Odborná veřejnost kritizuje volbu Vedralové do čela odboru protidrogové politiky

Odborníci, včetně dosavadního národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, kritizují volbu Jarmily Vedralové do čela odboru protidrogové politiky na úřadu vlády. Foto: koláž ZD

Odborníky na oblast závislostí rozhořčila zpráva o volbě Jarmily Vedralové na pozici ředitelky odboru protidrogové politiky při Úřadu vlády ČR. Proti se staví jak dosavadní národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, tak Asociace nestátních organizací poskytující adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním. Ministerstvo zdravotnictví, kde doposud Vedralová působila, však s kritikou nesouhlasí a s novou ředitelkou očekává konstruktivní spolupráci.

 

 

Odborníci ze zařízení, která pracují se závislými, reagují na volbu Jarmily Vedralové do čela odboru protidrogové politiky s velkými rozpaky a označují ji za nepochopitelnou. Jindřich Vobořil dokonce označil včerejšek, kdy byla Vedralová jmenována do funkce, za černý den. Jak přitom ZD informoval, ve výběrovém řízení již dříve kritizované Vedralové, která dosud působila jako vedoucí oddělení zdravotních programů při odboru zdravotních služeb na ministerstvu zdravotnictví, konkurovali dva uznávaní odborníci: lékař a nynější vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík a vedoucí oddělení koordinace a financování protidrogové politiky při Úřadu vlády ČR Lucia Kiššová.

„Úřad, který na resortu zdravotnictví Jarmila Vedralová vede, je dlouhodobě kritizován za neplnění akčních plánů v oblasti tabáku a alkoholu a bojkot moderního přístupu k léčbě závislostí, za který byla ČR dosud mezinárodně uznávaná,“ uvedl v prohlášení Jindřich Vobořil. Ten Vedralovou kritizuje kvůli celé řadě věcí. Do gesce ministerstva totiž spadá alkohol a tabák, tedy dvě oblasti, kde je Česká republika dlouhodobě dle statistik OECD na posledních příčkách v rámci Evropy. Dále dle něj MZ nechalo rozpadnout síť tzv. AT (alkohol a toxikománie) ordinací, za níž neexistuje náhrada.

„Hodnocení akčního plánu alkohol (i tabák) mělo být pravidelně předkládáno radě. Dosud nebyl radě předložen materiál, který by hodnotil akční plán alkohol (ani tabák). Dlouhodobě se neplní aktivity z oblasti substituční léčby (definované v akčním plánu). Za akční plán 2013-2015 byla oblast substituční léčby oblastí, kde se nesplnil ani jeden úkol,“ vypočítává Vobořil s tím, že navíc ministerstvo nebylo schopno zajistit fungování linky na odvykání kouření.

Podle Vobořila byl také na základě intervence MZ zrušen jediný nástroj, který legislativně ukotvoval adiktologické služby v zákoně – definice typologie adiktologických služeb totiž byla z nového tabákového zákona odstraněna. Stejně tak z něj vypadla povinnost státu a krajů zřizovat funkční systém tzv. protidrogových koordinátorů či systémové řešení financovaní adiktologických služeb.

„Všechny tyto kroky ukazují, že MZ se o adiktologický obor moc nestará a spíše oslabuje nástroje, které mělo v zákonném rámci,“ stěžuje si Vobořil s tím, že navíc byla ze zákona vyškrtnuta povinnost financovat služby, i když se ministerstvu nepodařilo zapojit zdravotní pojišťovny do financování specifické adiktologické péče. Vedle toho úřad neřeší téma patologického hráčství či zneužíváni farmak, především léků na spaní a na uklidnění.

„Všechny tyto skutečnosti mě naplňují obavou, co budou další kroky v této oblasti. Obávám se také z návratu rétoriky represe vzhledem k deklarovanému postoji paní Vedralové například (nejen) v oblasti léčebného konopí. Tvrdá represe dle dlouhodobých zkušeností ze světa nenese v oblasti nelegálních drog žádné pozitivní výsledky. Vnímám volbu mého nástupce jako riskování se vším, co jsme dokázali za posledních deset let vybudovat. Přál bych si, aby se toto rozhodnutí znovu důkladně zvážilo. V tomto duchu jsem informoval i pana premiéra Andreje Babiše, který mi v osobním rozhovoru řekl, že se na volbě sám nepodílel. Funkce ředitele protidrogové politiky při Úřadu vlády je v závěru podřízena funkci premiéra,“ dodává Vobořil.

Budeme hazardovat s racionálně nastavenou fungující politikou?

Podobně jako Vobořil to vidí i další odborníci. „Nerozumíme tomu, že na post ředitele odboru protidrogové politiky není vhodným adeptem například renomovaný a uznávaný expert na protidrogovou politiku, ale pracovník s praxí z ministerstva zdravotnictví. Vážně přemýšlíme nad tím, jaký signál nám tím stát vlastně dává,“ říká Helena Rampachová, předsedkyně Rady Asociace nestátních organizací. „Nechce se nám věřit, že by někdo chtěl s doposud dobře fungující, účinnou a racionálně nastavenou protidrogovou politiku, kterou jsme budovali dlouhé roky, skutečně takto hazardovat,“ dodává Rampachová.

