Emoce jsou silnější než fakta. I proto koronavirus tolik děsí veřejnost

Pokud porovnáme nám známou hrozbu s něčím zcela novým, ukáže se, že se lidé bojí spíše bubáka schovávajícího se za rohem než čerta, kterého už znají, říká Petr Nutil, spoluzakladatel portálu Manipulatori.cz. Foto: koláž ZD

Čistě statisticky je mnohem pravděpodobnější, že v Česku zemřete v důsledku „běžné“ chřipky než kvůli infekci novým typem koronaviru 2019-nCoV. Přesto druhý vir vyvolává mnohem více strachu a vznikají kolem jeho šíření konspirační teorie, které ovlivňují chování lidí včetně politiků. Jak tedy číst zprávy v médiích o šíření viru, nepodlehnout panice a ani situaci zbytečně nepodcenit?

Jen málokterá událost si dokáže získat tak velkou mediální pozornost na celém světě jako šíření nové doposud neznámé infekce, která zabíjí. Nový typ koronaviru 2019-nCoV během několika týdnů dokázal dostat svět do stavu „globální nouze“, který vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) ve čtvrtek 30. ledna. K tomuto dni bylo oficiálně v Číně potvrzeno 7.711 případů a dalších 12.167 osob s podezřením na tuto infekci. Z potvrzených případů má 1.370 nemocných vážný průběh a 170 osob v důsledku infekce zemřelo. Z nemocnic do domácího ošetřování bylo propuštěno 124 pacientů, jejichž stav se zlepšil a uzdravili se. Současně bylo potvrzeno 83 případů infekce mimo území Číny v celkem 18 zemích světa, z těchto osob sedm necestovalo do Číny. Ve třech případech mimo území Číny byl pak potvrzen přenos z člověka na člověka. Stav žádného z těchto nemocných není vážný a také k tomuto datu nedošlo mimo území Číny k úmrtí v důsledku infekce novým typem koronaviru.

Česko je na situaci, kdy by se infekce dostala také k nám, připraveno a již přijalo potřebná opatření. Psali jsme o nich zde, podrobné a pravidelně aktualizované informace lze najít i na stránkách ministerstva zdravotnictví. Strach z infekce v případě, že člověk necestuje do Číny a ani se nepotkává s Číňany, kteří přicestovali v minulých týdnech, skutečně není na místě. K 1. únoru bylo u nás otestováno celkem 37 osob, u nichž se objevilo podezření na infekci novým typem koronaviru, a u všech bylo vyšetření negativní.

Toto jsou strohá fakta. Jak je ale vnímat ve světle toho, že se doslova online objevují další a další informace o šíření infekce včetně nejrůznějších konspiračních teorií? Rada je zdánlivě jednoduchá: soustředit se na fakta, nikoli na emoce a raději důvěřovat institucím a vědeckým týmům, jež se situaci věnují, než anonymním zprávám na internetu. Jenže v okamžiku, kdy se šíří další a další fotografie a videa varující před závažností situace, je to víc než těžké.

Nová biologická zbraň? Ne, Čína je „velký inkubátor“ pro viry

Konspiračních teorií kolem šíření nového typu koronaviru je celá řada, což dokumentují zahraniční zpravodajské servery včetně britské BBC News, amerického The New York Post nebo australského 7news. Jedna z konspirací tvrdí, že současná epidemie je důsledek utajovaného programu na vývoj biologických zbraní. Vychází z pravdivé informace, že v čínském Wuhanu skutečně sídlí Virologický institut specializující se na výzkum virů. Dokonce i americký deník The Washington Post informoval na základě tvrzení někdejšího důstojníka izraelské tajné služby Danyho Shohama, že tato instituce je spojena s čínským programem na výrobu biologických zbraní. Jenže toto prohlášení je doplněno informací, že „zatím neexistuje žádný důkaz ani náznak“, že by skutečně došlo k úniku infekce z laboratoře. Přesto, jak upozorňuje BBC News, tyto dva články amerického deníku byly sdíleny stovkami účtů na sociálních sítích a mohly zasáhnout miliony lidí.

Skutečnost je ale mnohem prostší. „Není žádný důvod pro to, aby někdo takový virus připravoval. Nehodil by se ani pro výzkum, ani jako potenciální biologická zbraň. Celé to nedává smysl, a tak je mnohem pravděpodobnější přirozené vysvětlení jeho vzniku,“ vysvětluje docent Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy, který zároveň působí na Přírodovědecké fakultě UK a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. K jeho specializacím patří právě viry. Vysvětlení toho, proč se tato infekce objevila právě v Číně, je podle něj nasnadě: „Vysoká koncentrace lidí, drůbeže a prasat je spolu s nižšími hygienickými standardy doslova velkým inkubátorem, kde dochází ke vzájemného křížení, tedy „rekombinaci“, nových chřipkových kmenů a snadnému přenosu zvířecích virů na člověka. Většina velkých virových epidemií 20. století má počátek právě tam,“ dodává.

