Zbytečné, bolestivé a ponižující. Přesto se „testy panenství“ stále provádějí

Rozdíl mezi "panenskou" a "ne-panenskou" blánou prostě nepoznáte. Zdroj: WHO

Neexistuje jediný důkaz, který by mohl věděcky podepřít provádění nesmyslné praktiky, jak zjistit, zda žena měla či neměla pohlavní styk. Přesto ji podstupují ženy v rozvojových i ekonomicky vyspělých státech jako Kanada, Belgie či Španělsko. Mnohdy se tak děje proti jejich vůli s cílem ověřit, zda jsou ještě „čisté“, tedy že sexuálně nežijí. Představa „nedotčené“ panenské blány však stojí spíše na mýtech než na ověřitelných faktech. Před „testy panenství“ varuje i Světová zdravotnická organizace, která je považuje za porušování lidských práv. Proti se staví také Americká společnost porodníků a gynekologů.

Prostě jí zkontrolujte panenskou blánu a řekněte mi výsledek. Tak popsal svůj požadavek na gynekologa své osmnáctileté dcery americký rapper T. I., občanským jménem Clifford Joseph Harris, Jr., který doprovází dceru na „test panenství“ do gynekologické ordinace každý rok a chce znát výsledek. Uvedl to před několika dny v podcastu Ladies Like Us a okamžitě si tím získal značnou pozornost. „Takhle to děláme. Hned po narozeninách. Obvykle den po oslavě, kdy si ještě užívá dárků, dám na ledničku lístek: „Gynda. Zítra 9:30,“ popsal rapper s tím, že lékař „udržuje vysokou míru profesionality“. T.I. musí podepsat souhlas se sdílením takové informace a že si je vědom toho, že může dojít k porušení panenské blány. „Říkám, podívejte se, moje dcera nejezdí na koni, nejezdí na kole, nedělá žádné sporty. Prostě jí zkontrolujte panenskou blánu a rychle mi řekněte výsledek,“ popsal s tím, že tento „test panenství“ absolvuje jeho dcera od 16 let a ona souhlasí s tím, že se otec dozví výsledek. Když byl dotazován, zda požaduje podobné vyšetření i po svém patnáctiletém synovi, odpověděl, že nikoliv a že jeho syn už rok žije sexuálním životem. „Cítím to jinak, když jde o kluka, a jinak, když jde o holku. Toto je vůle Boží. Nemyslím si, že jiní otcové to mají jinak,“ řekl devětatřicetiletý rapper.

Jeho slova vyvolala řadu silných a emotivních reakcí. Zároveň tak znovu vyplul na povrch problém, o kterém se nemluví, i když se týká řady zemí světa včetně těch bohatých a vyspělých. „Test panenství“ stejně jako téměř mýtická představa, že podle stavu panenské blány lze zjistit, zda je žena po sexuální stránce „čistá“, jsou stále mezi námi. Podle loňské zprávy WHO se jedná o „škodlivou praxi, která je společenským, kulturním a politickým problémem“. „Test panenství“ se nadále provádí v zemích jako Afghánistán, Brazílie, Egypt, Indonésie, Indie, Irán, Irák, Jamajka, Jordánsko, Libye, Malawi, Maroko, Palestina, Jihoafrická republika, Srí Lanka, Turecko, Velká Británie, Švédsko, Španělsko, Belgie, Kanada, Nizozemí a Španělsko. A co hůř, na této praktice se podílí zdravotníci včetně lékařů a lékařek. Tím ji legitimizují a přispívají k jejímu zachování navzdory skutečnosti, že chybí jakékoliv vědecké důkazy o její smysluplnosti a důvěryhodnosti. Nemluvě o velmi zjednodušující a urážlivé představě hodnocení „kvality“ ženy podle jejího sexuálního života. „Tyto postoje vytváří pro muže prostor k tomu, aby se cítili oprávněni ovládat sexuální chování žen, vyžadovat od nich poslušnost a trestat je, což někdy zahrnuje i vraždu,“ konstatuje zpráva WHO. V obecné představě se to týká pouze muslimským komunit, nicméně „testy panenství“ po zdravotnících požadují i v silně křesťanských či hinduistických komunitách.

Je panna či není? Podle panenské blány to nelze poznat

Na veřejné vyjádření rappera T. I. reagovala na svém twitterovém účtu kanadsko-americká gynekoložka Jen Gunterová, autorka knihy The Vagina Bible a lékařka, která se dlouhodobě věnuje vyvracením mýtů a boji se šarlatánstvím všeho druhu na poli ženského zdraví a reprodukčních práv. Podrobněji jsme o ní psali zde. „Blána není indikátor panenství. 50 % sexuálně aktivních náctiletých dívek ji nemá porušenou. Je totiž často velmi pružná,“ napsala gynekoložka s tím, že její přítomnost není ani nikterak tělesně důležitá. „Test panenství“ je podle ní „zbytečný“ a jedná se o „patriarchální zlozvyk“.

