Kulatý stůl ZD: Telemedicína může šetřit čas lékařům i pacientům. Je pro ni ale třeba najít úhradové mechanizmy a smluvní rámec

"Ve Švédsku se snažíme využívat svépomoc pacienta. Ne vždy je nutné, aby v daný den navštívil lékaře. Naši lékaři i klienti rádi využívají digitální přístup, je-li to možné, a fyzický, pokud je to nutné," uvedl u Kulatého stolu ZD Ashkan Labaf, vedoucí lékař ze společnosti Doctrin. Foto: Martin Kovář

Každý obyvatel Česka navštíví v průměru 11krát ročně lékaře. Oproti tomu v sousedním Rakousku je to polovina a ve Švédsku jde dokonce jen o tři kontakty ročně, přičemž ambice je počet fyzických kontaktů dále snižovat. Jedním z nástrojů, které k tomu napomáhají, jsou automatizace a telemedicína. Ty by mohly pomoci zvyšovat efektivitu zdravotnictví i v Česku – k tomu však bude zapotřebí najít vhodné úhradové mechanizmy a nastavit smluvní vztahy. Odborníci se ovšem shodují na tom, že tyto modely není na místě využívat u pacientů, které daný lékař nikdy dříve neviděl. Diskuze o problematice proběhla v rámci Kulatého stolu Zdravotnického deníku s názvem Možnosti rozvoje eHealth v Česku, který se konal předminulý pátek v Praze.

 

„Chceme podporovat nové nástroje, jako je telemedicína. Existují dílčí projekty, a stát je od toho, aby je podporoval a možná našel nové úhradové mechanizmy. To je velká výzva, protože pokud budeme mít nástroje telemedicíny, jako je sledování chronických pacientů například v oblasti kardiologie, budou se muset zvážit nové výkony a mechanizmy tak, aby to bylo pro poskytovatele motivační. Mělo by to být dobré pro všechny – pro pacienta, který nebude muset opakovaně chodit na vyšetření, tak pro lékaře, který ušetří čas a pacienta si pozve, jen když identifikuje problém. Celkově by to mělo systém zefektivnit,“ načrtává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Telemedicína má podporu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (vpravo, na snímku s šéfredaktorem ZD Tomášem Cikrtem)

Příkladem toho, jak může telemedicína a automatizace zefektivňovat péči, budiž švédská platforma Doctrin, která je dnes v zemi lídrem na poli telemedicíny. Když před třemi lety vznikla, probíhalo ve Švédsku digitálně 0,1 procenta návštěv lékaře, od té doby se ale věci hnuly výrazně dopředu a služby platformy nyní využívá 1,4 milionu pacientů ve Švédsku. Byla přitom navázána spolupráce s pojišťovnami, soukromými poskytovateli i osmi velkými kraji, kde probíhají pilotní projekty. Zájem podpořil jednak marketing firem poskytujících digitální služby, zároveň ale probíhají změny u politických aktérů a také v úhradách zdravotnických služeb.

V diskusi vystoupil mj. i Martin Kočí předseda spolku Mladí lékaři, který se domnívá, že je třeba o eHealth více mluvit a že by se mělo stát součástí vzdělávání lékařů

„Nevěříme, že zdravotnictví bude pouze digitální, ale že to bude kombinace digitálního a fyzického. V současné době máme řadu chronických nemocí, které generují 85 či 90 procent nákladů. Je přitom důležité mít přístup k anamnéze, což je jeden z nejvíce podpůrných faktorů digitalizace. Využíváme také umělou inteligenci. Jde o to, aby úkoly, které nevyžadují vysokou kvalifikaci, byly automatizovány,“ popisuje Ashkan Labaf, vedoucí lékař ze společnosti Doctrin.

Díky digitalizaci přitom ve Švédsku přestaly být takovým problémem geografické vzdálenosti. Automatizace umožňuje, že pacient nejdřív komunikuje s automatem, což dovoluje předem shromáždit informace k anamnéze pacienta.

