Vývoj a výroba účinné vakcíny proti viru SARS-CoV-2 znamená jen část řešení současné krize. Pokud se nepodaří zajistit funkční infrastrukturu pro distribuci očkovacích látek a zároveň nebude dostatek politické vůle ke spravedlivému rozdělení dávek vakcín mezi bohatými a chudými státy světa, může onemocnění covid-19 pronásledovat lidstvo ještě mnoho let. Na to upozorňuje mezinárodní organizace Gavi, globální vakcinační aliance, jejímž cílem je zajištění spravedlivého přístupu k očkování pro děti žijící v rozvojových zemích. Od svého vzniku v roce 2000 se Gavi podařilo zajistit potřebné očkování pro 760 milionů dětí žijících v nejchudších státech světa a zabránit tak 13 miliónům úmrtí na očkováním preventabilní infekční onemocnění.
Ve hře jsou desítky možných kandidátů na účinnou vakcínu proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19. První z nich už vstoupili do fáze klinických zkoušek probíhajících na lidských dobrovolnících. I přes obrovské očekávání a velké naděje, které jsou nyní vkládány do vývoje vakcín, jejich existence sama o sobě ještě zvrat v celosvětové pandemii covid-19 nepřinese. Vytvoření účinné a bezpečné očkovací látky je totiž pouze jedním z řady velmi důležitých kroků, jenž na sebe musí navazovat, aby bylo možné toto onemocnění eliminovat. Podle Gavi, globální očkovací aliance, se nyní nacházíme v okamžiku, kdy si kupujeme čas, zatímco se vyvíjí očkovací látky, jenž budou zásadní pro zvládnutí celosvětové pandemie covid-19. Jenže úspěšný vývoj vakcíny sám o sobě nestačí. Zásadní je totiž to, co přijde poté, až bude očkovací látka k dispozici. Vývoj očkovacích látek je přitom sám o sobě velmi obtížný a máme před sebou ještě řadu možných zvratů. Podrobněji jsme o tomto nejistém byznysu za miliardy dolarů psali zde.
„Zatím si nejsme jistí, jaké vakcíny budou těmi nejúčinnějšími. Každá z nich vyžaduje unikátní technologii pro svou výrobu. To znamená, že jednotlivé země musí investovat do mnoha různých výrobních zařízení, přestože vědí, že některé z nich vůbec nepoužijí. Jinak ztratíme měsíce poté, co v laboratoři vznikne očkovací látka, ale budeme muset čekat, než dojde ke zvětšení výrobních kapacit,“ popisuje současnou situaci Bill Gates, spoluzakladatel Bill & Melinda Gates Foundation, nadace, která věnuje velkou pozornost a také nemalé finanční prostředky na zajištění zdravotní péče, včetně potřebných očkovacích programů a řešení problémů spojených s infekčními chorobami nejen v zemích třetího světa. I kdyby se tak čistě teoreticky podařilo dokončit vývoj účinné a bezpečné očkovací látky proti viru SARS-CoV-2 ve velmi krátkém období 12 až 18 měsíců, což je sám o sobě velmi optimistický odhad vývoje, je už nyní nutné přemýšlet nad tím, jak zajistit nejen dostatečné množství vakcinačních dávek, ale také jejich spravedlivou distribuci. Jinak, jak upozorňuje Gavi, bude covid-19 „pronásledovat lidstvo ještě mnoho let“.
Bohaté státy jsou v tomto ohledu ve výhodě, protože si očkování pro své občany „mohou dovolit“, zatímco ty chudé naráží na své velmi omezené ekonomické možnosti. „Toto je globální pandemie, tedy zasahuje nás všechny. Nejlepší způsob, jak nás chránit, je zajistit spravedlivý přístup pro všechny, nikoliv jen pro ty, kteří si mohou dovolit utratit nejvíce peněz, tak abychom skutečně dělali to, co je proti pandemii nejsmysluplnější,“ popisuje Brad Tytel, který se v rámci Bill & Melinda Gates Foundation se věnuje také tomu, jak pomoci v době pandemie covid-19 právě chudým státům bez dostatečných kapacit vlastního zdravotnického systému.
