Neděle, 28. února, 2021

Dotace na rezidenční místa pro mladé lékaře v regionech se mají zvýšit. Podmínkou bude stabilizační dohoda

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ministerstvo zdravotnictví chce dostat více mladých praktických a dalších lékařů do regionů, kde jich hrozí nedostatek. Chce proto změnit dosavadní systém rezidenčních míst pro specializační vzdělávání tak, že bude tato místa v ohrožených oblastech dotovat vyšší částkou. Podmínkou je ale uzavření stabilizační dohody. Kraje i Sdružení praktických lékařů nové opatření podporují. Mladí praktici by však spíše uvítali, kdyby jim zůstala možnost volby.

„Dosavadní systém rezidenčních míst nereflektuje dostatečně personální situaci v oborech a regionech,“ prohlásil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci, kde představil chystanou úpravu rezidenčních míst pro specializační vzdělávání mladých dostudovaných lékařů. „Poskytovatelé nejsou také dostatečně motivováni mladé lékaře na rezidenční místa přijímat a zejména u těch menších jsou náklady na rezidenční místo vyšší než dotace samotná,“ dodal ministr. Podle něj je zapotřebí 742 milionů korun, které ministerstvo pro letošní rok na program rezidenčních míst vyhradilo, vynakládat efektivněji a využít je ke zlepšení personální situace v regionech, kde je lékařů nedostatek nebo mají vysoký věkový průměr.

Nejvyšší finanční příspěvky tak půjdou do regionů jako Moravskoslezský nebo Ústecký kraj, přičemž významně se podpoří především rezidenční místa pro praktické lékaře, jejichž odbornost se „chlubí“ nejvyšším věkovým průměrem v republice kolem 57 let. „Vyšší dotace bude také nově směřovat přímo za mladým lékařem, který si platově polepší, a nikoli za poskytovatelem,“ uvedl ministr. Podmínkou však bude uzavření stabilizační dohody, v níž se mladý lékař zaváže po atestaci zůstat v daném regionu (nikoli však u konkrétního poskytovatele) stejný počet let, co tam pobíral dotaci. To jsou v případě praktických lékařů tři roky, u ostatních oborů 4,5 roku. Pokud bude chtít mladý lékař z regionu odejít a přejít na jiné rezidenční místo, třeba v Praze, bude to možné. Musí ale vrátit alikvotní část dotace, tedy navýšení pro daný region, což představuje stovky tisíc korun. „Chceme, aby mladí lékaři zůstávali v daném regionu a obecně v českém zdravotnictví. To je podle mého názoru legitimní požadavek,“ řekl ministr.

Dotace na rezidenční místo pro praktiky má tvořit z 80ti procent příspěvek na plat rezidenta a zbylých 20 procent dotace na povinné kurzy, stáže, které si jinak mladý praktik hradí sám, a také odměnu školiteli. Předpokládaná měsíční dotace na jednoho praktika – rezidenta v regionech, kde je primární péče ohrožena nejvíce, přesahuje 66 tisíc korun, v regionech druhého pásma „s rizikovou mírou potřebnosti“ je to zhruba 55 tisíc korun, v základním „standardním“ pásmu je to 44 tisíc korun. Podobně odstupňovaná je i odměna školiteli, která se pohybuje mezi 5 až 9 tisíci korunami.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky jsou právě u praktických lékařů pro dospělé a lékařů pro děti a dorost při zajištění specializačního vzdělávání rezidenční místa klíčová a naprostá většina mladých praktiků jde touto cestou. „Není v podstatě v ekonomických možnostech praxe praktického lékaře vyškolit na své náklady nového školence. Ty se pohybují kolem 1,5 milionu korun, to je pro jednu praxi neúnosné,“ řekl Šonka. Systém rezidenčních míst si pochvaluje, podle něj z pohledu praktických lékařů funguje. Díky navýšení příspěvku se tak do určité míry srovnají ekonomické podmínky praktiků ve srovnání s mladými lékaři, kteří se připravují v  nemocnicích. „A ten závazek je z našeho pohledu naprosto v pořádku,“ dodal Šonka. „Předpokládám, že nový systém povede k posílení primární péče u nás.“

„Je třeba si ale uvědomit, že hovoříme o 24 až 25letých lidech,“ upozorňuje předsedkyně sdružení Mladí praktici Markéta Pfeiferová. „Souhlasím s tím, že problém nedostatku lékařů v některých regionech je potřeba řešit a postupu ministra Vojtěcha rozumím. Trochu se však zapomíná na to, že se jedná o pro mladé lidi klíčové životní období, kdy nacházejí životní partnery nebo, v případě mladých lékařek, kdy plánují rodinu. A pro někoho může být zkrátka těžké a demotivující muset se zavázat, kde stráví dalších deset let svého života,“ dodává Pfeiferová. Proto by spíše uvítala, kdyby v systému zůstala možnost volby mezi méně dotovaným místem bez stabilizační dohody a více dotovaným místem s dohodou.  „Pro někoho bude nový systém podpory určitě motivační, ale možnost volby je velmi důležitá,“ říká mladá předsedkyně. „A i případná nižší dotace je pořád lepší než platit vzdělávání ze svého.“ Podobně jako Šonka totiž i Pfeiferová vnímá rezidenční místa pro specializační vzdělávání praktiků téměř jako záchranu oboru. „Bez rezidenčních míst se prakticky nejde vzdělávat s ohledem na vysoké náklady, které jsou s tím spojené,“ dodává.

