Kulatý stůl ZD: Jak předejít souběhu epidemií covid-19 a chřipky? Zásadní bude proočkovanost

"Nejvíce se bojím, že tady budou dvě epidemie, možná i pandemie, covidu a chřipky najednou. Je proto nutné, aby se lidé nechali očkovat,“ uvedl u Kulatého stolu Zdravotnického deníku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Foto: Koláž ZD

Na jednu stranu až hysterický strach z nákazy covid-19 a nedočkavé vyhlížení vakcíny, na stranu druhou petice proti očkování, ještě než bylo vůbec vyvinuto – to jsou dva extrémní postoje, které dnes vytyčují pole toho, jak (nejen) v Česku vnímáme vakcinaci. To, kdy bude v dispozici očkování proti novému koronaviru, je zatím ve hvězdách, přesto však může právě vakcinace pomoci zabránit náporu na nemocniční péči i v horizontu jednoho roku. Pokud se totiž podaří přesvědčit konečně českou populaci o důležitosti očkování proti chřipce, mohli bychom zabránit odborníky obávanému souběhu epidemie chřipky a covid-19, který by mohl český systém nemocniční péče klidně položit na kolena. Na ministerstvu zdravotnictví ovšem bude, aby s dodavateli vyjednalo dostatek vakcín, ale také aby zvládlo vysvětlit veřejnosti rizika toho, když očkování zanedbá. Vakcinace byla jedním z témat, kterému se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku na téma Jak zajistit dostupnou zdravotní péči po úderu pandemie?, který se konal minulý pátek v Praze.

 

První vlna epidemie covid-19 v Česku odeznívá, už nyní se ovšem diskutuje o tom, jak se připravit na eventuální druhou vlnu. Tu by přitom mohlo vygradovat to, kdyby se spojila s chřipkovou epidemií – a proto je velmi důležité, aby se lidé nechali očkovat. „Řešili jsme to na Radě poskytovatelů i Ústřední epidemiologické komisi, která se shodla, že to je velmi zásadní věc. Musíme podpořit očkování proti chřipce. Máme dnes proočkovanost asi osm procent, což je zcela nedostatečné. Část dávek na uplynulou chřipkovou sezónu se bohužel musela zlikvidovat, protože nebyly využity. Je otázka, jestli se nám přístup k očkování podaří změnit, když už teď vidím petice proti očkování na covid, které ještě ani neexistuje. Musíme se o to ale snažit. Chřipka je zásadní, protože se nejvíce bojím, že tady budou dvě epidemie, možná i pandemie, covidu a chřipky najednou. Je proto nutné, aby se lidé nechali očkovat,“ podtrhává ministr Adam Vojtěch.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví

Zásadní roli by v tom pochopitelně měli mít praktičtí lékaři. „Rádi bychom se na zvýšení proočkovanosti podíleli, ale musím říci, že tu v populaci je vůči očkování poměrně velká averze. Kromě toho, že něco musí zlikvidovat farmaceutické firmy, tak něco zničí i lékaři – na jaře děláme závaznou objednávku toho, co odhadujeme, že na podzim naočkujeme. Já každý rok procento zvyšuji a každý rok něco likviduji, protože to neudáme. Tady je tedy prostor pro osvětu,“ uvádí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka s tím, že v tuto chvíli neeviduje žádný zvýšený zájem o očkování.

Zájem by proto podle ministra měla podpořit kampaň například v metru. Pomoci by mohli také zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům očkování nabídnou – což se už dnes v některých případech děje. Pomoc přitom nabízí i Hospodářská komora. „Pokud by mohla pomoci s návratem k normálnímu pohledu na očkování, jsme k tomu připraveni,“ říká její prezident Vladimír Dlouhý. „Očkování představuje nejmodernější a nejúčinnější nástroj prevence, který máme k dispozici. Vyšší proočkovanost je nejen zájmem zdravotnického sektoru, ale je i velice silným zájmem hospodářským. Maximální odolnost české populace je národohospodářský zájem, měli bychom na základě zkušeností s covid-19 významně posílit aktivity a plány týkající se povinného i nepovinného očkování a promyslet dostupnost vakcín pro český trh a roli a povinnosti distributorů vakcín,“ dodává Dlouhý.

Velký důraz by pak měl být kladen na očkování zdravotníků a sociálních pracovníků. Co se přitom týče přímo řízených organizací, mohlo by ministerstvo dokonce očkování nařídit. „Možné to je, otázka ale je, jestli jít až takto na sílu, nebo ještě ze začátku zkusit po dobrém nějakou kampaň,“ myslí si Vojtěch.

Ing. Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR

Jak přitom loni na podzim odhadl vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Chlíbek, je u nás očkováno 10 až 15 procent zdravotníků, zatímco ve většině evropských zemí jde o 20 až 40 procent. Co se pak týče Spojených států, je dokonce v některých zdravotnických zařízeních očkování pracovníkům ukládáno povinně.

“Považuji za důležité před možnou podzimní druhou vlnou přednostně proočkovat tzv. první linii, tedy lékaře a zdravotníky, zaměstnance integrovaného záchranného systému, ale například také zaměstnance obchodních řetězců a logistiky potravin či distribuce léků,“ doplňuje Vladimír Dlouhý.

Jak rozpoznat chřipku od covid-19?