Jisté ale je, že bez účinné vakcíny nebude možné pandemii covid-19 zvládnout. Podle odhadů možného vývoje zveřejněných medicínským zpravodajským portálem Statnews.com by právě očkování mohlo zvrátit situaci už v roce 2022 v případě, že vakcína bude k dispozici v dostatečném množství. „Nikdy před tím nezáviselo tolik životů, tolik zdrojů obživy a tolik ekonomik na jediném zdravotním zásahu. Ale stejně jako vědci závodí ve vývoji potenciálních očkovacích látek, mezinárodní společenství si musí být vědomo, že konečným cílem není jen vyvinout vakcínu, ale ukončit pandemii. A to se stane až poté, co budou vyrobeny miliardy dávek a budou dostupné všem, včetně chudých rozvojových zemí,“ vysvětluje v žurnálu Foreign Affairs Ngozi Okonjo-Iweala, nigerijská ekonomka, jedna z členů dozorčí rady aliance Gavi a také expertka, která se podílí na programu WHO pro zvládání pandemie covid-19.
Jak bezpečně dopravit vakcíny, když je letecké spojení omezeno?
Už nyní fungují programy zajišťující očkování i v rozvojových zemích světa, které nemají dostatečně funkční zdravotnictví. Například UNICEF nakupuje očkovací látky používané pro potřebnou imunizaci poloviny dětské populace světa. Úkolem aliance Gavi je zajistit, aby se tyto vakcíny skutečně dostaly k dětem, které očkování potřebují. Od svého vzniku v roce 2000 se této organizaci podařilo zajistit očkování 760 milionům dětí v 73 zemích světa a tak přímo zabránit 13 milionům úmrtí na očkování proti preventabilním onemocněním.
Jenže samotná přítomnost pandemie covid-19 už nyní značně komplikuje dodávky vakcín potřebných pro zajištění stávajících očkovacích programů. Vakcíny samy o sobě jsou velmi citlivé na výkyvy teplot, tedy je nutné zajistit zachování chladového řetězce od okamžiku, kdy jsou vyrobeny a opustí výrobní závod farmaceutické společnosti po celou dobu distribuce až přímo k jednotlivým zdravotníkům, kteří je aplikují. „To samo o sobě je velmi složitým řetězcem vyžadujícím koordinaci a zapojení mnoha rukou. Pokud k tomu nyní přidáte covid-19, pak je zasažena každá část tohoto řetězce,“ upozorňuje David Sarley, který je v Bill & Melinda Gates Foundation zodpovědný za zajištění spravedlivé distribuce očkovacích látek a podporu očkovacích programů v rozvojových zemích. Například poté, co se podaří vakcíny dostat do jednotlivých rozvojových zemí, kde jsou bezpečně v chladu uchovány ve speciálních skladech, se distribuují dále pomocí nákladních aut či třeba motorek. Na konci jsou pak jednotliví zdravotníci, jenž očkovací látky dokonce někdy nosí ve speciálních chladících boxech na svých ramenou nebo zádech, když jdou pěšky za svými pacienty.
Běžné je, že se vakcíny přepravují v nákladových prostorách dopravních letadel, která přepravují osoby v rámci standardních linek. Jenže letecké spojení je v důsledku covid-19 značně omezené, protože aerolinky přestaly udržovat nevytížené spoje. Současně řada zemí zavedla přísné restrikce pro vstup cizinců. Méně letů také znamená méně prostoru pro přepravu nákladu a před vakcínami tak nezřídka dostává přednost jiný náklad. Už nyní podle Gavi nejméně 21 zemí hlásí problémy s dodávkami potřebných očkovacích látek. Řeší nedostatek vakcín proti dětské přenosné obrně, HPV a spalničkám v důsledku restrikcí na hranicích a omezení letecké přepravy.
I v případě, že se podaří dostat dodávky vakcín přes hranice, problémy nekončí. Přítomnost covid-19 zasahuje fungování zdravotníků – může náhle vzrůst počet nemocných, včetně situace, kdy onemocní sami zdravotníci, a to se opět negativně promítne do distribuce očkovacích látek. A tyto problémy by se pravděpodobně týkaly i vakcíny proti covid-19, jakmile bude dostupná. „Nejvíce mě nyní znepokojuje, že se běžné očkovací programy zpomalují nebo dokonce zastavují kvůli covid-19. Samozřejmě, že důsledkem toho bude, že skončíme s ohnisky jiných onemocnění, které mohou zahltit zdravotnické systémy,“ varuje Seth Berkley, generální ředitel Gavi.
