Stačí letmý dotek, a výsledkem může být omračující bolest. Pacienti s neuropatickými bolestmi dnes mají jen omezené možnosti léčby – což by se ale do budoucna mohlo změnit. Nadějný výzkum italských vědců totiž naznačuje, že nervovým zakončením, která bolest způsobují, je možné „přistřihnout drápky“ infračerveným zářením. Svá zjištění, dosud otestovaná na myších, publikovali v časopise Nature Communications.
Mívá různé příčiny a každý pacient ji může vnímat jinak. Jedno má ale neuropatická bolest společné: snižuje kvalitu života a její léčba bývá jen symptomatická.
„U pacientů s neuropatickou bolestí se může přecitlivělost na letmý dotyk rozvinout do takové míry, že těžkou bolest spustí pouhý vlas. Léčba za použití konvenčních analgetik, jako jsou opioidy či nesteroidní protizánětlivé léky, je obtížná, a bolest tak těžce dopadá na kvalitu života kvůli všudypřítomnosti mechanických stimulů – těžkou bolest u pacientů s neuropatickou bolestí může spustit například drobný pohyb těla či váha oblečení,“ popisuje vedoucí výzkumu Paul Heppenstall a jeho tým v publikované studii.
Neuropatickou bolest může způsobovat buď poškození, nebo nemoc postihující části nervového systému. Symptomy se různí – u někoho se může projevovat jen zvláštním pocitem, zatímco další cítí intenzivní bolest. Incidence v evropské populaci se přitom pohybuje mezi sedmi až osmi procenty, stoupá přitom s věkem. Obvykle se k léčbě užívají zmíněné nesteroidní protizánětlivé léky a opioidy, které však mohou vyvolávat závislost, případně antiepileptika – ta však zase mají nepříjemné nežádoucí účinky. Žádný ze zmíněných léků navíc nefunguje u všech pacientů.
Změnit situaci do budoucna by však mohla nová technika, která pomocí světla na frekvenci blízké infračervenému záření působí na neurony odpovědné za bolest. Jednou by se tak metoda mohla stát nadějí pro pacienty, kterým současná terapie nepomáhá.
Dosavadní výzkum se přitom soustředil na hledání nové léčby prostřednictvím zacílení na specifické molekuly, přes které se bolest přenáší. Jenže i když v tomto směru k určitému pokroku došlo, žádné trumfy zatím nepřinesl. Důvodem je zřejmě to, že když zablokujete jednu či dvě molekuly způsobující bolest, další se přeskupí a zaujmou jejich místo.
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie v Římě však zvolili jiný postup. Než aby hledali molekulární přenašeče, identifikovali poskupinu nervových buněk, které jsou zodpovědné za přecitlivělost na bolest. Své úsilí pak směřovali k tomu, aby tyto buňky umlčeli.
Jako ostré kari
Jak tedy nová metoda funguje? Za vyvoláním neadekvátně silné bolesti stojí subpopulace senzorických neuronů s vysokoafinními receptory TrkB (tropomyosin-related kinase B). Aby je vědci ovlivnili, vyvinuli chemikálii citlivou na světlo, která se specificky váže na TrkB receptory. Tuto látku pak vstříkli do těl myší s neuropatickými bolestmi. Jakmile se navázala na receptory, spálili ji světlem o podobné vlnové délce jako infračervené záření. To vedlo k tomu, že se nervová zakončení odtáhla od povrchu kůže, díky čemuž se snížila pravděpodobnost jejich podráždění.
„Je to, jako když si dáte hodně ostré kari, které spálí nervová zakončení ve vašich ústech a na nějaký čas je znecitliví,“ přibližuje podle Medical News Today vedoucí výzkumu Paul Heppenstall.
Když se nervová zakončení zkrátila, začali vědci hodnotit, jak moc intervence zafungovala. Myši s neuropatickou bolestí obvykle i při letmém dotyku rychle ucuknou packou. Když ale odborníci testovali bolest u myší po světelné terapii, reflexy se zdály být normální. Léčba navíc fungovala po několik týdnů, dokud zkrácená nervová zakončení opět nedorostla.
Metoda se jeví velmi nadějně také proto, že mezi širokou škálou nervových buněk v kůži zasahuje pouze ty, které hrají roli při neuropatické bolesti. „Skvělá věc na téhle technice je, že můžeme specificky zacílit malou podskupinu neuronů způsobujících neuropatickou bolest,“ říká Heppenstall.
Na druhou stranu je ale potřeba zůstat nohama na zemi – současná studie byla provedena pouze na myších modelech, takže stejným způsobem nemůže být aplikována u lidí. Když však vědci předběžně zkoumali lidskou kůži, zjistili, že se neurony zacílené u myší podobají svým protějškům u lidí – což dává naději, že do budoucna bude moci terapie pomáhat i lidským pacientům s neuropatickou bolestí. Heppenstall a jeho kolegové proto chtějí v práci pokračovat. „Naší snahou je vyřešit problém s bolestí jak u zvířat, tak u lidí,“ dodává Heppenstall.
O léčbě chronických bolestí jsme psali také zde.
-mk-
