Kouření není pro stát výhodné. ČR se nedaří snižovat počty kuřáků, pomoci může harm reduction.

Ekonomika tabáku v Senátu. Hovoří moderátor a člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Jaroslav Malý. Foto: Senat.cz

Omezovat užívání tabákových výrobků je podle expertů pro ekonomiku státu výhodnější než daňové příjmy z jejich spotřeby. Vyšší daně tabáku i ceny cigaret nutí část lidí k pokusům o odvykání kouření, čímž se sníží náklady na jejich zdravotní péči. Zároveň nedojde ke ztrátě odpracovaných let u kuřáků, kteří dříve onemocní či zemřou. ČR se také dlouhodobě nedaří snížit počet kuřáků, pomoci by ale mohla politika snižování škod způsobených kouřením (harm reduction). Uvedli to odborníci na veřejném slyšení v Senátu na téma Ekonomika tabáku, který zorganizoval senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku.

„Asi 20 procent veškeré úmrtnosti jde na vrub kouření,“ řekla na úvod národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová působící na Úřadu vlády. Podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je při předčasném úmrtí kuřáků největší ztráta na odpracovaných letech. To potvrzuje i řada studií ze zemí po celém světě, které představil expert na ekonomiku tabáku Frank Chaloupka z univerzity v Chicagu.

Cena hraje zásadní roli

Předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková a Frank Chaloupka z Univerzity v Chicagu. Foto: Senat.cz

Chaloupka dále uvedl, že zvýšení spotřební daně tabáku a následně cen cigaret má přímou souvislost se snižováním jejich užívání, zejména pak u mladých začínajících kuřáků, a s nižším výskytem rakoviny plic. Více se snaží přestat kouřit chudší obyvatelé, u bohatších je efekt menší. „Potvrzuje se tak, že spotřební daň je tím nejúčinnějším nástrojem snižování spotřeby tabáku. Zdaněné by proto měly být i elektronické cigarety a podobné produkty,“ řekl.

Podle Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz je však nutné při stanovování nástrojů protikuřácké politiky brát v potaz i další, především socioekonomické faktory. Češi jsou sice citliví na cenu krabičky, ale projevuje se to trochu jinak. „Spotřeba cigaret v ČR mezi lety 1989 a 2017 vykazuje prakticky stabilní míru. Po zvýšení ceny krabičky sice následoval propad ve spotřebě, nicméně ten byl do tří až pěti let zase vyrovnán,“ řekl Rod.

Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Foto: HS

V ČR se totiž projevuje silná míra tzv. „downtradingu“, kdy se po cenovém šoku mnoho kuřáků přesunuje k levnějším variantám – v nejlevnějším cenovém segmentu se dnes prodá 54% cigaret. Kromě navyšování samotné sazby spotřební daně tak Rod doporučil zvýšit i hodnotu minimální daně na krabičku (nyní 52,60 Kč) a přizpůsobit cenu dalších tabákových produktů. Jako příklad uvedl případ řezaného tabáku v Maďarsku, kdy po zvýšení spotřební daně klesla spotřeba cigaret o 47%, ale o 75% vzrostlo užívání daňově zvýhodněného řezaného tabáku v ručně balených cigaretách. Rod také doporučil zaměřit se namísto paušální regulace adresně na různé socioekonomické skupiny a mluvit s nimi jejich jazykem, protože každá z nich má při vnímání informací o dopadech kouření „zapnuté jiné filtry“.

Náklady zdaleka převyšují daňový výnos

Odborné studie vyvracejí tezi, že stát díky výnosu ze spotřební daně na tabáku vydělává. Přímé i nepřímé náklady vzniklé v důsledku kouření jsou podle expertů vyšší. Naopak peníze ušetřené za cigarety lidé utrácejí za jiné věci a nepotvrdily se ani obavy ze ztráty pracovních míst souvisejících s tabákovým průmyslem – jsou nahrazeny jinými např. právě v souvislosti se zvýšenou spotřebou v jiných oblastech.

Zleva: senátor Jaroslav Malý (za ČSSD), náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Foto: Senat.cz.

Během senátního slyšení uvedli experti vedle spotřební daně jako další efektivní opatření úplný zákaz reklamy a omezení kouření na veřejných místech. Ukazuje se totiž, že částečné zákazy mají jen nízký nebo prakticky žádný dopad. V České republice platí úplný zákaz kouření ve veřejných prostorách včetně restaurací a barů od května 2017. I v tomto případě první data ukazují nižší výskyt infarktů i hospitalizací kvůli dalším nemocem, například astmatu.

Diskuse se vedla také o elektronických cigaretách a zahřívaném tabáku. Podle Aleše Roda je pro státní politiku důležité uplatňování principu snižování škod způsobených kouřením (harm reduction, čtěte více např. zde) – podle průzkumů téměř 40% kuřáků e-cigaret začalo užívat tuto alternativu, protože chtějí přestat s kouřením klasických cigaret. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula se domnívá, že alternativní způsoby kouření skutečně přináší nižší míru rizika. „Chtěl bych ale varovat před tím, abychom mladé generaci představovali tyto výrobky jako zcela neškodné a sexy,“ dodal Prymula. Odborníci se shodli na tom, že i tyto formy kouření by měly být zdaněny.

Grafická podoba krabičky je důležitá

Anca Toma Friedlaender ze Smoke Free Partnership. Foto: HS

Zásadní je podle odborníků to, aby nezačínaly kouřit děti. Například některé české děti vyzkouší poprvé cigaretu již v devíti letech, většina pak do 12 let. Podle Králíkové je kouření v zásadě „dětská nemoc“, závislost u dětí totiž vzniká snadněji. Začínajících kuřáků je mezi dospělými pouhá desetina.

Průzkumy ukazují, že důležitý vliv mají na případné mladé začínající kuřáky odpuzující obrázky na krabičkách cigaret. Řada zemí včetně několika států Evropské unie jako Velká Británie, Francie či Maďarsko proto již uzákonila tzv. jednotná balení krabiček, která mají sjednocený design bez jakékoli neregulované plochy s dominujícím obrázkovým varováním.

Hana Ross z univerzity v Kapském městě. Foto: HS

Podle Anky Tomy Friedlaender ze sdružení Smoke Free Partnership neplatí v případě jednotného balení dva oblíbené argumenty tabákového průmyslu, že jednotné balení porušuje mezinárodní obchodní dohody a vlastnická práva (tabákové firmy doposud nevyhrály ani jeden soudní spor v této věci), a že vede k vyšší míře nelegálního obchodu a snazšímu padělání krabiček. To potvrzují i studie, které představila Hana Ross z univerzity v Kapském městě v Jihoafrické republice, podle nichž má na míru nelegálního obchodu vliv především míra korupce a kvalita vymáhání práva v dané zemi.

V České republice je grafická podoba krabiček v gesci ministerstva zemědělství. Králíková v této souvislosti zmínila, že chtějí s ministerstvem vyjednat „zhoršení“ stávajícího vzhledu krabiček právě formou jednotného balení, ale zatím se jim to nedaří.

Helena Sedláčková, -čtk-