Rezidenční místo se stabilizační smlouvou personální krizi jen prohloubí, tvrdí (nejen) mladí lékaři

Rezidenční místo s dotací a stabilizační smlouvou nebo raději nic? To je, oč tu běží. Foto: needpix.com

Novela systému rezidenčních míst připravovaná ministerstvem zdravotnictví narazila na silný odpor lékařů a nejen těch mladých. Podle nich bude mít zcela opačný účinek, než který uvádí ministerstvo, a to, že „vyžene“ absolventy lékařských fakult za dalším vzděláním do zahraničí. Nový návrh sice zvyšuje dotace na rezidenční místa v regionech s nedostatkem lékařů, kamenem úrazu je však nový požadavek, aby přidělení dotace bylo podmíněno uzavřením stabilizační smlouvy mezi mladým rezidentem a jeho zaměstnavatelem. Proti novele protestují organizace sdružující mladé lékaře, studenti lékařských fakult i Česká lékařská komora. Návrh ale zpochybňuje také ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Úřad vlády.

„Domníváme se, že navrhované změny mohou mít zcela opačný účinek, než zamýšlí MZ ČR, a spoustu absolventů vyženou za hranice ihned po škole, aniž by do českého zdravotnictví vůbec nastoupili“, prohlašují společně Mladí lékaři, Mladí praktici i Sekce mladých lékařů České lékařské komory v dopise ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) k chystané úpravě systému rezidenčních míst. „(V současné době) prokazují medici v ČR velké odhodlání a oddanost své budoucí profesi. Nezištně pomáhají i v první linii s nasazením vlastního zdraví. Činí tak i přesto, že nedostali v tomto směru žádné oficiální nařízení. Proto se domníváme, že je morálně nesprávné navrhovat a předkládat novelu zákona, která má absolventy ukotvit na mnoho let stabilizačními smlouvami na rezidenčních místech v konkrétních lokalitách pod pohrůžkou miliónových pokut,“ píše se dále v dopise.

Právě stabilizační smlouvy se sankcemi za jejich porušení, které se mají stát podmínkou pro přidělení dotace na rezidenční místo, jsou mladým lékařům, kterých se novela týká především, největším trnem v oku. Podporu ale mají i ze strany studentů lékařských fakult, jejichž akademické senáty zaslaly ministrovi také své společné stanovisko, a svých zkušenějších kolegů z České lékařské komory. Výhrady k návrhu zaslaly v rámci mezirezortního připomínkového řízení ale také další rezorty jako je ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Legislativní rada vlády.

Vyšší platy (někdy) a smluvní sankce (vždy)

Dotovaná rezidenční místa pomáhají již deset let akreditovaným zdravotnickým zařízením nést nemalé náklady spojené s postgraduálním vzděláváním mladého lékaře. Pro mladého školence zase rezidenční místo znamená jistotu pevně daného vzdělávacího plánu, který mu pomáhá dorazit k atestační zkoušce v předpokládaném termínu, což na školicím místě bez státní dotace není samozřejmostí. V případě praktických lékařů bez zázemí nemocnice jsou pak prakticky jedinou možností, jak náklady specializačního vzdělávání vůbec zvládnout.

Praxe však ukazuje, že systém vykazuje řadu nedostatků. Ze strany nemocnice to může být příliš nízká dotace, administrativní náročnost, komplikované právní prostředí, ze strany mladých lékařů zase nedostatek školitelů nebo jejich motivace věnovat se svým mladým školencům. Podle ministra zdravotnictví je pak problém i v tom, že rezidenti svá místa někdy opouští a dotace přijde vniveč. Současný systém navíc nijak nereflektuje personální situaci v některých regionech a oborech, kde je lékařů nedostatek.

