Německá vláda schválila minulý týden sadu opatření, která mají vést k úsporám ve veřejném zdravotnictví v objemu přes 16 miliard eur. Důvodem je dlouhodobá finanční nerovnováha celého systému. Na úsporách se mají podílet všichni zúčastnění. Nemocnice musí už příští rok počítat s velkým výpadkem příjmů, lékařští specialisté si stěžují, že finanční dopad balíčku bude nerovnoměrný, uvádí odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Síť německých nemocnic bude patřit mezi nejvíce zasažené články německého systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung). Dopady úsporného balíčku pro zdravotnictví u nich vyčíslil německý Institut pro podnikání ve zdravotnictví na necelé čtyři miliardy eur. A to jen pro příští rok.

Přesně o takovou sumu by německé nemocnice měly přijít v důsledku nižších příjmů. Z hlediska dopadu celého zdravotnického balíčku by tak nesly celou čtvrtinu celkových úspor.

Nemocnice ponesou čtvrtinu z celého balíčku

Vedle pokračující realizace reformy nemocniční sítě, kterou prosadila předchozí spolková vláda pod vedením Olafa Scholze a kterou upravil stávající kabinet kancléře Friedricha Merze, budou nemocnice muset hledat další úspory.

Podle Institutu pro podnikání ve zdravotnictví lze očekávat, že první položka, na kterou se zaměří, budou provozní náklady. Z nich pak lze největší úspory dosáhnout v personální oblasti. „Nemocnice budou muset snižovat počet zaměstnanců,“ cituje Deutsches Ärzteblatt závěry institutu.

Konkrétně by to podle odborníků institutu znamenalo nutnost snížit počet zaměstnanců asi o 10 %. A to na všech odděleních s výjimkou ošetřovatelského personálu. Ten se totiž z hlediska financování pohybuje ve zvláštním režimu, a tak by na něj plánované úspory v systému GKV nedolehly, vysvětlují autoři zprávy.

Snížení počtu zaměstnanců?

Takové doporučení je ovšem v rozporu s všeobecně převládajícím názorem, že ve zdravotnictví obecně chybí kvalifikovaný personál. Autoři zprávy ovšem namítají, že nemocnice by takové snížení počtu zaměstnanců mohly zvládnout. V této souvislosti podotýkají, že mezi lety 2019 a 2024 jich přibylo (v přepočtu na plný úvazek a na jednoho pacienta) přibližně 20 %.

Institut rovněž odhadl, jak by se změnila finanční situace německých nemocnic, pokud by úsporná opatření nepřijaly. V roce 2028 by jim chybělo téměř 5 miliard eur, o rok později více než 6 miliard eur. A v roce 2030 by už nemocnice postrádaly přes 7 miliard eur.

Mohlo by vás zajímat

Očekávaný podíl nemocnic, které by na konci této dekády hospodařily se ztrátou, by se zvýšil ze současných 29 až na přibližně 80 %, odhadují analytici institutu. Navíc by v roce 2030 téměř polovina z nich čelila vysokému riziku insolvence.

Nerovnoměrný dopad na lékařské specialisty

Dopady úsporného zdravotnického balíčku počítají také lékařští specialisté. Ten totiž bude nerovnoměrný v závislosti na odbornosti konkrétní praxe. Ústřední institut pro lékaře zákonného zdravotního pojištění odhadl dopad zrušení zvláštních plateb, a to podle specializačních skupin.

Nejvíce to zasáhne radiologické ordinace. Institut ztrátu vyčíslil na 68 tisíc eur na jednoho lékaře a rok. Následovat by měli ordinace ORL (44 tisíc eur), foniatři a dětští audiologové (32 tisíc eur) a specialisté v interním lékařství (31 tisíc eur). O nemalé peníze ze zdravotního pojištění přijdou také neurologové (26 tisíc eur) nebo ortopedi (23 tisíc eur).

Bez dopadu z úsporného balíčku „nevyváznou“ ani psychiatři, psychologové a psychoterapeuti, stejně jako praktičtí lékaři a pediatři. Těm se sníží platby za jejich výkony plošně.

„Praktičtí lékaři na takové škrty pravděpodobně zareagují snížením počtu zaměstnanců. To se projeví omezením počtu ordinačních hodin nebo služeb, které ordinace nyní nabízejí,“ konstatoval pro Deutsches Ärzteblatt Dominik von Stillfried, předseda představenstva Ústředního institutu pro lékaře zákonného zdravotního pojištění. Podle něj je nutné počítat s tím, že další úspory mohou přijít ještě do konce této dekády.