Kraj Vysočina ve spolupráci s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou připravuje pilotní projekt, který má zjistit optimální poskytování zdravotních a zároveň sociálních služeb. Výsledkem má být důstojnější a efektivnější péče o stárnoucí populaci. Novinářům to včera řekli představitelé kraje, ministerstev a dalších organizací, které se do projektu zapojí. Systém nastavený na Vysočině by mohly v budoucnu používat další kraje.
Zdravotní péče spadá pod ministerstvo zdravotnictví a hradí se ze zdravotního pojištění. Sociální služby má na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou hrazené ze sociálního pojištění. Důležité bude jasně definovat, kam jednotlivé úseky péče spadají, řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
„Společně s ministerstvem zdravotnictví připravujeme takzvaný změnový zákon, který by měl řešit právě propojení zdravotní a sociální péče, a budeme rádi čerpat z těch reálných zkušeností,“ řekla k chystanému projektu náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöcklová. Projekt má definovat, jak sociální a zdravotní služby poskytovat optimálně. Podle hejtmana Jiřího Běhounka (za ČSSD) je to komplikovaná záležitost, a je proto vhodné, že se bude nejprve zkoušet na menším území jednoho kraje. „Konkrétní podobu pilotního projektu budeme moci představit v poměrně krátké době,“ řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Na projektu bude spolupracovat také Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Musí zmapovat, jak lidé služby využívají, a také předpovědět, co je možné v nadcházejících pěti až deseti letech v systému zlepšit. „Je to naše poslední šance, kdy se můžeme připravit na něco, čemu já říkám cunami stárnoucí populace. V této zemi dojde k významnému navýšení počtu seniorů a s vysokou pravděpodobností i chronicky nemocných,“ řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Sociální a zároveň zdravotní služby podle něj nyní v České republice využívá asi 70 procent umírajících, což je asi 75.000 lidí. Díky zlepšující se zdravotní péči přibývá i těch, kteří mohou žít navzdory chronickému onemocnění. „V roce 2030 budeme mít asi 1,3 milionu diabetiků, z toho 400.000 těžkých,“ řekl Dušek. Služby na pomezí sociální a zdravotní oblasti tak budou důležité pro stále větší okruh lidí.
-čtk-
