Žádná Pandořina skříňka. Senátoři vrací do zákona o odškodnění újmy způsobené očkováním bolestné a ztrátu výdělku

Není nám jasné, proč by bolestné mělo být nejen postiženým dětem ale i dospělým odepřeno, říká senátor a předseda zdravotnického výboru Lumír Kantor (nestraník). Foto: needpix.com

Pokud se bavíme o možné újmě způsobené očkováním, nelze vynechat bolest a ztrátu výdělku. To je závěr včerejšího jednání senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku o návrhu zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Jeho členové schválili pozměňovací návrh svého předsedy a zpravodaje návrhu Lumíra Kantora (nestraník), který se vrací k původní vládní verzi zákona. Poslanecká sněmovna jej totiž senátorům předala ve znění, které původní obecně definovaný rozsah „majetkové a nemajetkové újmy“ nahradilo „ztížením společenského uplatnění“ očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví a domácnost. Ministr Vojtěch po upřesnění, že se to bude týkat pouze zvlášť závažných stavů, s Kantorovým návrhem souhlasil.

„Dvacet dva let dělám soudního znalce a nikdy jsem nepsal posudek na ztížení společenského uplatnění bez bolestného,“ prohlásil předseda senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Lumír Kantor (nestraník), když předkládal svým kolegům z výboru ke schválení svůj pozměňovací návrh k návrhu zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.

Podle původního návrhu tohoto zákona tak, jak byl předložen českému parlamentu vládou v dubnu loňského roku ke schválení, měl stát osobu, která se podrobila povinnému očkování, odškodňovat obecně za „újmu majetkovou i nemajetkovou“. Při pohledu do občanského zákoníku tento termín zahrnuje náhradu za vytrpěnou bolest, ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nebo za účelně vynaložené náklady na péči o zdraví a osobu poškozeného a jeho domácnost.

Z obav z příliš širokého výkladu takto definované újmy však poslanecká sněmovna – na návrh skupiny poslanců v čele s předsedkyní poslaneckého zdravotnického výboru Věrou Adámkovou (ANO) – nakonec zákon upravila tak, aby se odškodňovaly „pouze“ případy ztížení společenského uplatnění, jinými slovy trvalé následky povinného očkování, a to včetně úhrady nákladů na péči o zdraví a osobu poškozeného a jeho domácnost. Z takto formulovaného ustanovení tedy „vypadl“ nárok na odškodnění za vytrpěnou bolest a za ztrátu výdělku (psali jsme o tom zde).

„My jsme skutečně po diskusi v poslanecké sněmovně doznali, že tak, jak byl rozsah újmy v zákoně prvotně formulován, mohli bychom opravdu nakonec odškodňovat naprosto nezávažné stavy jako bolest v rameni. A ministerská komise by mohla být zahlcena případy posuzování příčinné souvislosti s očkováním u bolesti hlavy,“ vysvětloval senátorům náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

S vyloučením bolestného a ztráty na výdělku z rozsahu újmy, kterou lze odškodnit, však Kantor zásadně nesouhlasí. Podle něj se o žádné otevření „pandořiny skříňky“ požadavků na odškodnění nezávažných a krátkodobých komplikací jako teplota či bolest hlavy nejedná. Proto na včerejším jednání senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku navrhl obě situace do verze zákona schválené poslanci doplnit. „Pokud dojde k paréze brachiálního plexu, nemusí to při správné péči ze strany rodičů skončit trvalými následky. Nedojde tedy ke snížení společenského uplatnění, ale dítě přece může dostat bolestné,“ uvedl Kantor a upozornil, že o stejnou věc ho v dopise požádala i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. „Není nám jasné, proč by to nejen postiženým dětem ale i dospělým mělo být odepřeno,“ dodal.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ještě během jednání výboru Kantorův pozměňovací návrh nakonec podpořil, ale s upřesněním, že se musí jednat o případy „zvlášť závažného ublížení na zdraví očkovaného“. Tedy tak, aby se výklad rozsahu újmy nemohl rozšířit i na širší spektrum možných stavů.  „Detailněji to pak ještě vymezíme metodikou,“ přislíbil ministr Vojtěch.

Ano nezávislé komisi

Senátní výbor naopak podpořil poslanecké doplnění návrhu zákona o vznik nezávislé odborné komise, která by posuzovala složité případy. I v tomto případě se jedná o pozměňovací návrh předložený již zmíněnou skupinou poslanců v čele s Adámkovou.

Podle ministra Vojtěcha návrh zákona představuje doposud chybějící právní titul k tomu, aby se v případě, že dojde k újmě na zdraví v důsledku státem předepsaného očkování, mohla poškozená osoba úspěšně domoci odškodnění. Přímá souvislost s očkováním se nebude muset prokazovat u  následků, které se vyskytnou v určitém časovém období od aplikace vakcíny v případech, které vymezí prováděcí vyhláška. Bude se jednat o případy jako anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie nebo chronická artritida. Ministerstvo se přitom odvolává na odborné poznatky, podle nichž jsou tyto následky, vyskytnou-li se v určitém čase po očkování, velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky. V ostatních případech bude nutné příčinnou souvislost prokázat a v tom může sehrát významnou roli právě ona nezávislá odborná komise.

Kromě samotné osoby poškozeného bude stát také odškodňovat osoby blízké za „duševní útrapy“, dojde-li následkem povinného očkování ke smrti nebo zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného.

Ministerstvo bude odškodnění vyplácet do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny. Maximální výši náhrady zákon nestanoví, ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku. Předpokládá se, že celková výše náhrad nepřesáhne 100 milionů korun ročně. Neúspěšní žadatelé se budou moci obrátit na soud.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Prymuly těch skutečně závažných případů trvalého poškození může být tak pět do roka, ale úmrtí jsou opravdu raritní „Já osobně neznám takový případ, který by byl kauzálně spojený s očkováním,“ uvedl Prymula.

Spolu s tímto zákonem chce ministr Vojtěch řešit i odpovědnost ve chvíli, kdy dítě povinné očkování nepodstoupí (tj. z jiného důvodu než kvůli kontraindikaci). „V dnešním zákoně o ochraně veřejného zdraví je sankce až deset tisíc korun, když dítě povinné očkování nepodstoupí. A teď je v poslanecké sněmovně ve druhém čtení novela tohoto zákona, podle níž by neočkované děti neměly být přijímány nejen do státních předškolních zařízení, ale i do soukromých dětských skupin a podobných zařízení,“ řekl ministr (psali jsme o tom zde). Připustil však, že zřejmě kývne na poslaneckou úpravu návrhu tak, aby se netýkal škol v přírodě. Tam podle něj vyrážejí poměrně uzavřené kolektivy, které jsou spolu celý rok a jsou tedy po celou tuto dobu vystaveni stejnému prostředí.

Tím však plány ministra nekončí. „To, s čím chceme začít hned teď, a včera jsme to řešili s řediteli zdravotních pojišťoven, je, že pojišťovny začnou uplatňovat regres vůči rodičům, kteří se rozhodnou bez důvodu nedat své dítě očkovat a to pak danou chorobou onemocní. Došli jsme k závěru, že i podle stávajícího zákona už dnes mohou zdravotní pojišťovny náklady na léčbu po těchto rodičích vymáhat. Případ tetanu v Brně před několika měsíci (přečtěte si zde) byl poslední kapkou. Jako stát chceme nést odpovědnost, pokud dojde v důsledku povinného očkování k nějakým následkům, ale na druhou stranu musí odpovědnost nést i ti, kteří se dobrovolně rozhodnou, že své dítě očkovat nenechají,“ dodal ministr.

Helena Sedláčková