Mohou nabídnout bezpečný prostor pro problémové uživatele i pro ty, co se léčí. Objeví se také v Česku konopné kluby?

Nemáme žádná centra nebo programy, které by se specializovaly pouze na uživatele konopí. Foto: Wikipedia

Zřízení prvního konopného společenského klubu v Česku, kde by bylo možné regulované užívání a samopěstování konopí pro léčebné účely, navrhuje bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj by toto centrum zajišťovalo substituční léčbu závislým a přispělo by i k omezení černého trhu. Vobořil návrh představil na kulatém stole v Praze, kde spolu debatovali experti a zastánci legalizace konopí. Národní strategie proti závislostem do roku 2027 s kluby či podobnými zařízeními nepočítá, jednou z cest by ale mohlo být doplnění nové indikace substituční léčby do vyhlášky o konopí.

Cannabis social clubs – konopné společenské kluby představují jednu z možných cest pro státní orgány, jak regulovat dostupnost konopí, jeho samopěstování pro léčebné účely a také zajistit pomoc závislým. Vydali se jí například v Belgii nebo ve španělském Katalánsku. To zakotvilo existenci takových klubů ve své legislativě a podrobněji jejich fungování v katalánském hlavním městě Barceloně upravuje i městská vyhláška. Od známých nizozemských coffee shopů se liší tím, že v nich nelze konopí otevřeně prodávat.

Bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil se nyní pokouší podobnou cestu pro konopí pro léčebné účely vyzkoušet i v České republice. Zatím formou pilotního experimentu, který by měl přinést první zkušenosti a data. „Kluby umožňují vypěstovat si v úzké skupině registrovaných členů určité množství konopí. Daly by se tak řešit problémy intenzivních uživatelů konopí bez větších výdajů z rozpočtu a omezil by se černý trh,“ míní Vobořil.

V současné chvíli nezisková organizace Společnost Podané ruce, jejímž ředitelem je právě Vobořil, usiluje o zřízení podobného klubu v příštím roce v Brně. „V současné chvíli jednáme o možnosti zřídit klub formou jakési komunitní výdejny.  Důležitá je ta komunitní podoba, aby klub nabízel i terapeutické možnosti,“ upřesnil Vobořil.

V Česku je ale možné pěstovat pouze technické konopí s malým množstvím omamné látky, s licencí pak konopí pro léčebné účely (povolení má v Česku zatím jediný pěstitel). To mohou předepisovat vybraní lékaři, a to třeba pacientům s chronickými bolestmi, roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Vobořil by pro to chtěl konopný klub provázat se zdravotním programem nabízejícím substituční léčbu. Poukazuje při tom na zahraniční klinické studie, které ukázaly, že substituce skutečně pomáhá užívání nelegálního konopí snižovat. „Pro to by však bylo nutné možnost substituční léčby doplnit do seznamu indikací, v nichž je možné léčebné konopí předepisovat, jak uvádí vyhláška č. 236/2015 o konopí,“ uvedl Vobořil. Chce proto jednat se Společností pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která by mohla o změnu této vyhlášky zažádat.

Je to problém

Podle výroční zprávy o užívání drog za loňský rok jsou konopné látky nejčastěji konzumovanou nelegální drogou v Česku. V životě je vyzkoušela zhruba třetina dospělých a v posledním roce necelá desetina. ČR zároveň patří k zemím s nejvyšší mírou užívání konopí mezi dětmi a mládeží, zkušenosti s jeho užíváním má přibližně pětina mladých lidí mezi 15 a 24 lety. V rámci skupiny osmnáctiletých se jedná o celou polovinu z nich a 41 procent jich pak užilo konopné látky v posledním roce.

Rekreační a léčebné užívání konopných látek v posledních 12 měsících v obecné populaci starší 15 let podle pohlaví a věkových skupin – Výzkum občanů 2018, %. Zdroj: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2018

Skutečné problémy s užíváním konopí má pak podle loňského průzkumu mezi lékaři přibližně 81 – 93 tisíc lidí a z nich bylo odhadnuto praktickými lékaři pro děti a dorost 15 – 18 tisíc do věku přibližně 18 let. „A pro tyto uživatele nemáme žádná centra nebo programy, které by se specializovaly pouze na konopí. To potvrzují i pracovníci z terénu a kontaktních center. Myslím si, že v kontextu toho, o kolika lidech se bavíme, je to opravdu problém,“ uvedla výzkumná pracovnice Národního ústavu duševního zdraví Barbora Bláhová.

