Bez návštěvy ordinace. EUC začala poskytovat péči prostřednictvím virtuální kliniky

Možnost sdílet zdravotnickou dokumentaci a komunikovat s pacientem na dálku může české zdravotnictví zefektivnit. Foto: Wikipedie

Nedostatek zdravotníků a rostoucí poptávka po zdravotních službách vede některé poskytovatele zdravotní péče či celé státy k tomu, aby hledali cesty, jak péči zajistit. Cestou je digitalizace: prostřednictvím moderních technologií je nejen možné v některých případech pacientovi ušetřit cestu do ordinace, ale hlavně organizovat péči tak, aby adekvátní pomoc dostalo co nejvíce lidí a odpadly čekací lhůty. Touto cestou se rozhodla jít i společnost EUC Premium, která v červenci začala svým klientům nabízet služby virtuální kliniky. Projekt představil na konferenci Nové trendy v ambulantní péči, kterou včera uspořádala za podpory generálního partnera EUC společnost We make media, manažer virtuální kliniky EUC Daniel Soukup.

 

„Virtuální klinika je projekt, kdy se snažíme různé nástroje telemedicíny implementovat do péče o naše pacienty. Na začátek jsme se soustředili na komunikaci mezi pacientem a lékařem, případně sestřičkou, a na to, jakým způsobem dokážeme dostat rychle informace od pacienta k doktorovi tak, aby péče mohla být co nejrychleji a nejkvalitněji zorganizována a poskytnuta,“ načrtává Daniel Soukup.

Impulsem k digitalizaci byl pro síť EUC, která se v ambulantní péči stará o dva miliony pacientů, rostoucí objem poskytované péče a prodlužující se čekací lhůty. Inspiraci se společnost vydala hledat do Skandinávie, Švýcarska či Německa, které začalo zavádět telemedicínu v tomto roce. Partnery nakonec EUC nalezlo ve Švédsku, kde byla navázána spolupráce se společností Doctrin zaměřující se na digitální komunikaci pacienta s lékařem (psali jsme také zde).

Švédsko, v němž pro podporu telemedicíny hovoří jak geografická poloha, tak čekací lhůty, zatím masivně digitální konzultace nepoužívá, má ovšem velké plány. Ještě v roce 2016 se v zemi digitálně odehrálo jen procento návštěv v primární péči, dnes jde o čtyři procenta, v roce 2023 by už ale mělo jít o celou čtvrtinu (na rozdíl od nás mohou tamní lékaři na základě telekonzultace vystavit recept). K posílení telekonzultací by měly sloužit tři cesty. První je investice do marketingu nejen ve smyslu reklamy na digitální komunikaci se zdravotníky, ale také v edukaci veřejnosti ohledně rizik i toho, co prostřednictvím telemedicíny lze či nelze řešit. Na tuto oblast tak ve finále putuje více než miliarda korun ročně.

Další důležitou oblastí jsou změny v odměňování. Když jedna stockholmská klinika zavedla první kontakt pacienta digitální formou, zvýšily se její kapacity o 30 procent a čekací lhůty se zkrátily z několika týdnů na dny. Pacienti zároveň tak často fyzicky nenavštěvovali ambulance, což ovšem vedlo k poklesu počtu výkonů vykazatelných na pojišťovnu. Proto zařízení muselo začít jednat se stockholmskou radnicí, aby získalo dotace a projekt tak mohl pokračovat. V tuto chvíli už ale běží legislativní iniciativa, která by v celém Švédsku měla tvořit rámec pro odměňování telemedicínských výkonů.

V neposlední řadě je také třeba zařídit, aby telemedicínské nástroje přijali i samotní zdravotníci. Výše zmíněná klinika proto do této péče postupně zapojila všechny lékaře, které nechala si nástroje vyzkoušet. Díky tomu zjistili, že při správném využití je jejich prostřednictvím možno dále posunovat kvalitu péče.