Podle Asociace nestátních organizací poskytující adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním měla přitom dosavadní protidrogová politika pod vedením Jindřicha Vobořila velmi dobré výsledky a byla kladně hodnocena i zahraničními experty, zejména pro svou vyváženost prevence a represe – která je opakem politiky, kterou razí Jarmila Vedralová.

Ředitel(ka) odboru protidrogové politiky má přitom na starosti osmiletou národní strategii, jejíž draft již připravil Jindřich Vobořil (více zde), kterou ale nyní může Vedralová zcela předělat. Ředitel odboru má dále v rukou spravedlivé nastavení dotačního řízení či vyvažování podílu zdravotních a sociálních služeb při práci s uživateli drog.

„Důležitost propojení zdravotní a sociální složky se projevila jako nesmírně důležitá před nedávnou dobou: na přelomu roku protidrogová politika bojovala proti přesunu agendy z centrálního umístění na úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Už v té době odborníci upozorňovali, že není možné protidrogovou agendu směřovat pouze do oblasti zdravotnictví: účinná a racionální protidrogová politika je souborem opatření, která jsou charakteristická svým mezioborovým – a tedy i mezirezortním – přesahem od problematiky sociální přes zdravotní, výchovnou a vzdělávací až problematice kontrolní či represivní, zatímco jednotlivá ministerstva mají sice ve svých gescích pouze některé izolované části protidrogové politiky. Nadto dlouhotrvajícími problémy, které ministerstvo zdravotnictví neřešilo ani přes opakované žádosti odborníků, jsou mimo jiné neúměrně nízká výše finančních prostředků směřovaná do oblasti léčby závislostí a skutečnost, že priority dotačního řízení rezortu se mnohdy liší od reálné potřeby financování sítě adiktologických služeb,“ dodává v reakci na volbu Vedralové asociace.

Problematice se věnujeme, oponuje ministerstvo

Ministerstvo zdravotnictví však s kritikou nesouhlasí. „Ministerstvo respektuje výsledek otevřeného výběrového řízení, v rámci kterého způsobilost všech kandidátů posoudila nezávislá výběrová komise jmenovaná státním tajemníkem úřadu vlády. S ohledem na dosavadní působení paní Jarmily Vedralové na ministerstvu zdravotnictví věříme, že spolupráce mezi ministerstvem a odborem protidrogové politiky na úřadu vlády na společných agendách bude velmi konstruktivní a povede k efektivnímu naplňování akčních plánů a úspěšné realizaci dalších důležitých aktivit v této oblasti,“ napsala nám mluvčí MZ Gabriela Štěpanyová.

Podle ní se přitom ministerstvo protidrogové politice, zejména problematice tabáku a alkoholu, intenzivně a dlouhodobě věnuje. „Ministerstvo zdravotnictví v roce 2015 ve spolupráci se zástupci odborné veřejnosti a věcně příslušných rezortů připravilo historicky první akční plány pro oblast kontroly tabáku a k omezení škod působených alkoholem v ČR, které byly následně odborem protidrogové politiky na ÚV komplexně převzaty do republikové strategie. MZ rovněž připravilo dvě revize Národní protidrogové strategie týkající se začlenění problematiky alkoholu a později tabáku,“ vypočítává Štěpanyová, podle níž také Česko díky ministerstvu ratifikovalo v roce 2012 Rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku. Mluvčí také připomíná, že právě MZ je tvůrcem a gestorem tzv. protikuřáckého zákona.

„V posledním období se také podařilo výrazně navýšit finanční prostředky alokované do dotačního programu protidrogové politiky MZ ČR, a to z 15 milionů Kč na 40 milionů Kč. Tato částka je samozřejmě limitovaná možnostmi rozpočtu MZ, který musí pokrýt i další potřeby rezortu. Výběr projektů v rámci dotačního programu Protidrogová politika MZ, které jsou financovány, probíhá z důvodu maximální transparentnosti v komisi, kde jsou zastoupeni jak zástupci odborné veřejnosti, tak zástupci odboru protidrogové politiky úřadu vlády (národní protidrogový koordinátor). Ministerstvu zdravotnictví se také podařilo prosadit adiktologické výkony tak, aby mohla být zdravotní péče hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění, což považujeme za systémovější řešení než dotace,“ zdůrazňuje Štěpanyová.

„Samotnou problematiku alkoholu se ministerstvo snaží neustále prioritizovat a úzce spolupracuje s odbornými společnostmi. Je však nutné zmínit, že ve společnosti, kde je tolerance k užívání alkoholu velmi vysoká, není možné její postoj změnit ze dne na den. Ve spolupráci se Společností pro návykové nemoci ČLS JEP v minulém roce vzniklo 1. centrum pro prevenci užívání alkoholu v ČR a aktuálně pracujeme také na vzniku 1. centra pro prevenci užívání tabáku v ČR. Dále např. ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP a Společností pro návykové nemoci ČLS JEP připravujeme manuál pro praktické lékaře pro děti a dorost s cílem posílit primární prevenci vzniku závislostí u dětí,“ dodává Štěpanyová.

-mk-