Aktuálně připravovaná novela zákona 95/2004 o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, kterou ministr Vojtěch představil na tiskové konferenci na konci února, proto navrhuje na základě dosavadních zkušeností několik změn. Tou hlavní je návrh navýšit dotaci na rezidenční místa v regionech a oborech, které vykazují největší personální problémy (podrobnosti o této bonifikaci si můžete přečíst zde). Na druhou stranu rezidenční místo nově podmiňuje podpisem tzv. stabilizační smlouvy se závazkem zůstat po ukončení vzdělávání jako lékař v daném regionu, kde se na své povolání připravoval, a to minimálně po dobu, jakou trvalo jeho dotované vzdělávání. V případě porušení tohoto závazku musí rezident zaplatit sankci, která se odvíjí od výšky přidělené dotace, v praxi to mohou být statisíce až miliony korun. Zpřísňují se také podmínky, za jakých může rezident změnit svého zaměstnavatele, a nově se o rezidenční místo nebude moci ucházet mladý lékař, který v posledních pěti letech již jiné rezidenční místo opustil.

„Zajištění specializačního vzdělávání mladým lékařům by mělo pro poskytovatele zdravotních služeb znamenat určitý příslib, že lékař, do jehož přípravy byly investovány nejen finanční prostředky, ale i čas a nasazení školitelů, zůstane zaměstnaný u poskytovatele zdravotních služeb, resp. v daném regionu i po získání specializované způsobilosti,“ odůvodňuje ministerstvo materiál v předkládací zprávě. „Zejména menším poskytovatelům zdravotních služeb v periferních regionech, kde je personální zajištění zdravotních služeb nejproblematičtější, vznikají se zaměstnáváním mladých lékařů bez specializované způsobilosti vyšší náklady, než jsou pokryty dotací, a personální krize se dále prohlubuje,“ píše se dále.

Podle ministerstva se veřejnost právem ptá, jaká je návratnost stovek milionů korun vynaložených na rezidenční místa. „Mezi nejčastější doporučení a připomínky, které panu ministrovi adresují občané, patří právě požadavek na to, aby lékaři, kteří se specializačně vzdělávali za finanční podpory státu, měli povinnost odpracovat určitou dobu v České republice. Stejný požadavek ostatně směřuje obecně ve vztahu k pregraduálnímu vzdělávání financovaného státem,“ sdělil Zdravotnickému deníku Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Prohloubení neutěšeného stavu, nebo příležitost?

Toto přání široké veřejnosti, jak tvrdí ministerstvo, je však zcela v protikladu s názorem Mladých praktiků nebo Mladých lékařů, kteří stabilizační smlouvu jako novou podmínku rezidenčního místa odmítli prakticky okamžitě po zveřejnění záměru. To ani nebylo žádné překvapení, protože ti již dlouhodobě nesouhlasí ani s tím, aby se jejich předatestační příprava podmiňovala uzavíráním kvalifikačních dohod zahrnujících povinnost setrvat po určitou dobu na určitém místě i po ukončení vzdělávání, což umožňuje zákoník práce. Podle nich je těžké a demotivující se v tomto pro mladé klíčovém životním období, kdy nachází životní partnery a plánují rodinu, upsat někam na několik let (s ohledem na délku vzdělávání hovoří až o deseti), navíc když v ostatních pracovních oborech se to takto široce neuplatňuje. Podle předsedy Mladých lékařů Martina Kočího spíše než závazky a sankce přitáhnou mladé lékaře otevřenost a vize kvalitního vzdělávání, protože o to jde podle něj mladým především.

Ale neprotestují jen „mladí“. Novelu rezidenčních míst ve svém stanovisku zaslaném ministerstvu v rámci meziresortního připomínkového řízení, které skončilo na konci března, striktně odmítá i Česká lékařská komora (ČLK), která se zároveň pozastavuje nad tím, že nebyla přizvána k přípravě návrhu. Požadavek na podpis stabilizační smlouvy je pro ČLK zcela nepřijatelnou podmínkou a jen „dalším krokem k prohloubení současného neutěšeného personálního stavu ve zdravotnictví“. Podle ČLK budou dobře jazykově vybavení mladí lékaři odcházet do zahraničí, kde jsou podmínky pro jejich další odborné vzdělávání příznivější. Podle předsedy ČLK Milana Kubka je potřeba vytvářet pozitivní systém vzdělávání, nikoli takový, který lékaře odrazuje. „Zavádění autoritativních závazků a omezovaní svobodné volby zaměstnavatele jsou pro ČLK zcela nepřijatelné podmínky, byť se jedná o financování specializačního vzdělávání ze státního rozpočtu,“ píše ministru Vojtěchovi Kubek, který požaduje, aby ministr návrh stáhl a na základě „širokého odborného konsenzu“ přepracoval.