Vyšetření spočívá v kontrole tvaru a okraje blány zrakem, případně pomocí metody označované jako „test dvou prstů“, kdy vyšetřující zkouší skrze blánu prostrčit prst či dva do pochvy ženy. Tento test však nemůže spolehlivě určit, zda vaginální styk proběhl či nikoliv. Nejedná se tedy o legitimní lékařské vyšetření, které by mělo vypovídající hodnotu. To konstatuje také Americká společnost porodníků a gynekologů (The American College of Obstetricians and Gynecologists – ACOG). „Panenská blána je tenká a poševní vchod zakrývá jen částečně. Někdy může být roztržena nebo uvolněna při sexuální zkušenosti ženy (obvykle při pohlavním styku) nebo při použití tampónu, sportovních aktivitách či během lékařského vyšetření. Ne každá dívka se ale narodí s panenskou blánou. Přítomnost nebo nepřítomnost blány tak neznamená „panenství“,“ vysvětluje ACOG na svých webových stránkách.

Jenže představa, že právě podle stavu tohoto malého kousku tkáně lze hodnotit život dívky či ženy, je hluboce zakořeněná v mnoha společnostech. „Každý, kdo udržuje myšlenku, že panenství má co do činění s biologií, se mýlí, a takto by se o tom mělo mluvit. Panenství je patriarchální sociální konstrukt,“ citovala gynekoložku Gunterovou americká televizní stanice CNN. Také podle profesorky všeobecného lékařství Ranity Mishori, která působí na universitě v americkém Georgetownu, jsou obecné představy o panenství a panenské bláně nesprávné. „Je zde představa, že panenská blána je bariéra, která zůstává nedotčena, dokud nepřijde nějaký okouzlující princ a „neotevře“ ji vniknutím penisu do vaginy. Všechny tyto způsoby, jak je vnímána, jsou ale naprosto špatné,“ vysvětlila lékařka, která se také věnuje souvislostem medicíny a lidských práv.

K dalším chybným představám patří také to, že blána zcela zakrývá poševní vchod. Ve skutečnosti je v něm však různě velký a pružný otvor, kudy například odchází krev při menstruaci. Omyl je také představa, že žena musí při prvním pohlavním styku krvácet, což má údajně prokázat její „nedotčenost“. Ve skutečnosti je krvácení spíš důkazem, že ženina vagina není dostatečně zvlhčena, a při styku tak dochází k traumatu, jak dodává profesorka Mishori. Přitom existuje celá řada možností, jak vést sexuální život, a přítomnost penisu v pochvě je pouze jednou z nich. Pouhá „inspekce blány“ tak nemůže podle profesorky Mishori přinést odpověď na otázku, zda žena je sexuálně aktivní či nikoli.

Nesmysl, který vede k porušování lidských práv

Představa „panenství“ a jeho kontroly vyšetřením, na němž se bohužel běžně podílí lékaři a lékařky, má podle WHO velmi závažné celospolečenské důsledky. Příkladem je praxe, kdy se „test panenství“ vyžaduje během vyšetřování případů znásilnění a kdy pouze na základě výsledku se uzná, zda k závažnému sexuálnímu násilí došlo či nikoli. „Provádění tohoto potenciálně nebezpečného a medicínsky zbytečného vyšetření porušuje etické standardy zdravotnické profese… Zdravotníci, kteří je provádí, porušují základní etický princip „hlavně neškodit“,“ shrnuje zpráva WHO s tím, že mnohdy je toto vyšetření prováděno i bez souhlasu oběti znásilnění a vede k její další zbytečné traumatizaci. Ačkoliv se jedná o vyšetření značně nespolehlivé a neprůkazné, může ovlivnit výsledek trestního řízení a následného soudního jednání, kdy pachatel může být nakonec osvobozen a oběť vystavena další viktimizaci. Jen pro upřesnění – až do roku 2001 česká legislativa uznávala jako znásilnění pouze „vynucený pohlavní styk“, což se však následně změnilo.

„Proč by měla žena podstupovat toto vyšetření, aby dokázala něco o svém sexuálním životě? Proč společnost jednoduše nevěří tomu, co říká?,“ ptá se profesorka Mishori. Podle ní to následně vede muže k pocitu, že mohou ženy kontrolovat a ovládat jejich životy. „Koneckonců sama myšlenka, že je zapotřebí posuzovat, zda žena měla či neměla sex, je signálem toho, jak společnost vnímá ženy jako takové,“ dodává Mishori.

