Nemocnice přeškoluje zaměstnance na konzultanty, kteří pomáhají pacientům se zrakovým postižením při ošetření a hospitalizaci

Zdravotní sestry utvořily dvojice a rozdělily si role nevidomého a průvodce. V těchto dvojicích pak nacvičovaly krájení chleba, vyplňování formuláře a jeho podpis a další činnosti. Foto: Nemocnice Pardubického kraje

V Nemocnicích Pardubického kraje a.s. běží velice užitečný projekt, inspirativní pro zdravotnická zařízení po celé republice. Ve spolupráci s místním TyfloCentrem zde během dubna proškolili  tzv. S. O. S. zaměstnance nemocnic, z nichž se stávají konzultanti,  jejichž úkolem je pomoci pacientům se zrakovým postiženým při ošetření a hospitalizaci tak, aby byl brán maximální ohled na jejich specifické potřeby. Cílem projektu je nejen zvýšit připravenost nemocnic na pobyt lidí s různými typy zdravotního postižení, ale také podporovat vzájemné pochopení mezi personálem a pacienty. Zdravotnický deník dále přináší článek Aleny Františkové.

 

Setkali jste se někdy s nevidomým člověkem a nevěděli jste, jak se k němu máte chovat? Víte, jaké překážky řeší zrakově postižení lidé ve svém každodenním životě? Právě na tyto otázky znají odpovědi pracovnice ze speciálně proškoleného týmu S. O. S. konzultantů.

Do péče našich zdravotníků se dostávají i pacienti s trvalým zdravotním postižením. Neplatí však automaticky, že zdravotní personál zná potřeby všech pacientů s jakýmkoliv postižením. Snahou společnosti Nemocnice Pardubického kraje je, aby náš ošetřující personál k takovému člověku přistupoval s maximálním ohledem na jeho potřeby, které jsou s každou takovou nemocí specifické. Právě nevidomí patří mezi pacienty se zvláštními potřebami, které si běžně člověk ani neuvědomuje. „Když přijde pacient se zrakovou poruchou do ordinace, ošetřující sestra mu například ve snaze pomoci vezme kabát a pověsí ho na věšák. Zbaví tím ale pacienta kontaktu s danou věcí, a tím se bohužel nevidomý dostává do situace, kdy ztratí orientaci o předmětech kolem něj a při odchodu už je opravdu na pomoci druhých závislý. To pro něj může být nepříjemné,“ uvedla Markéta Nemšovská, vedoucí oddělení řízení kvality Nemocnice Pardubického kraje a manažerka programu Přátelská nemocnice.

Jednoduché není ani poslepu nakrájet chléb.

Právě cílem programu Přátelská nemocnice, pod který spadají aktivity směřující ke zlepšení komunikace zdravotníků s pacienty a prostředí ve všech krajských nemocnicích, je mimo jiné i zvýšit připravenost nemocnic na pobyt pacientů s různými typy disabilit a podporovat vzájemné pochopení mezi personálem a pacienty. Pro lepší uchopení péče o pacienty se zrakovým postižením byla proto v roce 2016 navázána spolupráce s pardubickým TyfloCentrem. Jeho lektorky připravují pro vybrané zástupce a tzv. S. O. S. pracovníky ze všech pěti lokalit zážitkové semináře a kurzy, na kterých je učí, jak s pacienty správně pracovat.„Naším cílem je proškolit v péči o nevidomé pacienty v každé lokalitě několik vybraných zdravotníků, kteří pak mohou být svými kolegy přivoláni ke konkrétnímu pacientovi. Umožníme tím rychlou podporu pacientovi, ale i personálu konkrétního pracoviště, což jistě přispěje ke správnému nastavení potřebné péče, ale především tím podpoříme první kontakt a vzájemnou důvěru. Osobám se zrakovým postižením provádíme vyšetření, u kterých je nutná spolupráce pacienta se zdravotníkem. Když takový pacient musí být navíc hospitalizován, potřebuje mít k ruce někoho, kdo ho doprovodí a seznámí s prostorem pokoje, ukáže toaletu, umyvadlo, skříňku, koš a mnohé další věci,“ doplňuje Markéta Nemšovská.

Speciální dovedností je průvodcování.

V současné době máme proškoleno 15 tzv. S.O.S. pracovníků, kteří prošli celodenním základním a rozšiřujícím kurzem. Cílem navazujícího školení bylo zopakovat si některé zásady, sdílet vlastní zkušenosti z jednotlivých nemocnic a důkladně nacvičit další situace při průvodcování osoby se zrakovým postižením. Zážitkové kurzy pro zdravotníky probíhají ve všech našich nemocnicích i v letošním roce, kdy bude proškoleno 180 zdravotníků pro zvýšení kvality a zlepšení přístupu v péči o pacienty s poruchou zraku nebo nevidomé.  Za dva roky naší spolupráce s pardubickým TyfloCentrem bude proškoleno 600 zdravotníků. Zážitkové kurzy jsou zaměstnanci hodnoceny velmi kladně.

Podnět k proškolení zdravotníků přišel na základě obyčejného lidského příběhu

Pana Petr H. v roce 2014 srazilo na přechodu pro chodce auto a zdravotnickou záchrannou službou byl se zraněními převezen do Litomyšlské nemocnice. Během vyšetření lékaři zjistili, že kromě traumat způsobených nehodou je pan Petr H. nevidomý. Kvůli svým zraněním musel být hospitalizován na chirurgickém oddělení a ošetřující sestry se tak mnohdy poprvé ve své praxi setkaly s péčí o nevidomého člověka. „Komunikace s Petrem pro ně byla náročná, obávaly se, aby ho nevhodně volenými výrazy, například „podívej“, „vidím“ a podobně neurazily, nebo si nevěděly rady, jak jej poučit o hygieně, jak mu vysvětlí, kde je toaleta“ dodala Světlana Jeřábková, náměstkyně ošetřovatelské péče v Litomyšlské nemocnici.

Pan Petr se začal uzdravovat, chystalo se jeho propuštění a v sestřičkách zůstal pocit, že se o pacienty se zrakovým postižením neumíme starat tak, jak bychom si představovali. „Ukázalo se, že Petr je členem TyfloCentra. Domluvili jsme si proto s ním i dalšími zástupci TyfloCentra schůzku a vymysleli koncept zážitkových seminářů, které budou zdravotníky prakticky připravovat na péči o osoby se zrakovým postižením.  Příprava seminářů přitom vycházela přímo ze zkušeností Petra, který se mnoha seminářů sám účastní jako školitel. V dalších letech byla tato aktivita rozšířena i do dalších lokalit Nemocnice Pardubického kraje,“ uvedla Světlana Jeřábková, která stála u zrodu myšlenky spolupráce nemocnice s TyfloCentrem.

Co si vyzkoušeli S. O. S. konzultanti na dubnovém školení?

Lektorky pardubického TyfloCentra připravily pro S. O. S. konzultanty nácvik některých dovedností. Účastníci školení byli rozděleni do dvojic a rozdělili si role nevidomého a průvodce. V těchto dvojicích pak nacvičovali krájení chleba, vyplňování formuláře a jeho podpis, nalévání vody do sklenice a seznámili se třeba i s pomůckou, která pomáhá nevidomým rozpoznávat barvy například při třídění ponožek. Další část nácviku průvodcování se uskutečnila přímo na ulici, kde bylo nutné nevidomého doprovázet a popisovat mu okolní situaci.

Ing. Alena Františková
Oddělení komunikace a marketingu
Nemocnice Pardubického kraje, a. s.

Foto: archiv společnosti