„Ve Švédsku se snažíme využívat svépomoc pacienta. Ne vždy je nutné, aby v daný den navštívil lékaře. Naši lékaři i klienti rádi využívají digitální přístup, je-li to možné, a fyzický, pokud je to nutné. Pacient se často může sám rozhodnout, zda bude pokračovat digitální platformou, nebo je třeba, aby byl předán lékaři,“ načrtává Labaf.

Pacienti tak pomocí přístupu na internetovém portálu sdělí poskytovateli zdravotní péče, co mají za problém, a podle toho se rozhodne, jak se bude dále postupovat. Pokud je například potíž na seznamu zhruba desítky vybraných problémů, hovoří nejdřív s pacientem zdravotní sestra, případně fyzioterapeut. Je také možné požádat pacienta o fotografii nebo se aktivuje video, při němž lékař vyhodnotí závažnost problému, a eventuálně si pacienta pozve osobně.

Jaký má využití digitální platformy efekt? Studie provedená se skupinou Capio se zaměřila na stockholmské centrum s 30 tisíci pacienty, které platformu využilo v sedmi tisících případech. Ukázalo se, že se množství příchozích hovorů snížilo o 38 procent, čekací doba pacientů do prvního kontaktu klesla z 55 na 11 minut a produktivita stoupla o 30 procent. Velmi výrazně se pak zkrátila čekací doba na kontrolu u lékaře ze čtyř až šesti týdnů na nula až jeden den.

Využití podobných nástrojů pochopitelně vyžaduje změnu myšlení jak lékařů, tak pacientů. Ta bude pro Česko o to citelnější, že jsme se svými 11 kontakty pacienta s lékařem ročně na špici Evropy, zatímco Švédsko má podle dat OECD kontakty tři. „Je to do jisté míry revoluční a vyžaduje to změnu přístupu v tom, že ne vždy musí pacienti k lékaři fyzicky jít, ale je to do budoucna velmi perspektivní,“ říká k tomu ministr Vojtěch.

Zvýšení komfortu pro klienta i možné řešení personální krize

A jak jsme na tom s telemedicínou v Česku? V tuto chvíli jde spíše o vlaštovky. VZP například realizuje projekt s Národním telemedicínským centrem využívající telefonického kontaktu, další pak chystá spolu s IKEM v péči o kardiologické pacienty.

Zleva: ředitel VZP Zdeněk Kabátek a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. „Telemedicína by měla přinést především zvýšení komfortu pro klienta a řešení personální situace ve zdravotnictví,“ míní ředitel VZP

„Dlouhou dobu spolupracujeme například s panem profesorem Táborským z olomoucké univerzity a snažíme se hledat řešení, které by bylo akceptovatelné v našem systému, a to třeba už v době, kdy pro elektronizaci ještě není legislativní opora. Narážíme ale na celou řadu otázek, nejvíce na to, jak nastavit smluvní vztah s tím, kdo takovou službu poskytuje – jak ho měřit, vážit, kontrolovat a zajistit úroveň kvality i bezpečnosti. Je to tedy o složitých vyjednáváních a nastavení takových mechanizmů, abychom snížili počet návštěv u lékaře. Jedenáct kontaktů je obrovský počet a jsou často zbytečné, mnohdy se jedná o opakovaná a duplicitní vyšetření. Telemedicína by měla přinést především zvýšení komfortu pro klienta a řešení personální situace ve zdravotnictví,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Podle ekonomického náměstka Vojenské zdravotní pojišťovny Pavla Koláře je problém hlavně úhradový. „Každá pojišťovna dokáže vybrat skupinu rizikových pacientů, které by se vyplatilo sledovat 24 hodin denně sedm dní v týdnu a předcházet hospitalizacím. Z pohledu nákladů zdravotní pojišťovny už to není uchopitelné tak jednoduše. Pravděpodobně bychom to zaplatili z provozního fondu. Přínos pro pacienty je naprosto jednoznačný, ale je potřeba vytvořit prostředí nejen pro poskytovatele zdravotní péče, ale i pro nasazení nových technologií do života. A to je v naší legislativě poměrně problém,“ míní Pavel Kolář.