Výroční zpráva za rok 2018 též uvádí, že stávající síť adiktologických služeb je nedostatečná. V Česku existuje asi 300 programů s různými adiktologickými službami pro závislé, chybí ale ambulantní psychoterapeuti, psychiatři a další lékaři, kteří jsou ochotní pracovat s uživateli návykových látek. Adiktologické služby specializované na děti a mládež pak nejsou vůbec. Problémoví uživatelé konopí nemají k dispozici žádnou možnost léčby.

„Kluby mohou uživatelům nabídnout bezpečný prostor bez alkoholu, tabáku či jiných návykových látek, kde mohou sdílet své zkušenosti a nacházet podporu v případech problematického užívání,“ míní Bláhová. Podle ní nabízejí způsob, jak snížit rizika spojená s užíváním konopí a zlepšit přístup k jeho uživatelům. „Tím bychom také mohli lépe porozumět tomu, co tito uživatelé potřebují, za jakých podmínek se pro ně užívání stává problematické a jak by jim šlo pomoci,“ dodala Bláhová. Ideální by proto bylo navázat první takový konopný klub s výzkumným programem, který by se na tyto otázky zaměřil.

„Mohlo by to vypadat podobně jako ve Španělsku – privátní kluby do maximálně sta registrovaných členů, aby fungovaly ještě na jakési komunitní bázi a bylo možné je reálně kontrolovat,“ myslí si Hana Gabrielová, členka petičního výboru za léčebné konopí a zakladatelka pacientského spolku pro léčbu konopím KOPAC. Členové klubu by při platbě registračního poplatku vyplnili, kolik konopí potřebují, a klub to následně vypěstuje a vydá. Množství konopí, které si lze vyzvednout, by mohlo být omezeno denním a měsíčním limitem tak, aby je lidé užívali skutečně jen pro svou potřebu. „Je ale pravda, že ve Španělsku se v praxi stává, že si to lidé i kupují, i když to není legální. Španělská federální vláda s katalánskými kluby nesouhlasí,“ připouští Gabrielová. Podle ní by součástí debaty měla být dále otázka, čím konopí substituovat. „Zahraniční zkušenosti ukazují, že by to mohly být i bylinné přípravky s nízkým obsahem THC ale vysokým obsahem CBD,“ uvedla.

Národní strategie proti závislostem do roku 2027, kterou vláda schválila letos v květnu, původně obsahovala i odstavec o konopí pro rekreační účely, v němž stálo, že se bude sledovat legislativa v zahraničí a pro ČR se zváží možnosti „na škále mezi registrovaným samopěstováním, konopnými kluby či státem kontrolovanými monopolizovanými konopnými agenturami přes případné kontrolované komerční modely“. Výsledkem měl být případně „model kontrolované dostupnosti“, který by minimalizoval dopady u intenzivních kuřáků konopí. Vláda nakonec schválila Strategii ve verzi bez této pasáže, zůstalo jen u sledování vývoje regulace a legalizace v cizině.

Připravovaný Akční plán k realizaci této Strategie do roku 2021, který ještě čeká na schválení vládou, si pak klade za cíl zvýšit dostupnost konopí pro léčebné účely, nicméně omezuje se vedle otázky zavedení úhrady ze systému veřejného pojištění a přípravy léků s konopím především na vzdělávání lékařů a veřejnou osvětu.

Novela zákona o léčivech zavádí v této souvislosti od 1. ledna příštího roku 90procentní úhradu léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění s limitem množství 30 g měsíčně. Ministerstvo zdravotnictví dále připravuje novelu zákona o návykových látkách, která si klade za cíl zpružnit pravidla pro pěstování a výkupu léčebného konopí. V Poslanecké sněmovně také aktuálně leží poslanecký návrh na novelu tohoto zákona z dílny Pirátů, kteří navrhují umožnit pěstování a zpracovávání až pěti rostlin konopí pro vlastní potřebu a změkčit pravidla pro jejich přechovávání. Vláda již s předloženým návrhem novely vyslovila nesouhlas.

Helena Sedláčková, -čtk-