Čínu a další asijské země, kde se hygiena „až tak moc neřeší“ a současně se zde koncentruje velké množství lidí a zvířat, považuje za „přirozený“ zdroj infekce také docent Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny a také vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. „Na běžném čínském tržišti jsou vedle sebe mrtvá, polomrtvá i živá zvířata ve značném stresu, který oslabuje jejich imunitu. Míchají se tam zvířecí výkaly, krev a moč. Do toho špatná hygiena rukou prodejců i špatná hygiena prostředí, kdy se výkaly odstraňují jen vodou z hadice, a tak se vytváří infekční aerosol, který dýchají zvířata i lidé. I když jsou sekrety horních cest dýchacích infekční, místní populace běžně nepoužívá kapesníky, hlavně starší generace se zbavuje svých hlenů hned na místě pliváním a tím se jakékoliv kapénkové infekce  snadno šíří. Navíc se jedná o oblasti s vysokou hustotou populace, kde je také nejvyšší frekvence lidí s rizikovými druhy zvířat,“ přibližuje přední český epidemiolog a odborník na cestovní medicínu. Podle něj je tak zcela logické, že se nový typ koronaviru objevil právě v Číně, a velmi pravděpodobně se zde objeví i další epidemie virů, dokud se zde zásadně nezmění hygienické standardy.

Z těchto důvodů je také vysoce nepravděpodobné, že by šlo o „plánovanou epidemii“, o níž „dobře informované zdroje“ věděly už dávno a stojí za ní stojí Bill Gates. „Jakmile Spojené státy minulý týden oznámily první případ nákazy, na Twitteru a Facebooku začaly kolovat dokumenty, které na první pohled vypadaly tak, že experti věděli o viru už léta,“ píše BBC News. Jedním z těch, co tuto teorii úspěšně šířili a současně dávali vznik epidemie do souvislosti s jedním z nejbohatších mužů planety, byl přední americký konspirační teoretik Jordan Sather, mimochodem tentýž člověk, který doporučoval jako „léčbu“ této infekce „miracle master solution“ – zázračný roztok, přesněji řečeno roztok průmyslového bělidla, před jehož používáním mimo jiné varuje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Konzumace roztoku může vést například ke zvracení nebo akutnímu selhání jater.

Mimochodem, to samé doporučení v podobě použití průmyslového bělidla dává také český konspirační teoretik a držitel vědecké anticeny Bludný balvan, kterou uděluje Český klub skeptiků Sysifos, Oto Nepilý. Také on spekuluje, zda nový typ koronovaviru není uměle vytvořen či zda nevznikl proto, aby oslabil čínskou ekonomiku. Důkazy pro svá tvrzení ale nemá. Všechny tyto konspirační teorie o novém koronaviru mají hodně společného a vznikají stejně jako ostatní „zaručené“ zprávy. „Konspirační teorie obvykle z velké části navazují na skutečné události a obalují je různými fabulacemi a více či méně povedenými konstrukty. Objeví se téměř okolo každé podobně výrazné události a obvykle takhle prezentovaná „alternativní“ vysvětlení jsou víc než cokoli jiného absurdní, paranoidní nebo prostě jen směšné,“  říká Petr Nutil, spoluzakladatel portálu Manipulatori.cz a také autor knihy Média, lži a příliš rychlý mozek: Průvodce postpravdivým světem.

Věřit vědě, nebo sociálním sítím?

Skutečnost, že se infekce šíří a objevují se nové případy mimo Čínu, vedla WHO k vyhlášení „stavu globální nouze“, což je krok, ke kterému organizace sáhla již v minulosti například v roce 2009, kdy došlo k pandemii chřipkového viru H1N1, v letech 2014 a 2019 v důsledku šíření viru eboly nebo v roce 2016 kvůli šíření viru zika. „Nastal čas pro vědu, nikoli pro fámy. Nastal čas pro solidaritu, nikoli pro stigma,“ citoval americký medicínský portál STAT generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse s tím, že cílem tohoto opatření není kritizovat Čínu za přijatá opatření. Naopak, stejně jako další představitelé WHO zemi pochválil za reakci na epidemii. Pokud by čínské úřady nejednaly dostatečně efektivně, „už bychom viděli mnohem více případů mimo Čínu“. Podle něj tak všechny země světa mají v tomto ohledu spolupracovat a neznamená to hned přerušit s Čínou veškeré kontakty. Pro to nejsou zdravotní důvody.

Vyhlášení „stavu globálního ohrožení nemá tak vést k posilování paniky, ale tomu, aby se i méně rozvinutým zemí dostalo potřebné podpory a epidemii koronaviru 2019-nCoV se podařilo dostat pod kontrolu. Nevíme, jaké škody by virus mohl napáchat, pokud by se rozšířil do zemí s méně vyspělým systémem zdravotnictví,“ dodal generální ředitel WHO. Podstatnější než oficiální vyhlášení tohoto stavu, který mimochodem stále platí v případě epidemie eboly v Konžské demokratické republice a kvůli případům infekční dětské obrny v Pákistánu, Afghánistánu, Nigérii a několika dalších zemích, odkud se teoreticky může infekce šířit dál, je podle vedení WHO urychlení vývoje vakcín a cílených léků proti této infekci, boj proti dezinformacím a současně podpora pro země s horšími systémy zdravotnictví. Jak uvádí portál STAT, jisté obavy vzbuzuje možné šíření infekce na africkém kontinentu, kde doposud nebyl potvrzen ani jeden případ nákazy. Zde hrozí, že jednotlivé státy nebudou schopny dostatečně kontrolovat šíření viru, tedy včas detekovat nakažené a izolovat je, jak to dokáží bohatší vyspělejší země. Čína navíc v posledních letech masivně investovala právě v Africe, což s sebou nese také vyšší pohyb osob.

Zásadní je, že postupně roste objem vědeckých informací o samotném původci infekce, což dává lepší možnosti s ním bojovat. „Jedná se o virus, který je z 80 procent podobný SARS. Dokonce se v organismu váže na stejné receptory. Nový koronavirus má však nižší virulenci (schopnost vyvolat závažné projevy onemocnění – pozn.red.) a je zatím nebezpečný hlavně pro starší a chronicky nemocné osoby. Avšak tím, že se vylučuje už během inkubační doby a způsobuje i mírnější formy nákazy, má potenciál se rozšířit více než SARS, který nemocné oslabil natolik, že je mnohem častěji upoutal na lůžko a tím je uvrhl do jisté formy izolace. I když tedy bude smrtnost (podíl zemřelých z celkového počtu nemocných – pozn.red.) u této epidemie kvůli nižší virulenci menší než u SARS, celková úmrtnost (celkový počet zemřelých za určité časové období – pozn.red.) může být o dost vyšší, protože se infekce může více šířit a tedy zasáhnout více osob,“ přibližuje docent Maďar. Klíčové je nyní podle něj to, jak se bude vyvíjet situace ve velkých čínských městech, kde se nákaza šíří mezi domácí populací a současně odtud mohou cestovat lidé do dalších míst v Číně a v zahraničí. Zrušení například přímých letů nejen do Wuhanu, kde je hlavní ohnisko nákazy, tak považuje za rozumný krok s cílem snížit dopady epidemie na populaci v jiných zemích, včetně Česka. Neznamená to však, že by tyto kroky automaticky vedly k tomu, že se infekce přestane šířit.

Pro samotné šíření infekce je pak důležitý faktor R0, který rozhoduje o nebezpečnosti epidemie. „Tento faktor nám zjednodušeně řečeno udává průměrný počet lidí, které každý pacient do svého vyléčení nebo smrti nakazí. Čím je to číslo vyšší, tím rychleji se choroba šíří. Například spalničky mají R0 mezi 12 až 18 a poliovirus způsobující dětskou obrnu mezi pěti až sedmi. Problém je, že toto číslo se na začátku každé epidemie velmi obtížně stanovuje, protože neznáme celkový počet nakažených ani inkubační dobu, ale právě tehdy je potřebujeme znát nejvíce,“ popisuje docent Konvalinka. V současnosti pro přesné stanovení faktoru R0 v případě koronaviru není dostatek dat, ale podle různých kvalifikovaných odhadů se pohybuje mezi dvěma až pěti. V současnosti není zcela zřejmé, kolik zejména mírnějších případů infekce vůbec nebylo nahlášeno. Infekce se navíc šíří i v době, kdy člověk ještě nemá viditelné příznaky.

To samo o sobě však není neobvyklé, tvrdí profesorka Wendy Barclay, specialistka na infekční choroby působící na Královské univerzitě v Londýně. Totéž dokáží i chřipkové viry. „Viry se přenáší během dýchání či rozhovoru s infikovanou osobou. Nebylo by nijak překvapivé, pokud by toto dokázal nový typ koronaviru také,“ uvedla pro BBC News. Právě tito zatím bezpříznakoví nosiči viru komplikují zastavení epidemie. Nejsou totiž viditelně nemocní. Nicméně tento britský zpravodajský server upozorňuje, že není zcela korektní tvrdit, že počty nemocných prudce rostou. Je totiž možné, že Čína „pouze“ na základě dostupných informací zlepšila systém vyhledávání nemocných, tedy tamní úřady dokáží zachytit a nahlásit více případů. Na druhé straně se může také stát, že skutečný počet případů bude vyšší, než se nyní uvádí. Podle zprávy Centra pro výzkum globálních infekčních onemocnění při zmíněné Královské univerzitě je „pravděpodobné, že wuhanské propuknutí infekce novým koronavirem způsobilo podstatně více případů se středně závažných a závažných průběhem, než se nyní uvádí“.

Chřipka zabíjí více lidí, ale média to nezajímá

I tak je zcela na místě přistupovat ke zprávám o vývoji situace s jistou dávkou obezřetnosti. „Vždy je vhodné kontrolovat si zprávy z více zdrojů a důvěřovat spíše těm, o nichž vím, že přinášejí ověřené informace komentované odborníky. Naopak je na místě hluboká nedůvěra vůči neznámým zdrojům „z internetu“, profláknutým dezinformačním webům nebo řetězovým mailům přeposlaným vystrašeným příbuzným,“ doporučuje docent Konvalinka s tím, že je smysluplnější důvěřovat vědcům a vědkyním, jež se problematice skutečně věnují. „I vědci se mohou splést, ale přece jen ne o tolik jako anonymní šokující zprávy,“ dodává prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy.

V současnosti probíhá nejen v Česku, ale také v ostatních evropských státech a v USA epidemie chřipky, což mimo jiné znamená, že se na veřejnosti běžně pohybují lidé s příznaky jako kýchání nebo kašel. Také u nás už byla vyhlášena plošná epidemie ve všech krajích (psali jsme o tom zde). Podle údajů WHO si každoročně chřipka vyžádá až 650 tisíc úmrtí. U zhruba třech až pěti milionů osob má pak chřipka závažný průběh. V Česku v důsledku chřipky umírají zhruba dva tisíce osob ročně. Mimo jiné i proto, že chřipku podceňují a jen naprosté minimum se nechává očkovat navzdory doporučení WHO, že očkování proti chřipce je zcela na místě u těhotných žen, malých dětí od šesti měsíců do pěti let, seniorů starších 65 let, chronicky nemocných a všech zdravotníků. „Každoročně se v ordinaci setkávám se závažnými případy chřipky, kterým by bylo možné předejít, pokud by se lidé nechali proti chřipce očkovat. Bohužel nyní panika kolem koronaviru spíše běžné občany odklání od řešení významnějších rizik v podobě chřipky. Strach z neznámého je mnohem větší než strach z reálného avšak už běžného nebezpečí,“ popisuje praktický lékař pro děti a dorost Daniel Dražan, který vede vlastní praxi v Jindřichově Hradci a současně je členem výboru České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Vysvětlení toho, proč se lidé více obávají nového typu koronaviru než chřipky, která v našich podmínkách představuje reálně větší nebezpečí, ovšem neleží na poli medicíny, ale spíše psychologie. „Pokud porovnáme nám známou hrozbu s něčím zcela novým, ukáže se, že se lidé bojí spíše bubáka schovávajícího se za rohem než čerta, kterého už znají. Nehledě na to, že tento bubák znamená ohrožení našeho vlastního zdraví a života, tedy samotné naší existence,“ přibližuje Petr Nutil. Obrovský vliv na vnímání situace mají média, která se zaměřují na výrazná, dramatická a jakkoliv atraktivní témata. „Nový vražedný virus je jistě takovým lákavým soustem. Pokud jsme jako čtenáři a diváci podobným zprávám opakovaně vystavování, ovlivní to náš úsudek ohledně pravděpodobnosti dalšího výskytu takových událostí na základě snadnosti, s jakou se nám vybaví. Na tom nic nemůže změnit ani to, že je taková událost i nadále vysoce nepravděpodobná,“ vysvětluje Nutil s tím, že to neznamená podceňovat rizika, ale vnímat je reálně a adekvátně na ně reagovat. Samotné mediální zprávy o „vraždícím viru“ je podle něj lepší číst jako zprávy o stavu médií a také o nás samotných, tedy konzumentech mediálního obsahu. „Dostáváme přesně takový obsah, jaký čteme, o jaký se zajímáme a na jaký klikáme,“ dodává. A jak se nenechat ochromit strachem? „Soustředit se na fakta a když už, tak čerpat informace z relevantních seriózních zdrojů a nikoli ze sociálních sítí a bulváru. A klidně se prostě čas od času podívat na web ministerstva zdravotnictví nebo jiné instituce a tam se na vlastní oči přesvědčit, jak se věci doopravdy mají,“ shrnuje Petr Nutil.

Ludmila Hamplová