„Přínos pro pacienty je naprosto jednoznačný, ale je potřeba vytvořit prostředí,“ řekl ekonomický náměstek Vojenské zdravotní pojišťovny Pavel Kolář – na snímku vpravo, sleduje ho Milan Blaha, zástupce ředitele pro IT a komunikaci ÚZIS

Ministr Vojtěch ale vidí řešení poměrně jednoduše. „Máme tu seznam výkonů, takže by se měl vytvořit výkon, který se nějak nacení a parametrizuje. Je to poskytování zdravotní služby, byť na dálku, a má to řešení i v současném právním prostředí,“ domnívá se Vojtěch. S tím souhlasí i Zdeněk Kabátek, který se však na druhou stranu obává toho, nakolik budou pojišťovny schopny vyčíslit úspory, účelnost a efektivitu telemedicíny.

EUC pilotně testuje telekonzultace

Další otázka je, jak se k využívání telemedicíny budou stavět lékaři. „Denně řeším tři až pět konzultací přímo ze sněmovny, ale není to tak, že bych rozhodoval o dané léčbě. Přístup k pacientovi se nedá ničím nahradit, v medicíně musí být osobní kontakt,“ domnívá se předseda sněmovního podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a onkolog profesor Rostislav Vyzula.

„Lidé budou díky elektornizaci zdravotnictví vědět, kam se obrátit,“ slibuje si od eHealth předseda sněmovního podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a onkolog profesor Rostislav Vyzula

I podle něj má ale automatizace a telemedicína své místo v tom, jak co nejefektivněji provázet pacienta po systému – což je něco, co v Česku příliš neumíme. „Tímto způsobem lze pacienta navést a vše se tím urychluje. Nejvíce mě rozčiluje, když k nám přijde pacient s onkologickým onemocněním, které se někde vyšetřuje tři měsíce. Onkologické onemocnění nečeká, ale rozvíjí se, a za tři měsíce sice může být pacient léčitelný, ale nevyléčitelný, zatímco čtvrt roku zpátky bychom ho mohli vyléčit. To je obrovský rozdíl. Do budoucna je jedním z bodů, k nimž elektronizace zdravotnictví přispěje, právě to, že lidé budou vědět, kam se obrátit,“ konstatuje Vyzula.

Využívat telekonzultací a dalších podobných nástrojů lze ale zejména tehdy, když už lékař pacienta zná. Pokud se pak k doktorovi dostane záznam s tím, na co si nemocný v rámci úvodního automatizovaného zjišťování stěžoval, dokáže již na základě vlastní znalosti a zdravotnické dokumentace vyhodnotit, co dál. „V jiných zemích je často kritériem pro úhradu telekonzultace to, že pacient alespoň jednou v ordinaci byl. V případě, že lékař pacienta nezná, je to, jak říká profesor Vyzula – stejně mu ve finále řekne, běžte k doktorovi,“ popisuje předseda představenstva zdravotnické skupiny EUC a.s. Václav Vachta.

Předseda představenstva zdravotnické skupiny EUC a.s. Václav Vachta (vpravo): „Uzavřeli jsme strategickou spolupráci právě se zmiňovanou společností Doctrin a v České republice budujeme telemedicínu již na ověřeném konceptu fungujícím v západní Evropě. „

EUC už přitom má zkušenost z půlročního pilotního provozu, že z vyselektovaných pacientů, kteří jdou na telekonzultaci do Virtuální kliniky EUC, jich už 60 procent do ordinace nepřijde. „To jsou čísla, která by i do budoucna mohla podpořit pojišťovny, že se jim to vyplatí a systém to šetří. My dnes pacienty máme v systému, kdy jsou oni nebo zaměstnavatel ochotni platit za customer service, což je organizační nadstandard, takže máme prostor implementovat prvky nehrazené zdravotním pojištěním. Pak se na pojišťovnách a ministerstvu pojďme podívat na výsledky, a když jim to bude dávat smysl, může to být pilot pro systém,“ říká Vachta a doplňuje: „My jsme uzavřeli strategickou spolupráci právě se zmiňovanou společností Doctrin a v České republice budujeme telemedicínu již na ověřeném konceptu fungujícím v západní Evropě.“

Michaela Koubová

Foto: Martin Kovář