Novelu naopak na zmíněné tiskové konferenci podpořil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Právě pro praktické lékaře, jak již bylo zmíněno, jsou rezidenční místa naprosto klíčová, bez nich by mladí praktici nebyli schopni své vzdělávání ufinancovat. Plánované navýšení příspěvku pak podle Šonky srovná ekonomické podmínky praktiků s mladými lékaři v nemocnicích. „A ten závazek je z našeho pohledu naprosto v pořádku,“ dodal v únoru Šonka. „Předpokládám, že nový systém povede k posílení primární péče u nás.“

Návrh novely má také podporu krajů, které si od ní slibují nárůst počtu lékařů a také pomoc při jejich vlastních iniciativách, jak přilákat mladé do svých regionů.

Je libo stabilizační nebo kvalifikační dohodu? Nebo obojí?

Pochybnosti o návrhu ale zaznívají i z nelékařských kruhů. Například ministerstvu práce a sociální věcí není jasné, proč vzniká zcela nová forma stabilizační smlouvy, když zdravotnická zařízení mohou již dnes využít (a některá i využívají) již zmíněnou zákoníkem práce definovanou kvalifikační dohodu, která, na rozdíl od stabilizační smlouvy, poskytuje zaměstnanci základní pracovněprávní ochranu. „(Navrhovaná stabilizační smlouva) žádnou ochranu zaměstnancům neposkytuje,“ sděluje ministerstvo ve svých připomínkách k návrhu novely zákona. „Zaměstnanec – rezident bude povinen hradit náklady i v případě, že nebude ze zdravotních důvodů moci svou práci vykonávat, v případě, že zaměstnavatel (akreditované zařízení) nebude plnit své povinnosti, které má vůči svému zaměstnanci při specializačním vzdělávání, zaměstnavatel mu dá výpověď z důvodu organizačních změn, nebo v případě, kdy zaměstnanec nesloží atestační zkoušku.“

Navíc nelze podle úředníků z ministerstva práce a sociálních věcí vyloučit, že by zaměstnanec musel nakonec podepsat oba dokumenty – tedy stabilizační smlouvu i kvalifikační dohodu, protože dotace hradí jen část nákladů spojených s předatestační přípravou. To vše může vést podle ministerstva k tomu, že zájem o rezidenční místa jednoduše nebude. Navrhuje proto zrušit stabilizační smlouvu a dotace v určitých regionech navýšit s tím, že zaměstnavateli zůstane možnost uzavřít kvalifikační dohodu dle zákoníku práce.

Touto cestou ale ministerstvo zdravotnictví jít nehodlá s vědomím toho, že kvalifikační dohody působí na mladé lékaře trochu jako červený hadr na býka. A nesouhlasí s tím, že by rezident nebyl chráněn. Podle Martina Novotného má dostatečnou záruku již v současné legislativě, která mu garantuje plynulý průchod vzděláváním díky vzdělávacímu plánu. „A také není pravda, že návrh nepočítá s žádnými povinnostmi a na ně navázanými sankcemi vůči zaměstnavatelům,“ tvrdí dále Novotný a odkazuje na obecnou zákonnou povinnost akreditovaných zařízení zajistit účastníkovi vzdělávání řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu. „Sankcí za porušení této povinnosti je odejmutí akreditace, což v praxi téměř znemožní zdravotnickému zařízení mladé lékaře zaměstnávat. Pro každého poskytovatele zdravotních služeb jde tedy o sankci, kterou nelze brát na lehkou váhu,“ dodává Novotný. Podle Martina Kočího je však právě tato obecná povinnost, na níž se ministerstvo odkazuje, v praxi pro mladé lékaře v předatestační přípravě prakticky nevymahatelná, pokud tedy nejsou zrovna rezidenty s již zmíněným vzdělávacím plánem.

