Rada vlády pro duševní zdraví má za sebou první zasedání, schválila na něm akční plán

Ministr zdravotnictví, zástupci odborníků i pacientů včera představili, čím se zabývala první schůze Rady vlády pro duševní zdraví. Foto: MK

Rada vlády pro duševní zdraví (o které jsme psali také zde) včera na svém prvním zasedání schválila Národní akční plán pro duševní zdraví pro období 2020 až 2030. Zároveň shrnula, co se na poli reformy psychiatrické péče dosud udělalo, a odstartovala diskuzi, co všechno je třeba učinit dál. V tuto chvíli přitom již funguje 17 center duševního zdraví, rozjel se projekt na ambulance s rozšířenou péčí a nyní se podobný projekt chystá i pro děti a dospívající. Vedle toho by v příštím roce měla začít vznikat sít adiktologických ambulancí. Mnoho práce však ještě bude třeba odpracovat, a to i v rámci nově vzniklé vládní rady, která by měla zajistit nezbytnou meziresortní spolupráci. Velmi důležitým bodem bude například prevence ve školství, kde by včasný záchyt mohl zabránit rozvoji choroby u mladých lidí a zachránit tak nejeden život.

 

„Měli jsme ustavující jednání Národní rady pro duševní zdraví, která byla zřízena vládou jako její poradní orgán. Na ministerstvu zdravotnictví sice již nějaký čas probíhá reforma psychiatrické péče, došli jsme ale k závěru, že pokud se chceme zaměřit na duševní zdraví populace, potřebujeme řešit tuto oblast na nadresortní úrovni, tedy na úrovni rady vlády složené ze zástupců dotčených resortů. Musíme zapojit sociální oblast, MŠMT z hlediska prevence, kdy potřebujeme provádět detekci a intervenci už v rámci škol, je zapojeno ministerstvo financí i spravedlnosti, kde budeme řešit oblast ochranného léčení,“ vypočítává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, podle kterého tak nový orgán nemá řešit jen psychiatrickou péči, ale dívat se na problematiku komplexněji.

„Diskutovali jsme o tom, co má být náplní v následujících letech a jak má reforma péče o duševní zdraví v České republice probíhat. Schválili jsme proto Národní akční plán pro duševní zdraví, což je první takový strategický dokument na úrovni vlády, který definuje cíle a oblasti, na které se chceme zaměřit, i roli jednotlivých resortů spolu s jejich úkoly,“ dodává Vojtěch, podle kterého byl plán konzultován i se Světovou zdravotnickou organizací a nyní by ho měla posvětit vláda.

Rada vlády pro duševní zdraví byla zřízena v říjnu 2019 za účelem koordinace politiky duševního zdraví a implementace strategických dokumentů pro tuto oblast. Je poradním orgánem vlády a má tudíž nadresortní funkci. Scházet by se měla jednou za čtvrtletí, zároveň ovšem bude měsíčně zasedat pracovní skupina složená ze zástupců jednotlivých resortů. „Odborní zástupci z jednotlivých ministerstev budou na věcech pracovat kontinuálně a výsledky pak předkládat radě vlády složené zejména z ministrů, případně náměstků,“ doplňuje Vojtěch.

Vznik rady odborníci velmi vítají. „Bohužel je tu zakořeněný resortizmus a špatně se s tím pracuje. Proto rada vlády. Na druhou stranu musíme být objektivní a nemůžeme očekávat, že rada vlády mávne kouzelným proutkem, všechno se přenastaví a bude to fungovat dobře. Spíše to půjde v inkrementálních krůčcích, které povedou ke zlepšení. Rada vlády k tomu dnes svým způsobem dospěla, protože pan premiér chtěl dopodrobna vysvětlit některé kontexty jak reformy psychiatrické péče, tak fungování systému a to, co plánujeme,“ poukazuje předseda Výkonného výboru pro implementaci reformy psychiatrické péče Ivan Duškov.

Do reformy i vládní rady jsou zapojeni také pacienti. „Velmi důležitým segmentem národního akčního plánu je spolupráce s MŠMT, a to na systému včasné intervence a prevence. 50 procent chronických duševních onemocnění se poprvé objeví do 14. roku života. Bohužel prevence tak, jak je momentálně nastavena v našem školském systému, toto nereflektuje a nepracuje s konceptem udržování duševního zdraví u dětí a mladých lidí. V tomto směru se podařilo do národního akčního plánu zasáhnout a podpořit, aby byla prevence zdůrazněna a zároveň aby byly podpořeny například vysokoškolské poradny a jejich dostupnost pro vysokoškolské studenty, což je další ohrožená skupina,“ vysvětluje zástupkyně uživatelů Marie Salomonová. „Kdybychom měli funkční systém včasné intervence, k některým nákladům vůbec nedojde, nota bene nedojde v některých případech ke zničeným životům,“ konstatuje Duškov.

