy před jakýmkoliv riziky způsobenými vaším zdravím. Každý rok musíme podstoupit kontrolu u některého z našich kolegů, a pokud nejsme očkovaní proti chřipce, není ji možno dokončit. Bez potvrzení o vakcinaci je nutné nahlášení na General Medical Council, kde můžete přijít o licenci,“ popisuje Kassianos.

Jaké jsou výsledky takovýchto kampaní? V sezóně 2015/16 se v Anglii povedlo naočkovat proti chřipce 71 procent pacientů nad 65 let, 45 procent lidí v rizikových skupinách, 42 procent těhotných a polovinu pracovníků ve zdravotnictví. V praxi Ringmead, kde působí doktor Kassianos a která pečuje o více než sedm tisíc pacientů, byla čísla ještě působivější – 79 procentní proočkovanost u lidí nad 65 let, 56 procent v rizikových skupinách, 59 procent těhotných a 98 procent zdravotníků.

Pro srovnání – v Česku si můžeme o takových výsledcích nechat zdát. Uvádí se totiž, že naše proočkovanost proti chřipce se pohybuje kolem pěti procent. „Česká republika ovšem nemá relevantní data o očkování proti chřipce a už vůbec nemá relevantní data o proočkovanosti v rizikových skupinách. Možná je to dobře, protože bychom byli na chvostu Evropy a vůbec se nedá srovnávat ani s některými zeměmi v našem regionu,“ konstatuje Doležal.

Projekt očkování na školách snížil počet návštěv u lékaře i množství hospitalizací

Velké pozornosti se ovšem nyní v Británii věnuje očkování proti chřipce u dětí. V roce 2013 začal pilot na školách a v ordinacích praktiků se začaly očkovat vakcínou aplikovanou do nosu Fluenz Tetra dvou a tříleté děti a děti od půl roku v rizikových skupinách (nyní se vynořily otázky ohledně efektivity nosní vakcíny poté, co americká CDC zveřejnila, že vakcína není dostatečně účinná, zejm. kvůli neúčinnosti na kmen H1N1. V Británii ale měla podle Euro Surveill v sezóně 2014/15 běžná vakcína účinnost proti viru H3N2 29,3 procent a 46,3 procenta proti typu B. Nosní vakcína proti H3N2 působila v 35 procentech a ve 100 procentech proti typu B. Po zveřejnění stanoviska CDC se ozvalo Public Health England s tím, že na efektivitě vakcíny v Británii trvá). V uplynulé sezóně se očkování rozšířilo na věk dva až čtyři roky v ordinacích a pět až osm let přímo na školách, k tomu ve vybraných oblastech běží pilot očkující plošně i starší děti. To pochopitelně není levná záležitost, podle matematického modelu vytvořeného odborníky by se ale při 30 procentní proočkovanosti dětí měly náklady vynulovat a při více než 50 procentní proočkovanosti by ještě měly přinést úspory díky tomu, že ubude hospitalizací, návštěv u lékaře a sníží se spotřeba léků.

Zkušenosti ze tří sezón, kdy očkování dětí probíhalo, ukázaly, že navzdory kampaním a snaze lékařů setrvává řada rodičů u toho, že své předškolní děti očkovat nenechají. Proočkovanost se tak pohybovala mezi 30 a 42 procenty. Oproti tomu při plošném očkování ve školách se daří lépe – v poslední sezóně se v rámci pilotu povedlo vakcinovat 58 procent dětí ve věku pět až deset let. Testovalo se také to, jakým způsobem je nejlepší vakcínu podávat. Nejlépe se přitom osvědčilo, když vakcíny aplikovaly školní sestry. V jedné oblasti se dokonce zkoušelo, že si desetileté děti vzaly vakcínu samy. Zvládly to – trvalo to ovšem mnohem déle, než když jim vakcínu podaly sestry.

A výsledek? V sezóně 2014/15 bylo do pilotu na školách zahrnuto celkem 197 tisíc dětí na prvním stupni a 185 tisíc dětí ve věku 11 až 13 let na druhém stupni. Při testování výskytu chřipky v oblastech, kde pilot probíhal, bylo negativních 71,1 procent dětí, zatímco jinde to bylo 65,8 procenta. Chřipku typu B mělo 5,1 procenta dětí v pilotních oblastech a 8,3 procenta jinde, u typu A – H1N1 to bylo 1,8 versus 2,5 procenta a u H3N2 20,6 oproti 22,9 procentům.

Co je ovšem důležité, je to, že právě děti na prvním stupni jsou jedni z nejčastějších šiřitelů chřipky, protože sahají na všechno a všechny kolem sebe. V pilotních oblastech, kde byla mnohem vyšší proočkovanost dětí ve věku pět až deset let, se tak výrazně snížil počet všech lidí, kteří se s chřipkou léčili. V nepilotních oblastech muselo k praktikovi 468 případů na sto tisíc obyvatel, 21 jich bylo hospitalizováno a tři skončily na JIP. V pilotních oblastech, kde se povedlo proočkovat 57 procent dětí mezi pěti a deseti lety, muselo kvůli chřipce k praktikovi 190 případů na sto tisíc obyvatel, sedm skončilo v nemocnici a jeden na JIP. Když to sečteme, na zabránění jedné návštěvě u praktika je třeba 16 očkovaných dětí, hospitalizaci zamezí 317 očkovaných dětí a jednomu pobytu na JIP zabrání vakcinace 2205 dětí. V oblastech s pilotem se tak snížila návštěvnost praktiků kvůli chřipce o 94 procent, pohotovostí kvůli respiračním obtížím ubylo o 74 procent a počet hospitalizací spadl o 93 procent.

Michaela Koubová