K obdobné situaci již došlo mezi lety 2014 až 2016 během epidemie eboly v západní Africe, kdy byly zakázány lety do Libérie, Guineje a Sierra Leone, a současně řada států uzavřela své hranice. V důsledku toho se však humanitární pomoc nedostala do nejpostiženějších regionů, což epidemii eboly nakonec ještě více zhoršilo. V kontextu pandemie covid-19 a zajištění potřebného očkování toto znamená, že bude nutné mít k dispozici dostatečné množství letadel i jejich posádek, například v podobě smluv s leteckými společnostmi, které přinesou dostatečné záruky, že bude zajištěn potřebný prostor pro transport vakcín.
Kdo dostane vakcíny jako první?
I když vývoj vakcíny proti covid-19 skončí úspěchem a očkovací látka projde všemi fázemi klinických zkoušek, jisté je, že se objeví další problémy, jenž bude třeba řešit. A to i tehdy, pokud by se dařilo vyrábět očkovací látky v maximálně možném množství. Stejně jich nebude alespoň zpočátku dostatek. V případě ideálního scénáře, že by se očkovací látku podařilo vyvinout a spolehlivě otestovat během 12 až 18 měsíců, bude na konci roku 2021 nutné řešit celosvětovou distribuci vakcín. A svět bude stát před otázkou, kdo tolik cenné očkovací látky dostane jako první. „Ideální by byla celosvětová dohoda o tom, kdo vakcíny dostane jako první, ale vzhledem k tomu, kolik existuje konkurenčních zájmů, je to nepravděpodobné. Vlády, které financují vývoj, země, v nichž probíhají klinické zkoušky, a místa, kde je pandemie nejhorší, učiní všechno proto, aby dostaly přednost,“ upozorňuje Bill Gates.
S tím souhlasí generální ředitel Gavi. Podle něj tak svět čeká velmi obtížné rozhodování. „Bez ohledu na to, jak moc navýšíme kapacity, nebude dost očkovacích látek pro všechny hned první den,“ předvídá budoucí vývoj. Bude tak nutné určit priority, a to nejen z pohledu ekonomické síly jednotlivých států a zajištění spravedlivého přístupu k očkovacím látkám. Prioritizace bude nutná také v jednotlivých zemích, zejména z pohledu veřejného zdraví. „Pokud tato nemoc stále zabíjí zdravotníky, první prioritou by mělo být očkovat zdravotníky, nikoliv obecnou populaci,“ zdůrazňuje Berkley. Chybou by tak bylo nechat očkování běžet v módu „dostane ho ten, kdo projeví zájem“. „V těchto situacích se pak vždy stane, že se k očkování dostanou ti, kteří mají strach, zatímco ti, kteří jsou reálně ohrožení, ale třeba strach tolik necítí, očkování nebudou,“ dodává.
Spolupráce místo sobectví
Zásadní v tomto ohledu bude role Světové zdravotnické organizace (WHO) jako koordinátora očkovacích programů a také síly, jenž je schopná tlačit jednotlivé státy ke vzájemné dohodě. Pokud jednotlivé státy nebudou dostatečně spolupracovat, hrozí, že nakonec bude muset být na vakcíny vynaloženo mnohem více peněz právě kvůli neefektivním způsobům distribuce a jejich přerozdělování. Stačí si jen představit poměrně realistický scénář, kdy v některých zemích světa bude pandemie covid-19 poměrně pod kontrolou, zatímco jinde bude docházet k živelnému šíření infekce. To je zcela legitimní důvod přesunout přednostně dodávky vakcín do zemí, kde je situace vážnější, nicméně veřejnost v jiných státech může očkování také vyžadovat, byť covid-19 pro ně nebude představovat bezprostřední hrozbu.
„Bude zde existovat nátlak ve smyslu: Bojím se jen o sebe, svou rodinu, svou komunitu. Avšak v případě infekčních chorob takto uvažovat nemůžeme. Musíme myslet na lokální úrovni, ale uvažovat globálně,“ dodává Brad Tytel s tím, že jestli si během pandemie covid-19 něco uvědomil, tak právě to, jak je nezbytná spolupráce a solidarita jednotlivých zemí. Covid-19 totiž není problém, který se týká jen někoho. „Nikdo nebude v bezpečí, dokud nebudou všichni v bezpečí,“ shrnuje Ngozi Okonjo-Iweala.
Ludmila Hamplová