Totalitní režimy pak podle WHO využívají „test panenství“ jako nástroj k ponížení a ovládnutí žen, které se jim postaví. Dochází tak k porušování jejich základních lidských a občanských práv. V krajním případě pak může být výsledek vyšetření záminkou k „vraždě ze cti“, kdy je žena potrestána smrtí jen na základě toho, že se na základě stavu malého kousku tkáně označí jako „nemorální“, protože sexuálně žije mimo manželství.

Například v Afghánistánu mohou ženy skončit ve vězení jen za to, že „test panenství“ odmítnou podstoupit. A jak upozorňuje agentura Reuters, tato praktika není ani zakázána. V Indonésii pak může policie požadovat toto vyšetření v případě, že žena má zájem stát se policistkou, a tak je třeba „zhodnotit její duševní zdraví a morálku“. Arcibiskup apoštolské církve v Zimbabwe Johannes Ndanga pak doporučoval, aby „test panenství“ prováděli u dvanáctiletých dívek starší členové náboženských komunit. Pokud by muž zjistil, že se neoženil s „pannou“, má pak právo vzít si další manželku, která „pannou“ je.

Negativní důsledky však mají „testy panenství“ i v demokratických státech. Agentura Reuters uvádí výsledky malého průzkumu z roku 2016, jehož se účastnilo 288 lékařů a lékařek. Každý desátý byl podle něj požádán o to, aby toto vyšetření provedl. Navíc roste poptávka po „reoperaci panenské blány“, kdy jsou její kousky sešity tak, aby vytvořily dojem, že nedošlo k narušení tkáně.

Podle profesorky politologie Jenn Jacksonové z univerzity v americkém městě Syracuse, která podle svých slov měla sama poškozenou panenskou blánu již v 11 letech v důsledku pádu z kola, rezonují „testy panenství“ silně zejména mezi afroamerickými ženami ze silně nábožensky založeného prostředí. Ty mohou mít sklon hodnotit samy sebe na základě stavu svých sexuálních orgánů a mohou věřit tomu, že jen jako „čisté“ a „nedotčené“ jsou hodny lásky. „Pokud někdo volá po „testu panenství“, tak vlastně říká, že je něco špatného na sexu před manželstvím,“ konstatuje gynekoložka Gunterová.

Na této myšlence je mimochodem postaven i současný model „výchovy k manželství a rodině“, která probíhá v polských školách. Dospívající se mimo jiné dozvídají, že předmanželský sex vede ke zklamání, závislostem, používání antikoncepce a morální devastaci jedince. A pokud mladí lidé začnou sexuálně žít ještě před vstupem do manželství, hrozí jim podle tohoto projektu i další negativní důsledky „sexuální svobody“ včetně sebevražd. „Muži nebudou schopni zastavit své touhy, stanou se egoisty a budou neustále nespokojení. U žen dojde ke změně psychiky, která je přirozeně nastavená na oddanost jednomu muži,“ napsal časopis Newsweek Polska. Podrobněji jsme o tom informovali zde.

Pouze zdravotní rizika a žádné přínosy

Z pohledu vědeckých důkazů nemá „test panenství“ žádné opodstatnění a přináší pouze nemalá zdravotní rizika. Mezi nimi uvádí WHO vznik psychického traumatu, úzkosti, deprese, pocitu viny, narušení vnímání sebe sama a svého těla, problémy v sexuálním životě, diskriminaci, sociální izolaci a také riziko sebevražedného chování. K možným fyzickým následkům pak patří poranění a následná infekce v oblasti genitálií, v důsledku použití nehygienických nástrojů, infekce pohlavně přenosnými chorobami či vyšší riziko sexuálního násilí.

„Dostupné důkazy ukazují, že „test panenství“ je zásahem do ženiny či dívčiny tělesné i duševní integrity a psycho-sociální spokojenosti a vede k dlouhodobému poškození,“ vysvětluje zpráva WHO. Celosvětovým cílem organizace je tak vymýcení této zbytečné praktiky, čehož chce WHO dosáhnout jak změnou národních legislativních norem, tak především větší edukací veřejnosti i zdravotníků. Konkrétně by pak zdravotníci, zejména ti z oboru pediatrie, gynekologie a všeobecného lékařství a ti, co se zabývají problematikou sexuálního zdraví, měli být vzdělávání v tom, proč je toto vyšetření nesmyslné a zbytečné. Současně by měli být schopni vysvětlit rodinám, které je vyžadují, proč je odmítají provádět. „Zdravotníci by měli sdělit informaci, že „test panenství“ je z lékařského hlediska zbytečný, nevědecký a potenciálně škodlivý. Současně by se měli snažit mýty a mylné představy o panenství vyvracet,“ doporučuje WHO.

Ludmila Hamplová