Pro zdravotnický systém je každopádně zásadní, aby k souběhu epidemií nedošlo, protože by to znamenalo velký nápor na kapacity nemocniční péče. Pokud se totiž podíváme na proočkovanost proti chřipce v rizikových skupinách, kde hrozí závažný průběh, hospitalizace a v krajním případě úmrtí, nechává se očkovat maximálně 30 procent lidí daní rizikové skupiny. Podle loňských údajů jsou nejčastěji očkováni klienti následné a dlouhodobé péče (31 procent), mezi pacienty s CHOPN bylo minulý rok proočkováno přes 21 procent, skoro 21 procentní proočkovanost je také mezi lidmi s onemocněním ledvin a téměř 19 procentní proočkovanost máme mezi diabetiky. O něco horší je situace mezi lidmi s kardiovaskulárním onemocněním, kteří jsou očkováni ve 14 procentech, a co dohánět rozhodně mají astmatici s devíti procenty. Podle doporučení Rady Evropské komise by ovšem mělo být proočkováno 75 procent seniorů, chronických pacientů a dalších rizikových skupin.

Navíc je tu v případě souběhu epidemií další problém. „Budeme mít problém identifikovat člověka, který je nakažen chřipkou, a který covidem, pokud jsou symptomy prakticky totožné,“ přiznává ministr Vojtěch. „Praktičtí lékaři, extrémně cenná komponenta systému, už teď vědí, že může přijít druhá vlna, a já se trochu bojím, že si ji budeme plést s chřipkami,“ potvrzuje obavy ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR

„Bude to i logistický problém. Jako první linie budeme mít rozlišit, jestli má pacient příznaky respiračního onemocnění a jestli trpí chřipkou, covidem nebo jiným, lehkým respiračním infektem. K tomu potřebujeme naprosto jasný algoritmus, jak postupovat – jestli všechny budeme testovat na covid, nebo jak je budeme třídit – jestli podle věkové skupiny, příznaků a tak dále. Teď máme čas si trochu vydechnout, zanalyzovat to, jak vypadaly pokyny klinické skupiny v první vlně a vyvarovat se některých chyb, protože ne vždy byly pokyny přesné a racionální – někdy se velmi rychle měnily a byly pak i protichůdné. Velmi bych proto apeloval na vznik jasného pokynu, aby každý praktik v září věděl, co bude v říjnu dělat a jak má postupovat,“ prosí Petr Šonka.

Stát musí garantovat odběr objednaných vakcín

Na druhou stranu, pokud se podaří mezi lidmi zvýšit zájem o očkování proti chřipce, mohlo by se naopak stát, že vakcín nebudeme mít dost. „Obávám se, že pokud nějakým masivním způsobem uděláme kampaň, aby se lidé očkovali, můžeme se dostat do situace, že budeme mít vakcín nedostatek. Já mám nějaké množství vakcín objednané od března, včera jsem ho chtěl zdvojnásobit, ale obě farmaceutické firmy, které nyní vakcíny dodávají, řekly, že neví, jestli to budou schopny zajistit. Spíše se tvářily skepticky. Když se tedy teď na ně obrátí praktik, tak to v podstatě nejde,“ popisuje Petr Šonka.

Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček na tomto místě zdůrazňuje, že zde musí sehrát zásadní úlohu stát. „Nemůže to probíhat na úrovni praktického lékaře, ale musí sehrát roli stát,“ podtrhává Dvořáček. Ministerstvo už ve snaze souběhu epidemií předejít jedná s dodavateli, aby byl vakcín proti chřipce dostatek. „Už jsme požádali dodavatele vakcín, aby dodávku navýšili, a to poměrně výrazně. Na druhou stranu víme, že zájem bude mít celý svět, takže to nebude jednoduché,“ konstatuje ministr.

A jak ukazuje výše popsaná zkušenost, kdy se musely vakcíny zlikvidovat, mají navíc farmaceutické firmy obavy, aby se u nás situace neopakovala. „Pro výrobce, který má v současné chvíli alokovat konkrétní množství vakcín pro daný stát, je téměř nezbytné, aby měl alespoň částečnou garanci, že to, co pro Českou republiku vyrobí, opravdu bude užito. Obvykle totiž náklady nese výrobce, protože se vakcíny nespotřebují. Tlak na dodávky je po Evropě extrémně veliký. Je proto nutné, aby k tomu český stát zaujal přímé stanovisko a řekl, ano, toto je pro nás cílová meta, co chceme využít. Musí tam být jasné sdělení garance, že se nezlikviduje to, co by pak v jiných státech chybělo. A nemůžeme se bavit o měsících, to je třeba udělat teď, protože alokace po Evropě běží. Měla by tu být přímá komunikace s výrobci,“ reaguje Jakub Dvořáček. Podle něj také nyní záleží na tom, aby se směrem k veřejnosti jasně upozorňovalo na rizika podzimní vlny, což by mělo vést k nárůstu proočkovanosti.

Prof. MUDr. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací

Ředitel ÚZIS přitom doufá, že by velké obavy vyvolané současnou pandemií mohly vést k tomu, že lidé ohledně očkování obecně trochu „prozřou“. „Kéž by covid, když teď všichni tak čekají na vakcínu a mám pocit, že každý by se nechal naočkovat hned třikrát, vedl k tomu, že se zvýší proočkovanost proti spalničkám. Ve třech regionech nám klesá proočkovanost a roste počet malých dětí se spalničkami. Dokonce nám bylo odňato razítko, že jsme z hlediska spalniček bezpečná země. Teď se všichni bojíme koronaviru, který má reprodukční číslo maximálně pět až šest, a přitom spalničky mají 16 až 18,“ dodává Ladislav Dušek.

 Kulatý stůl se konal za laskavé podpory společnosti Novartis.

Problematice zajištění dostupnosti a financování péče po pandemii covid-19 se budeme věnovat v dalších vydáních ZD.

Michaela Koubová

Foto: ZD