Za deset let se průměrný počet lůžek v domovech pro lidi se zdravotním postižením zmenšil jen o osm na předloňských 59. Foto: pikrepo.com

Domovy pro postižené se mění pomalu, jsou dál spíš velkými ústavy

Domovy pro lidi se zdravotním postižením se v Česku mění jen pomalu a stále připomínají spíš velké ústavy než domácí prostředí. Za deset let se průměrný počet lůžek v těchto zařízeních zmenšil jen o osm na předloňských 59. Tří a vícelůžkových pokojů v domovech postupně ubývá. V roce 2018 jich ale stále v nabídce byla téměř tisícovka. Vyplývá to ze statistických ročenek za vybrané roky, které zveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Nejnovější dostupné údaje jsou právě za rok 2018.

 

Na nedůstojné podmínky v domovech pro lidi s postižením dlouhodobě poukazuje Jednota pro deinstitucionalizaci (JDI), která zastřešuje dvě desítky organizací a téměř tři desítky expertů. „Stále tisíce lidí v domovech pro osoby se zdravotním postižením v ČR žijí společně ve vícelůžkových pokojích se sdílenou koupelnou a skupinovými pravidly. To de facto vylučuje jakékoli soukromí, ale i běžný život,“ sdělila ČTK předsedkyně JDI Terezie Hradilková.

Pro přechod z ústavní do domácí péče je podle JDI potřeba dostupná pečovatelská služba, osobní asistence, chráněné bydlení i podpora pečujících. Pomoci mohou i malá zařízení pro několik lidí. JDI na podobu péče v Česku upozornilo po nedávném požáru zařízení pro handicapované Kompas ve Vejprtech, při kterém zahynulo osm lidí. Organizace a experti vyzvali radnici, aby obyvatelům vyhořelého domova zajistila důstojnější bydlení a moderní služby. V domově bylo v době neštěstí 35 klientů.

V Česku platí od října 2009 úmluva OSN o právech postižených, která má zaručovat respektování soukromí či samostatnosti. Česká strategie rozvoje sociálních služeb do roku 2025 počítá s přeměnou velkých ústavů na menší komunitní zařízení, aby lidé mohli žít s podporou terénních služeb či asistence v domácím prostředí. Kapacita ústavů se snižuje postupně a klienti se přesouvají do vstřícnějšího prostředí. Na konci roku 2008 žilo v domovech podle údajů státu 14.604 handicapovaných, zatímco o deset let později 11.630.

Za desetiletí také přibylo jednolůžkových pokojů. V roce 2008 fungovalo v Česku 225 domovů pro postižené s 15.113 lůžky a jednolůžkových pokojů nabízely jen 1418, dvoulůžkových 2739 a tří a vícelůžkových 2080. V roce 2018 už bylo jednolůžkových pokojů 2531, tedy skoro o 80 procent více než před deseti lety. Počet tří a vícelůžkových pokojů se naopak snížil o více než polovinu, v roce 2018 jich zůstávalo 974.

Stát zmenšil svých pět domovů. V roce 2008 v nich bylo 893 lůžek, takže v průměrném státním ústavu tehdy mohlo žít až 178 handicapovaných klientů. Předloni už bylo ve státních zařízeních jen 626 lůžek. Průměrný státní ústav pro postižené měl ale i tak velký počet míst, a to 125.

Krajských domovů od roku 2008 do roku 2018 zhruba o dvě desítky ubylo. Předloni jich fungovalo 141 s 9475 lůžky. Průměrná kapacita tak byla 67 lůžek, o sedm méně než před deseti lety. Obecních zařízení o šest přibylo na 28 a zajišťovaly 1171 lůžek. Velikost průměrného obecního domova se tak za desetiletí zmenšila o šest míst na 41. Předloni bylo v provozu také víc církevních a jiných zařízení, a to 30. V jednom v průměru žilo 24 lidí.

-čtk-