Ambulance s rozšířenou péčí začnou pomáhat dětem i dospělým

Reforma, která odstartovala už v roce 2012, má za cíl zejména deinstitucionalizovat péči. Dnes tak funguje 17 center duševního zdraví a v listopadu byla schválena další čtyři, která by měla začít fungovat do února příštího roku. Předpokládá se zároveň, že na jaře ministerstvo schválí dalších devět center, díky čemuž bychom v Česku měli mít třicet center duševního zdraví poskytující prostřednictvím multidisciplinárního týmu péči v terénu. Už nyní přitom bylo z dlouhodobé hospitalizace do komunitní péče propuštěno 1663 pacientů. Ruku v ruce s tím psychiatrické nemocnice vytvořily transformační plány tak, aby o pacienty bylo náležitě postaráno.

Se zdravotními pojišťovnami se také podařilo domluvit na úhradových mechanizmech tak, aby centra, kterým po roce a půl dobíhá podpora z evropských fondů, nezůstala příští rok bez prostředků. Právě udržitelné financování také bylo jedním z témat, kterými se zabývala rada na svém včerejším zasedání.

„Zdravotní pojišťovny se zpočátku bránily cokoliv nového nasmlouvat, a komunitní způsob péče byl před několika lety v České republice nový. I na základě dat se ale ukazuje, že to má smysl a zvyšuje to výrazným způsobem kvalitu života lidí. Mají daleko lepší asistenci, takže pak nejsou tolik závislí na zdravotní i sociální pomoci,“ poukazuje Ivan Duškov. Do úhradové vyhlášky pro rok 2020 tak byla zapracována motivační úhrada pro rozvoj akutní lůžkové péče v psychiatrii a také pro posílení a zkvalitnění lůžkové péče cílené na doléčení pacientů.

Ministerstvo zdravotnictví také nedávno vyhlásilo výzvu k podpoře čtyř ambulancí s rozšířenou péčí, které by měly 18 měsíců fungovat v pilotním provozu, kdy se má ověřit jejich nákladovost a efektivita. Maximální výše dotace na realizaci jednoho pilotního provozu je 5,3 milionů korun. Tato zařízení by měla zajišťovat odbornou péči většímu počtu pacientů, než je schopen psychiatr v běžné ambulanci.

Psychiatrické ambulance s rozšířenou péčí budou poskytovat zdravotní služby ve spolupráci s dalšími profesemi, zejména klinického psychologa a sestry pro péči v psychiatrii. Spolupracovat budou i s dalšími složkami psychiatrické péče v rámci regionálních sítí, jako jsou psychiatrická lůžková zařízení a centra duševního zdraví; chybět nebude ani spolupráce s praktickými lékaři. „Psychiatr bude provádět diagnózu a indikovat léčbu tak, aby měl praktický lékař v péči stabilizovaného pacienta. Tato spolupráce by měla lépe propojit psychiatrickou a primární péči a vést k lepší organizaci zdravotní péče,“ vysvětlil před časem ministr.

Tento týden na poradě vedení ministerstva byl podobný projekt schválen také pro děti a dorost. Výzva tak bude směřována na tři multidisciplinární týmy zaměřené na děti a adolescenty.

V příštím roce začne vznikat garantovaná síť adiktologických služeb

Další oblastí, kde by mělo dojít k posunu, jsou adiktologické služby. „Rada vlády pro protidrogovou politiku schválila novou strategii ambulantních a adiktologických služeb, které by měly fungovat i v kontextu reformy. V rámci adiktologických služeb bude péče hrazena ze zdravotního pojištění – pojišťovny jsou připraveny v rámci úhrad to podpořit. Od příštího roku by tak tyto služby měly vznikat a měla by tu být státem garantovaná síť ambulantních adiktologických služeb,“ načrtává ministr.

Běh na delší trať pak bude zajištění gerontopsychiatrických služeb. „Hodně se jich dotýká Národní akční plán pro neurodegenerativní onemocnění, což je věc velmi široká svou agendou a bude ještě chvíli trvat, než se k tomu postavíme. Ambulance s rozšířenou péčí pro tento typ pacientů ale také plánujeme,“ uvádí místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders. Ministr Vojtěch k tomu doplňuje, že od příštího roku mohou praktici vykazovat nový výkon v podobě včasného záchytu demence. Díky tomu by mohlo být více lidí zachyceno v rané fázi onemocnění, kdy je větší šance na zpomalení rozvoje choroby.

Vedle toho běží destigmatizační a edukační aktivity, rozběhl se i projekt na datovou a analytickou podporu reformy. „Jako odborníci konzultujeme jednotlivé postoje a postupy se zahraničím, abychom nevybočovali, a jak Světová zdravotnická organizace, tak Evropská psychiatrická asociace, která nás nedávno navštívila, velmi pozitivně naše kroky hodnotí a považují Českou republiku za oblast, která se v reformě dostala z postkomunistických zemí nejdál,“ dodává Martin Anders.

V současnosti trpí podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví nějakou formou duševního onemocnění 21 procent lidí. Právě duševní onemocnění je také dnes hlavním důvodem pro přiznání invalidního důchodu. V roce 2010 se přitom odhadovalo, že ekonomické náklady na duševní onemocnění celosvětově dosahují 2,5 bilionu dolarů, v roce 2030 by to už ale mělo být šest bilionů.

Michaela Koubová