Následky koronakrize: Německo masivně podpoří digitalizaci nemocnic

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) plánuje vydat na digitalizaci nemocnic částku v hodnotě přes 106 miliard korun. Foto: koláž ZD

Koronavirová pandemie v Německu jasně ukázala na benefity digitalizace zdravotnictví. Podle průzkumu digitální asociace Bitkom se v posledních měsících zvýšil podíl videokonzultací na celkovém objemu vyšetření pacientů. Klíčovou úlohu digitalizace zdravotní péče si uvědomilo i Spolkové ministerstvo zdravotnictví, které právě na elektronizaci a digitalizaci vyčlení velké finanční zdroje pro nemocnice.

V příštích několika letech hodlá spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) vydat na digitalizaci nemocnic až čtyři miliard eur (přes 106 miliard korun). Spahn to uvedl u příležitosti konání konference Krankenhaus Digital Summit, která proběhla on-line. Pokud by digitalizace proběhla úspěšně, mohlo by to podle Spahna výrazně posunout kvalitu zdravotní péče, a proto by to měla být jedna z priorit spolkové vlády, uvedl list Deutsches Ärzteblatt.

Peníze by ovšem do nemocnic neměly plynout automaticky, aniž by bylo jasné, na jaká konkrétní řešení a opatření budou využity. Podle šéfa odboru digitalizace Spolkového ministerstva zdravotnictví Gottfrieda Ludewiga (CDU) se již pracuje na mechanismu, pomocí kterého budou peníze na digitalizaci nemocnic rozdělovány. „Dá se očekávat, že vznikne v řádu několika málo měsíců,“ uvedl Ludewig.

Jasná kritéria, jasné cíle

Ministerstvo počítá se stanovením jasných kritérií, na jejichž základě bude vyhodnocován přínos konkrétních digitalizačních projektů, který bude ověřován i zpětně. Důležité je, aby digitální projekty měly skutečný dopad. Kromě toho chce ministerstvo dbát na to, aby nedocházelo ke vzniku pouze izolovaných řešení, ale aby digitalizace doslova prosákla celou nemocniční sítí. „Optimalizace procesů musí být vždy považována za cílový stav,“ dodal Ludewig.

Záměr ministerstva byl přijat kladně Německou nemocniční společností (DKG – Deutschen Krankenhausgesellschaft). Její předseda Gerald Gaß uvedl, že digitalizace je v zájmu nemocnic a má své nesporné výhody. I on je ale přesvědčen, že musí být jasně definován cíl a účel vynaložených prostředků a že nelze postupovat jen metodou individuálních řešení pro jednotlivé nemocnice.

A podle Gaße už spolu nemocnice v tomto ohledu komunikují. Po letní parlamentní přestávce se pak chce DKG zapojit i do politických diskusí s digitalizací nemocnic spojených. Šéf DKG je rovněž přesvědčen, že jasné a závazné cíle v digitalizaci mají být také vhodně kombinovány s finančními možnostmi nemocnic, respektive celého zdravotnického systému.

Určitou skepsi ale předseda nemocniční asociace vyjádřil nad možností zapojení zdravotních pojišťoven do rozhodování o využití finančních prostředků na digitalizaci nemocnic. Ty totiž z definice o využití těchto peněz spolurozhodují, což může být určitou překážkou. Podle Gottfrieda Ludewiga jde o relevantní námitku, se kterou se politici budou muset v rámci následné politické diskuse nějak vypořádat. Ony zmíněné čtyři miliardy eur by však měly jít převážně z vládního balíčku, kterým chce kabinet Angely Merkelové podpořit oživení německého hospodářství.

Digitalizace získává v Německu na popularitě

Digitalizaci zdravotnictví podporuje také většina pacientů. Jak vyplývá z aktuální zprávy digitální asociace Bitkom, 57 procent Němců je přesvědčeno, že digitalizace představuje pro německý zdravotnický systém obrovskou šanci. Další data ukázala, že během koronavirové krize rostl zájem o využití videokonzultací mezi lékařem a pacientem. Zatímco loni v květnu tento způsob „návštěvy“ svého praktika využilo jen pět procent pacientů, letos v květnu to bylo už osm a v červnu dokonce třináct procent.

Nejčastěji pacienti se svým lékařem přes on-line videoaplikaci hovořili z důvodu obavy nakažení koronavirem, pokud by k lékaři vyrazili osobně. Takto využití videokonzultace zdůvodnilo 85 procent těch, kteří s lékařem svůj stav konzultovali na dálku. Více než polovina uvedla, že motivací bylo získat rychlou lékařskou radu, dvě pětiny se obávaly kontaktu s jinými pacienty v čekárně, zhruba stejný podíl důvodů připadl úspoře času a čtvrtina využila videokonzultaci ze zvědavosti.

Analýza asociace Bitkom ukázala, že videokonzultace si pacienti velmi pochvalují. 91 procent z nich uvedlo, že by ji doporučilo svým známým a hodnotí ji dobře nebo velmi dobře. Osm z deseti vyjádřilo přesvědčení, že by se možnost videokonzultací měla dál rozšiřovat. Vysokou podporu mezi dotázanými si získalo zavedení elektronického receptu, a to od dvou třetin z nich. A to dokonce i v případě starších pacientů. Pro e-recept se vyslovilo 62 procent lidí starších 65 let.

Petr Musil