Ministerstvo práce by mohlo mít příští rok na výdaje téměř o tři miliardy korun víc, než se původně počítalo. Celkem by se mohlo na důchody, dávky či dotace vydat 635,9 miliardy místo plánovaných 633 miliard. Po třech měsících příprav se peníze uvnitř rozpočtu ale přerozdělily. Méně proti původnímu záměru má jít do pomoci v hmotné nouzi, sociální podpory a pěstounské péče, víc naopak do nemocenské a zaměstnávání postižených. Proti letošku se mají výdaje zvednout o 44,3 miliardy korun. Ukázalo to srovnání prvního a nynějšího rozpočtového návrhu a letošního rozpočtu.
První verze rozpočtu počítala pro resort práce s celkovými příjmy ve výši 528,9 miliardy. V aktuálním návrhu je částka o 23,5 miliardy vyšší. Na sociálních odvodech by se mělo vybrat 541,4 miliardy. To je skoro o dvacet miliard víc, než se čekalo před třemi měsíci. V podobě státní pokladny se odráží rekordně nízká nezaměstnanost a výrazný růst výdělků.
Při dosavadním vyjednávání o rozpočtu resort práce získal proti původnímu návrhu na výdaje zhruba o 2,9 miliardy víc. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) při svém nástupu do funkce řekla, že by bylo potřeba navíc asi 8,5 miliardy korun. Její předchůdce ve funkci a stranický kolega Petr Krčál, který se stal členem druhé Babišovy vlády a na ministerstvu strávil do svého odstoupení asi měsíc, se zmínil dokonce o chybějících 13 miliardách.
Posílit se podařilo výdaje na nemocenskou. Vláda plánuje, že by se od pololetí příštího roku mohla zrušit karenční doba. Od letoška se navíc vyplácí dlouhodobé ošetřovné a otcovská. Původně měl mít resort na tyto výdaje celkem 34,7 miliardy, podle posledního návrhu je to 36,2 miliardy. Pro letošek má ministerstvo v pokladně o něco méně než 32,5 miliardy. O 400 milionů víc by proti původnímu návrhu mělo putovat do příspěvků na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Celkem to má být sedm miliard. Proti letošku se tak částka zvyšuje o 1,5 miliardy.
O zhruba 1,5 miliardy méně, než se původně zamýšlelo, má naopak putovat do dávek státní sociální podpory a pěstounské péče. Místo navrhovaných 44,75 miliardy, s nimiž se počítá i letos, to má být 43,23 miliardy. Státní sociální podpora zahrnuje přídavky na dítě, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné, ale také rodičovskou. Vláda se přitom ve svém programu zavázala k jejímu zvýšení. V příštím roce by to mělo být o 40.000 na 260.000 korun. Maláčová ČTK před nedávnem řekla, že při hladkém projednávání novely by otcové a matky mohli začít vyšší částku pobírat ještě před koncem příštího roku.
Maláčová zvažuje také to, že by navrhla zvednutí životního minima. Od něho se odvozuje výše řady dávek sociální podpory i hmotné nouze. První návrh rozpočtu přitom počítal, že by do pomoci v hmotné nouzi putovalo příští rok asi osm miliard. Po prázdninové úpravě zůstalo na podporu lidí v tísni 6,6 miliardy. To je o dvě miliardy méně než letos.
Největší část výdajů se má využít na penze. Proti prvnímu návrhu se částka v rozpočtu téměř nezměnila. Resort stále počítá s tím, že by měl na důchodech vyplatit 461,3 miliardy. To je o 37 miliard víc než letos.
Podle nynějšího návrhu by resort měl mít výrazně víc peněz z EU. Letos to je 5,44 miliardy, příští rok 9,75 miliardy. Česká částka na spolufinancování se má přitom snížit z jedné miliardy asi o 60 milionů.
-čtk-
