Pro léčbu chronické bolesti u dětí zoufale chybí studie. Poznatků máme tisíckrát méně než u dospělých

Jedno z pěti dětí trpí chronickou bolestí. K tomu, jak ji co nejefektivněji a bezpečně léčit, však máme jen minimum důkazů. Foto: Max Pixel

Závažná onemocnění a bolest se bohužel, jak známo, nevyhýbají ani dětem. Co se jim však vyhýbá, jsou klinické studie a ve výsledku tak léčba založená na tvrdých datech. Pokud bychom se totiž podívali na výzkum léčby bolesti u dospělých, zjistíme, že zde máme tisíckrát více poznatků než u dětí, u nichž léčbu bolesti zkoumalo dohromady šest (!) studií. Souhrn přehledu dosavadních prací byl nyní publikován v časopise PAIN.

 

Léky bývají prvním, po čem se sáhne při léčbě bolesti. Zároveň dnes máme celou řadu důkazů o tom, co u dospělých zabírá a co ne, a i když ne všechny léky fungují u každého, máme k dispozici stovky kvalitních studií dokladujících jejich účinnost. Jenže bolest netrápí jen dospělé – a u jednoho z pěti dětí jde o problém sahající dál než jen k pár boulím a škrábancům. Bolest u nich může trvat i déle než tři měsíce a nezřídka bývá velmi omezující. Nejčastěji přitom děti trápí opakované bolesti břicha, hlavy, svalů a kostí.

„Je těžké nebýt pohnut myšlenkou na dítě trpící permanentní bolestí, takže byste předpokládali, že v roce 2019 budeme mít důkazy pro léčbu chronické bolesti u dětí. To byste se ale velmi mýlili. Nedávno jsme provedli přehled systematických review, tedy nejspolehlivější formu důkazu, který se zaměřil na bolest u dětí. Jenže jsme nalezli jen 23 systematických review. A v jejich rámci bylo prozkoumáno šest studií zahrnujících 393 dětí; pouze šest studií napříč všemi léky a všemi stavy s chronickou bolestí s výjimkou bolesti hlavy. Za celou tu dobu. A nikdo se nezabýval dětmi s onkologickými bolestmi,“ napsal pro web The Conversation spoluautor studie z oxfordské univerzity Andrew Moore. Pro srovnání: studie zaměřené na léčbu bolesti u dospělých zahrnovaly 300 tisíc pacientů.

Nedostatek studií neznamená, že by léčba neúčinkovala, zůstává ale otazník nad tím, zda jde skutečně o léčbu nejlepší a nejbezpečnější. Ve výsledku víme jen velmi málo o tom, které léky mohou zabírat, komu mohou pomoci a v jaké přínosy či rizika může jejich nasazení vyústit. U dětí tak víme více o výsledcích komunikační terapie, na kterou se zaměřily tři Cochranovy review zahrnující více než tři a půl tisíce dětí, než o léčbě bolesti. Existují však světlé výjimky. Dostatek studií vznikl pro britský Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu (NICE) ohledně doporučeného užívání anti-TNF léků, které brání zánětu u juvenilní idiopatické artritidy. Zároveň byla rozpoznána rizika při používání kodeinu u dětí, i když ne zcela dostatečně.

Současným tempem budeme mít dostatek důkazů za tisíc let

Protože děti nejsou malí dospělí a jejich metabolismus funguje jinak, nelze důkazy získané u dospělých extrapolovat i na ně. Při současném tempu nahlašování klinických studií, kdy běží jedna za tři a půl roku, bychom potřebovali tisíc let na získání dostatku důkazů, které by začaly pomáhat při klinickém rozhodování. Na tomto místě připomeňme, že nejvíce dětí žije v rozvojových zemích – ze dvou miliard dětí na zemi jich je 41 procent v Africe. Bylo by proto na místě, aby na seznamu esenciálních léků Světové zdravotnické organizace byly přípravky s tvrdými daty ohledně účinnosti a rizik.

„Tento zoufalý nedostatek důkazů o chronické bolesti u dětí je skandální. Ti, kdo přijímají rozhodnutí v rámci vlády, regulačních orgánů, farmaceutických společností i charit by o problematice měli velmi přemýšlet a zavázat se k tomu, že udělají něco pro zlepšení. To zřejmě zahrnuje prozkoumání využití generických analgetik v různých dávkách a formách. Vzhledem k etickým a praktickým problémům při výzkumu bolesti u dětí by také akademici měli zvážit, zda tradiční randomizovaná komparativní studie nových léků a placeba je zcela vhodná. Náš přehled nabízí návrhy typů designovaných studií, které by mohly být nejvhodnější. Vzali jsme v úvahu také fakt, že většina léků na bolest funguje dobře jen u části pacientů, takže je třeba maximalizovat šanci na nalezení vhodného léku, který danému pacientovi skutečně přinese úlevu,“ uvádí Moore.

Poznamenané životy

Chronická bolest v dětství a dospívání je přitom velkou zátěží jak pro jednotlivce a rodiny, tak pro celou společnost. Děti zameškávají školu, nevídají se s kamarády a častěji trpí úzkostmi i depresemi oproti dětem bez chronické bolesti.

„V našem centru potkáváme a léčíme děti i dospívající z celé Británie, kteří trpí bolestí a s ní spojenými problémy často celé roky. Tito mladí lidé vedle zdrcující bolesti trpí poruchami spánku, problémy s pamětí a koncentrací, svalovou slabostí, křečemi, ztuhlostí, nevolnostmi a řadou dalších problémů. Místo toho, aby byli fyzicky i sociálně aktivní, nechodí do školy, musí zůstávat doma a nehýbou se. Ve zkratce se životy jejich i jejich blízkých rozpadají,“ popisuje Jacqui Clinchová z centra pro léčbu bolesti v Bathu.

„Celá oblast léčby bolesti u dětí zoufale potřebuje klinické studie, politickou podporu a financování, abychom si mohli být jisti, že naše děti léčíme efektivně a bezpečně. Stav, kdy je rozdíl ve znalostech u dospělých a dětí v poměru tisíc ku jedné, je nutno řešit. Už zkrátka nemůžeme problém dál ignorovat,“ dodává Andrew Moore.

-mk-