Ne vynechat lékaře, ale usnadnit mu práci

EUC na základě inspirace ve Švédsku vytvořilo vlastní vizi digitalizace, která stojí na šesti pilířích. Jedním z nich je spojení digitální péče s tou fyzickou. To je rozdíl například od Anglie, kde Public Health England směřuje spíše k řešení velkého objemu péče umělou inteligencí. „Konzultace probíhá ve velké míře s AI nástrojem, robotem, který si s vámi povídá, a doktora je tam čím dál méně. To je cesta, kterou jít nechceme. Věříme tomu, že v současné době je nejlepší využívat digitální nástroje k tomu, abychom lékařům práci usnadňovali, snižovali administrativní nároky a ulehčovali pacientům přístup k lékařům i do zdravotnických zařízení,“ načrtává Daniel Soukup.

Dalším pilířem vize EUC je zaměření na cestu pacienta zdravotní péčí, ne na samotnou konzultaci. Tu už dnes není problém poskytnout na dálku, ať už telefonicky, chatem či třeba prostřednictvím videohovoru. Cílem ale je dostat informace vhodnou formou od pacienta k lékaři, který se pak s pacientem poradí a rozhodne o další péči. Součástí přístupu by měla být i automatizace jednoduchých, opakujících se úkonů. Vedle toho má existovat jednotná platforma pro různé činnosti. „Nechceme, aby naši lékaři museli přepínat z jedné obrazovky na druhou, z jednoho systému do druhého,“ doplňuje Soukup. EUC se navíc snaží centralizovat zdravotnickou dokumentaci, kterou o svých pacientech vede, aby ji bylo možné sdílet mezi jednotlivými odborníky. V návaznosti na změny, které digitalizace přináší, by pak EUC chtělo změnit organizační strukturu.

Péči může zrychlit dotazník

Jak tedy virtuální klinika funguje? Pacient si po získání přístupových údajů v případě problémů zvolí, co chce řešit, a v návaznosti na to vyplní dotazník, který zabere pět až dvacet minut. Tento materiál je následně automaticky transformován do souhrnné, strukturované zprávy, kterou dostane do ruky doktor provádějící triáž (ve Švédsku tento krok činí zdravotní sestra). Lékař, který má zároveň přístup do pacientovy zdravotnické dokumentace, pak komunikuje s nemocným formou chatu. Během něj se problém buď vyřeší, nebo pak sestra domluví termín fyzické návštěvy, případně navazující péče.

„Výhodou postupu je, že je velice rychlý. Náš lékař se pacientovi ozývá do deseti minut od vyplnění dotazníku. Do dalších 30 minut je řešen chat, a pokud je třeba objednání, končí celá akce do 60 minut,“ shrnuje Daniel Soukup.

V současnosti je klinika schopna takto řešit 30 okruhů problémů (využívaná je například dermatologie), v příštím roce by se pak chtěla umět vypořádat s 90 procentem potíží, kvůli nimž lidé chodí k praktikovi, ovšem i některé problémy řešené specialisty či chronické choroby. „Neznamená to, že 90 procent problémů budeme schopni v rámci chatu vyřešit, ale může to být vstupní bránou do péče až pro 90 procent případů,“ objasňuje Soukup.

Sběrem informací by ovšem také EUC chtělo zefektivnit průběh fyzických návštěv. Při objednání by tak pacient dostal přes SMS odkaz na dotazník, díky čemuž se potřebné informace dostanou k lékaři ještě před samotnou návštěvou. „Ze zkušeností ze Švédska víme, že pokud máme informaci, s čím k nám pacient jde, dokážeme péči zefektivnit a zrychlit. V okamžiku, kdy dotazníků a péče budeme mít za sebou hodně a získáme tak dostatečnou databázi případů, cílíme na to, že dokážeme změnit organizaci práce lékaře, ať už ve dne, v týdnu, nebo v měsíci. Dali bychom dohromady výkony, které jsou spojené, čímž dále zefektivňujeme práci lékařů a sester,“ poukazuje Soukup.

Jako důležitý benefit, který z digitalizace plyne, vidí Soukup možnost práce z domova. „Ukazuje se, že když dáte lékaři v rámci týdne jeden den, kdy může pracovat z domova, připojí se do virtuální kliniky a odbavuje pacienty, je pak velmi motivovaný zbylé čtyři dny v práci. Důležité je i to, že ve virtuální klinice není sám, ale jsou tam kolegové, které může kontaktovat a konzultovat s nimi,“ dodává Soukup.

-mk-