Motivační charakter zvýhodněné dotace se stabilizační smlouvou a sankcemi ve svém stanovisku zpochybňuje i Legislativní rada vlády („Podle čeho ministr Vojtěch usuzuje, že jsou pro mladé lékaře více motivační než bez nich?“), která by zároveň uvítala v předloženém materiálu hlubší rozbor příčin problému a také odhad zájmu mladých lékařů o rezidenční místa za nových podmínek. Jako „nadbytečný právní akt“ vnímá stabilizační smlouvu i ministerstvo financí, podle něhož by veškerá práva a povinnost měla být řešena v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ministerstvo spravedlnosti pak doporučuje „v zájmu předejití nepřípadné tvrdosti zákona“ alespoň doplnit diskreční ustanovení, které připustí možnost nevymáhat sankci z důvodu objektivních osobních těžkostí na straně rezidenta.

Rezidenční místo na misce vah

Návrh novely zákona 95/2004 však obsahuje vedle stabilizační smlouvy a sankcí i další problematická místa. Podle úředníků ministerstva práce a sociálních věcí není vlastně nijak zřejmé, jak konkrétně chce ministr Vojtěch dosáhnout slibovaného navýšení platů podle regionálního klíče. Jejich výši totiž definuje zákoník práce a jeho prováděcí předpisy, ale návrh novely žádné změny těchto předpisů  neobsahuje. „Regionální umístnění zaměstnance nepředstavuje kritérium pro určování platu,“ tvrdí ministerstvo, které dále upozorňuje, že není ani žádný důvod pro to, aby zaměstnanec – rezident hradil smluvní sankci poskytovateli dotace, tedy ministerstvu zdravotnictví, když ho platí jeho zaměstnavatel. „Skutečnost, z jakých prostředků zaměstnavatel (plat) zaměstnanci poskytuje, je nerozhodná,“ uvádí se v ministerském stanovisku. V souvislosti se plánovaným zvyšováním platů stojí za zmínku i skutečnost, že ministerstvo financí odmítá, aby se jakékoli náklady spojené s novelou hradily z jiné než z rozpočtové kapitoly přidělené ministru zdravotnictví.

I v případě, že ministerstvo zdravotnictví upraví bonifikaci platů v problémových regionech tak, jak se sluší a patří, pravdou zůstává, že rezidentům v ostatních regionech jako Praha či střední Čechy přinese novela povinnost uzavřít stabilizační smlouvu se sankcemi za stejných finančních podmínek jako nyní. Mladí lékaři, kteří si často stěžují na neúměrnou délku předatestačního vzdělávání na běžných školicích místech, nebo praktici, jejichž vzdělávání se bez rezidenčních míst prakticky neobejde, se pak budou muset rozhodnout podle toho, co bude mít na jejich misce vah větší váhu: rezidenční místo s garancí pevně daného vzdělávacího plánu (někde i vyšším platem) nebo standardní školicí místo bez stabilizační smlouvy s povinnostmi a vysokými sankcemi, někdy pravděpodobně i těžko vymahatelnými? Rozhodování to asi nebude jednoduché, navíc pokud v jiných a jazykově přístupných zemích mohou být podmínky pro postgraduální vzdělávání mladých lékařů vstřícnější a nepřivádí je do podobných složitých situací.

Ministerstvo zdravotnictví se nyní každopádně musí se zaslanými připomínkami vypořádat, po dobu mimořádných „koronavirových“ vládních opatření  však byla jednání pozastavena. Teprve poté, až se ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s ostatními partnery na kompromisním znění novely zákona 95/2004 dohodne, bude ji moci předložit ke schválení vládě. „A v prvé řadě bude pokračovat diskuse se zástupci všech skupin mladých lékařů,“ ujišťuje Martin Novotný.

Helena Sedláčková