Zapojit se musí všichni – ministerstvo, kraje i obce

V případě ostatních vybraných specializací má tvořit celou ministerskou dotaci příspěvek na plat a odměna školiteli ve výši 5 tisíc korun. „Jedná se o obory jako pediatrie, vnitřní lékařství, chirurgie, psychiatrie, dětská a dorostová psychiatrie, revmatologie, urologie a další, kde je mladých lékařů opravdu nedostatek,“ upřesnil náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula. Předpokládaná měsíční dotace na jednoho rezidenta se v tomto případě pohybuje od necelých 18 tisíc korun v případě prvního pásma s nejnižší potřebností, přes 26,5 tisíce korun u druhého pásma po 35,5 tisíce korun u třetího nejohroženějšího pásma regionů. „Na rozdíl od dotace pro praktiky zde chceme zapojit co nejvíce kraje a poskytovatele, aby se na finanční podpoře spolupodíleli,“ uvedl Prymula. Plat lékaře má hradit právě poskytovatel a ministerstvo k tomu přidá svou dotaci.

Ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací statistiky ČR a zdravotními pojišťovnami připravuje ministerstvo detailní mapu dostupnosti ordinací praktiků a vybraných specializací po republice, přičemž vychází ze základního kritéria dojezdové vzdálenosti do 35 minut. „Nejedná se však o jediné kritérium, celkově budeme při tvorbě mapy brát v potaz kolem 15 faktorů,“ upřesnil Prymula. „A z ní budeme vycházet při definici oněch tří regionálních pásem podle míry rizikovosti,“ dodal.

Pro některé regiony je zlepšení personální situace skutečně zásadní. „Během čtyř let nám dosáhne důchodového věku 44 procent praktických lékařů a 65 procent dětských praktických lékařů,“ řekl novinářům náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Martin Gebauer (ANO). „Ale i u ostatních oborů má připravovaná změna velký význam, lidé nebudou tolik odcházet z nemocnic,“ uvedl.

Kromě rezidenčních míst nabízí nejen ministerstvo, ale i kraje nebo jednotlivé obce v regionech ohrožených nedostatkem lékařů již nyní také dotační programy na rozjezd nových praxí. „Nový systém tak ulehčí kraji i obcím, které samy iniciativně pomáhají vybavovat ordinace a nabízejí různé další benefity,“ řekl náměstek hejtmana Ústeckého kraje Stanislav Rybák (KSČM).  Ústecký kraj tak například nabízí stipendijní program, do kterého se hned v prvním roce fungování přihlásilo 52 studentů z lékařských fakult Univerzity Karlovy. „Program také obsahuje závazek zůstat po dokončení programu u zaměstnavatele a nedělalo to problém,“ dodal Rybák.

Ministr Vojtěch si uvědomuje, že pro mladé lékaře nejsou důležité jen finance, ale i zázemí pro rodinu jako kvalitní bydlení, škola pro děti a práce pro partnera. „Je to komplexní problém, na kterém musíme pracovat nejen my, ale i kraje a obce,“ uvedl ministr. „Jsem však optimista. Vidíme, že v posledních letech se počet praktiků zvyšuje. Ještě je potřebujeme dostat do míst, kde chybí.“

Systémem dotací na rezidenční místa podporuje ministerstvo zdravotnictví finančně specializační vzdělávání mladých lékařů v době mezi ukončením univerzitního studia a získáním atestace. Podle současného systému nastaveného zákonem č. 95/2004 o podmínkách specializačního vzdělávání lékařů se dotace poskytuje na částečnou úhradu nákladů poskytovatelů spojených se vzděláváním u nich zaměstnaných mladých lékařů. Dotace směřují buď na specializační vzdělávání v základním kmeni (trvá 30 měsíců) nebo na celé specializační vzdělávání ve vybraných oborech. Ministerstvo předpokládá, že letos podpoří 371 rezidentů ve specializačním vzdělávání a 200 rezidentů v základním kmeni. V příštím roce by rádo zvýšilo rozpočet na rezidenční místa na 880 milionů korun.

Návrh novely zákona odešle ministr Vojtěch ještě tento týden do meziresortního připomínkového řízení. Nelze tedy vyloučit, že se ještě před jeho schválení vládou změní. Ministr doufá, že změny by mohly začít platit již od roku 2021.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY