Kontroverzní náměstek Prymula stále nemá bezpečnostní prověrku. Zůstal poslední, náměstkyně Šteflová jí už má

Jaká jsou tajemství náměstka ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly? To se snaží odhalit již několik měsíců Národní bezpečnostní úřad. Prověrku stále nedokončil. Foto: Koláž ZD

Náměstek ministerstva zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula stále nemá bezpečnostní prověrku. Čas se mu přitom krátí, pokud ji nezíská do poloviny března, musí ho ministr přeřadit na nižší pozici. Jak již ale dříve uvedl Zdravotnický deník a Prymula sám později potvrdil Deníku N, z ministerstva zdravotnictví chce odejít. Prý ale chce mít „nejprve prověrku hotovou.“ Jenže to není v jeho moci. Je na Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ), kdy a zda vůbec dá Prymulovi pomyslnou zelenou a není přitom vázán ani lhůtou, kterou přepokládá služební předpis ministerstva zdravotnictví. Vzhledem ke kontroverzním aktivitám ministerského náměstka, má NBÚ hodně materiálů k prošetřování.

 

„V tuto chvíli bezpečnostní prověrka NBÚ není ukončena u pana náměstka prof. Prymuly. Paní náměstkyně Šteflová prověrku již obdržela,“ sdělila nám včera aktuální informaci mluvčí ministra Gabriel Štěpanyová.

Služebním předpisem č. 14/2019 z loňského 14. března byla stanovena povinnost splnit bezpečnostní způsobilost do 12 měsíců ode dne jeho vydání. Rok už ale brzy uplyne a znovu se blíží 14. březen. „Toto je nejzazší termín, po kterém by již nebylo možné danou pozici bez bezpečnostní způsobilosti vykonávat. V praxi věříme, že k prokázání bezpečnostní způsobilosti dojde dříve, aby byla garantována plynulost řízení dané sekce,“ řekla nám již loni Štěpanyová. Všichni náměstci už dnes prověrku mají. Zbývá jen Prymula, pokud bude on sám čekat do poslední chvíle, zda prověrku od NBÚ dostane, nebude už na jeho vůli, zda jako náměstek skončí. Ministr ho jednoduše musí přeřadit na nižší pozici. Je téměř jisté, že už se intenzivně hledá Prymulův nástupce, ministr nemůže čekat, až mu klíčový náměstek přestane fungovat ze dne na den.

Tajemství náměstka Prymuly

Deníku N Roman Prymula nedávno prozradil, že jeho prověrka byla přeřazena z režimu důvěrné do přísnějšího režimu tajné. Je to logické, náměstek toho má hodně k vysvětlování. Připomeňme to nejdůležitější.

V roce 2016 odvolal Prymulu z funkce ředitele fakultní nemocnice v Hradci Králové tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, když zjistil, že „porušoval zákon zamlčováním informací o střetu zájmů a pravdivě neinformoval o svých rozsáhlých soukromých aktivitách.“  Prymula mimo jiné působil spolu se svou dcerou v orgánech společnosti Biovomed (podrobně jsme o jeho kauze informovali zde a zde).  Redakce Televize Seznam v reportáži nazvané Tajemství náměstka Prymuly za miliardu: Zakázky firmám, se kterými měl soukromý byznys? spočítala, že Fakultní nemocnice v Hradci Králové, zaplatila přes miliardu korun stejným farmaceutickým společnostem, s nimiž obchodovala firma Biovomed. To ostatně potvrdil sám Prymula, ale snažil se celou věc bagatelizovat.  „Společnost Biovomed měla uzavřené smlouvy se třemi farmaceutickými firmami, které zadávají klinický výzkum v oblasti vakcín. Dvě z nich jsou natolik specifické, že s nimi nemocnice ani obchodovat nemůže. Pouze jediná obchodovala i s nemocnicí, ale v naprosto směšném objemu 48 tisíc korun. To je přece věc, která se dá těžko vysvětlit jako konflikt zájmů,“ řekl na svou obranu portálu iDnes.cz. Jenže Televize Seznam získala interní dokument nemocnice, z něhož vyplynulo, že nikoliv 48 tisíc, ale přesně 1 015 362 222 korun činil objem zakázek oněch farmaceutických firem. Prymula se následně snažil vykličkovat tvrzením, že nemocnice léky nakupovala přes distributora. Jenže samozřejmě každý ve zdravotnictví ví, že to neznamená, že by mezi nemocnicí a farmaceutickou firmou neprobíhala komunikace o potřebách jednotlivých pracovišť a podmínkách, za nichž budou léky nakoupeny.

Profesor Prymula dokázal sedět na několika „veřejných“ židlích najednou a vydělat přitom v soukromém byznysu desítky miliónů korun. Kromě křesla ředitele fakultní nemocnice a později náměstka ministra zdravotnictví, předsedá dlouhá léta Vakcinologické společnosti. Ta je pro výrobce očkovacích látek naprosto klíčovým partnerem pro rozhodování o strategii prodeje svých produktů. A možná ještě důležitější jsou pak pro ně klinické studie, jejichž provádění v Česku v oblasti vakcín ovládl právě Roman Prymula mj. také přes svoji firmu Biovomed. „Nikomu nezávidím jeho peníze a ani luxusní auta. Jenže Roman Prymula dával své bohatství a moc, kterou získal, ostentativně najevo. Všichni jsme věděli, že má velmi nadstandardní příjmy a vlastně jen čekali, kdy se všechno provalí,“ sdělil redakci Zdravotnického deníku v roce 2016 jeden z vakcinologů.

Statisíce dluhů po čínském dobrodružství

Další kontroverzní Prymulovou aktivitou, která zcela jistě zajímá NBÚ, je projekt Kliniky čínské medicíny v areálu Fakultní nemocnice v Hradci Králové, jenž neslavně zkrachoval. Profesor medicíny a šéf odborné společnosti Prymula při vzniku kliniky zcela vážně tvrdil, že se na ní bude za čínské peníze nezávisle studovat  účinnost tradiční čínské medicíny (Zdravotnický deník se tenkrát proti takovému nesmyslu silně ozval).

Kromě budování kliniky spustil v roce 2015 ředitel Prymula, ovšem za  oficiální podpory  vlády a osobně premiéra Sobotky, ve  fakultní nemocnici provoz Ambulance tradiční čínské medicíny. Jak uvedl loni portál Seznam Zprávy tato ambulance po sobě „zanechala statisícové, možná milionové ztráty“. Platby, vybrané od pacientů totiž nedokázaly pokrýt provoz ordinace s deseti zaměstnanci, mezi něž patřily i překladatelky. Nemocnice žádala jejich uhrazení po čínském investorovi, ten však tvrdil, že hradit provoz ambulance se v minulosti zavázala česká strana, a to v memorandu mezi ministerstvem zdravotnictví, firmou CEFC, hradeckou FN a šanghajskou Shuguang Hospital.

Zastánce alternativní medicíny škodí očkování

Prymula se myšlenky na kliniku tradiční čínské medicíny nevzdal ani po jejím krachu na půdě státní nemocnice. Prosazoval zachovaní kliniky v areálu fakultní nemocnice, kde měla podle jeho představy fungovat jako soukromá firma. „Už jsou vydaná všechna povolení. Pokud by šel projekt jinam, znamená to nové stavební řízení, překreslení projektu. Byla by to komplikace,“ zdůvodnil Prymula portálu idnes. Neuspěl a projekt se přestěhoval do Prahy. Ovšem už ne za 270 milionů korun původně slíbených Číňany na stavbu kliniky v Hradci, ale jen v podobě několika najatých čínských lékařů přesunutých do nově vzniklého  Česko-čínského centra Tradiční čínské medicíny Praha, které bylo otevřeno loni na jaře. Roman Prymula při slavnostním zahájení přítomné ujistil, že ministerstvo zdravotnictví dál hledá cesty, jak vyřešit pokračování původního projektu. Nové centrum v Praze zřizuje Nadační fond na podporu Tradiční čínské medicíny a alternativ (což je jiná organizace, než zrušený Nadační fond TCM). „Vítám, že veřejnost může dál dostávat objektivní a relevantní informace. Doprovázím pana prezidenta na cestě do ČLR a v programu jednání předpokládám i budoucnost TCM v Česku,“ řekl podle Krajských listů Roman Prymula. „Naším záměrem je rozvíjet TCM u nás, i formou regionálních center s čínskými odborníky, a i s podporou Asociace krajů ČR nabídnout lidem to, čemu říkáme sdílená medicína,“ nechal se slyšet tamtéž prezident nového fondu Jan Hovorka.

Angažmá náměstka v podpoře tradiční čínské medicíny není ostudou jen pro ministerstvo zdravotnictví, ale zpochybňuje i důvěryhodnost očkování, které je terčem útoků zastánců alternativní medicíny. Profesor Prymula – který stále vystupuje v dvojjediné  roli šéfa odborné Vakcinologické společnosti a současně náměstka MZ – na jedné straně hájí nevědeckou a pofidérní tradiční čínskou medicínu a na straně druhé pak chce přesvědčovat  občany o tom, že alternativní přístup, resp.  odmítání k očkování nemá vědecký základ a je tudíž nesprávné.  Stejně tak Prymulu znevěrohodňuje jeho byznysové napojení na výrobce očkovacích látek, které jsme zmínili výše.  To všechno za situace, kdy v Česku klesá proočkovanost a šíří se konspirační teorie o škodlivosti vakcinace.

Slon v porcelánu bez výsledků

Roman Prymula však nenaplnil ani další očekávání, která s ním byla spojována v roli náměstka ministerstva zdravotnictví. Nepřišel s žádným zásadním tématem, na kterém by odvedl kus práce. Naopak, je zodpovědný za problematické agendy, zejména vzdělávání, které je snad nejvíce kritizovanou oblastí českého zdravotnicí v gesci ministerstva zdravotnictví. Prymula s ním nepohnul ani o píď, ať už pracoval pod ministrem Ludvíkem nebo současným ministrem Adamem Vojtěchem. Mladí lékaři v nemocnicích, jejich školitelé, nebo praktičtí lékaři a další jejich ambulantní kolegové, ti všichni si unisono stěžují na pomalost v řešení nejpalčivějších problémů vzdělávání a na to, že ministerstvo v této oblasti selhává ve své řídící či koordinační roli.

Zatímco vzdělávání trápí hlavně zdravotníky, širší veřejnost zaujaly jiné Prymulovy přešlapy. V případě letecké záchranné služby muselo v roce 2017 ministerstvo popřít samo sebe. Nejprve totiž Prymula náhle začal trvat na striktní době pohotovosti a odmítal proplatit vzlety záchranářských vrtulníků, které se uskutečnily mimo předepsaný čas. „V některých případech se přitom záchranáři nevešli do rozpisu o pouhou minutu, která ale může rozhodnout o tom, zda pacient přežije či zemře,“ napsal tehdy například portál Info.cz v článku s drsným titulkem: Umíráte ve špatnou chvíli. Ministerstvo nechce, aby vám mimo určenou dobu pomohli záchranáři s vrtulníkem. Po pouhých třech dnech ministerstvo zcela obrátilo a ministr Miloslav Ludvík na Facebooku oznámil, že bude záchranné službě proplácet i lety mimo provozní dobu. V té době také stejný ministr předkládal vládě návrh na zřízení státní letecké záchranné služby, který se ukázal jako nepřipravený a zcela nereálný. Náměstek Prymula, který měl problematiku na starosti, pak narychlo podepisoval dodatky ke smlouvám se soukromníky, aby ti mohli pokračovat v poskytování svých služeb. Letecká záchranka tak dál fungovala, až do loňska, bez výběrového řízení.

Loni pak Prymula šokoval veřejnost svou mediální neobratností.  V DVTV projevil nedostatek empatie, když s ním redaktora Drtinová hovořila o velice citlivém tématu poškození dětského pacienta  s trvalými následky v Pardubické nemocnici. Rozhovor s ním pak byl uvozen titulkem Doktorka ignorovala dítě v kaluži krve. Lehce selhala, míní náměstek ministra.  Prymula se  pouštěl na tenký led a komentoval neuzavřený případ slovy jako „zdravotní sestra byla nepoužitelná“ a reportáž zlehčoval slovy „byla tendenční, působilo to na mě až bulvárně“.

Tomáš Cikrt